Je planetou, kterou lidstvo mohlo dosud poznat nejvíce, a přitom se právě s ní pojí snad nejvíce mýtů, více či méně nadějných očekávání. Historie výzkumu Marsu - včetně neúspěšných pokusů - je stará půlstoletí. Poprvé se s jeho povrchem mohla detailně pochlubit přesně před 4 dekádami sonda Viking 1. Na Marsu pořídil na 55 tisíc snímků, stejné číslo pak z jeho oběžné dráhy. Futurologické vize o Marsu jako druhém domovu lidstva se rodily právě tehdy – 20. července 1976.
Budování sondy tehdy primárně zajišťovala soukromá firma Martin Marietta (nyní Lockheed Martin). Na konstrukci tým pracoval přes 6 let. Přelomovou technologií, již právě Viking úspěšně otestoval, byl například fluorescenční rentgenový spektrometr, určený k chemickému rozboru zeminy na Marsu.
Sonda putovala k Marsu dlouhých 11 měsíců. Už krátce po dosednutí pořídila a odeslala první panoramatickou fotku povrchu. Výlet na cizí planetu si protáhla na celých 6 let (do listopadu 1982). Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu. Hlavní očekávaný závěr, tedy známky života na planetě, sice nepřinesla, přesto šlo o první úspěšnou misi svého druhu.
- První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.
- Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu - první sonda na oběžné dráze jiné planety.
- Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.
Americká sonda Phoenix (na Marsu od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Poslední americkou sondou na Marsu je Maven, která odstartovala v listopadu 2013.
Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko/Sovětský svaz, Spojené státy, Evropská vesmírná agentura (ESA) a Indie, přičemž průzkum přímo na povrchu se daří zatím jen Američanům. Se sondou ESA, jež dosedla na povrch v prosinci 2003, nebyl navázán kontakt, a se sovětským Marsem 3 kontakt trval v roce 1971 jen pár sekund.
Neúspěšné sondy k Marsu vyslaly také Japonsko a Čína. V listopadu 2013 se čtvrtou mocností světa, jež dosáhla „rudé planety“, stala Indie s družicí Mangalján.
Let k Marsu plánuje kupříkladu americká společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která chce vyslat loď Dragon v roce 2018, o dva roky později hodlá přistát na Marsu Čína se svým robotickým vozítkem a plán letů k Marsu má i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) - počítá s pilotovanou misí někdy ve 30. letech.
Druhá nejmenší planeta, přesto s nejvyšším vrcholem
Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou ve vzdálenosti od Slunce; oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).
Má velmi řídkou atmosféru, která není schopna zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci (od -133 do +27 stupňů Celsia); průměrná teplota tam činí -55 stupňů Celsia; 95 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý.
Název dostal podle římského boha války Marta; říká se mu i rudá planeta - červený je prach a písek bohatý na oxid železitý. Na Marsu je i nejvyšší známá hora sluneční soustavy – vulkán Olympus Mons, tyčící se 27 kilometrů nad povrchem.
Na Marsu zřejmě bývala tekutá voda, ovšem v dobách, kdy tam byly naprosto odlišné podmínky. Dnes se v tamním řídkém ovzduší voda v tekutém skupenství nevyskytuje (jen jako vodní pára či jako jemné ledové krystalky).
