Takzvaný čínský hospodářský zázrak pomáhali před čtyřiceti lety nastartovat dělníci z chudých oblastí, kteří pracovali bez smluv. Miliony z nich při tom přišly o život nebo o zdraví. Ti, kteří přežili, si následky nesou dodnes. Nemají na léčbu ani na pohřeb. A bojují o odškodné.
Po bezmála třicetileté vládě Mao Ce-tunga patřila Čína koncem 70. let k nejchudším státům světa. Cestou ke zlepšení katastrofální situace se stal rozsáhlý program reforem iniciovaný Teng Siao-pchingem, jenž vedl ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva a otevření Číny zahraničnímu obchodu, technologiím i investicím.
Nyní dvaapadesátiletý Ku Feng-ťün stál u zrodu čínského ekonomického zázraku ve městě Šen-čen, kde začaly reformy. Teď umírá na silikózu, tedy poškození plic způsobené křemíkovým prachem. Váží pouhých 40 kilo a při chůzi nepopadne dech.
V současné době nemá ani na pohřeb. „V roce 1993 Šen-čen vypadal jako naše vesnice. Hloubili jsme základy, ale neměli žádnou ochranu. Koupili jsme si masky, ale dole se nedaly nosit, tak jsme si dali na obličej vlhký ručník,“ vzpomíná muž.
Žulový povrch drtili migranti z nejchudších částí Číny, které se skoro nezměnily. Takovou oblastí je třeba provincie Chu-nan. V 90. letech odtud muži odjížděli do Šen-čenu a kvůli rychlému výdělku brali těžkou práci na stavbách.
Po pár letech se u nich začaly projevovat vážné zdravotní problémy. „Když bratr umíral, malý respirátor nestačil. Potřeboval velký, který stál pět tisíc jüanů (v přepočtu 16 500 korun – pozn. redakce) na den,“ prohlásil Ku Če-sün, jemuž onemocněli oba bratři – jeden je po smrti, další v posledním stadiu. Kvůli výdajům za lékaře má rodina dluhy.
Šest set mužů z tohoto kraje žádá od šen-čenské vlády odškodné. Vyjednávání jde pomalu, ale rýsuje se dohoda, která jim zaručí v přepočtu pár set korun měsíčně. „Nepovažují nás za lidské bytosti. Ale my jsme jim postavili silnice a mrakodrapy,“ upozorňuje Ku Feng-ťün.
Miliony podobných případů ukazují, že ochrana práv pracujících v Číně nefunguje. Migranti pracovali beze smluv. „Mnoho dělníků, kteří onemocněli touto příšernou chorobou, už zemřelo. Pro rodiny je důležité, aby dostaly nějakou kompenzaci jako uznání za jejich oběť,“ konstatoval Geoff Crothall z organizace China Labour Bulletin.
