Obamův poradce: Jednou by mohl být prezidentem, řekla mi známá

Washington - David Axelrod se s americkým prezidentem zná dvaatřicet let. Zkušený politický stratég Obamu poznal těsně po jeho studiích na Harvardu. A již tehdy zaslechl o jeho potenciálu. „Známá, která se angažovala v politice, mi zavolala, že chce, abych se setkal s tímhle zajímavým mladým mužem. A já na to, že ho rád potkám, ale proč to po mně chce. A ona na to: 'Myslím, že by jednou mohl být prezidentem USA,'“ vzpomíná Axelrod v rozhovoru s vedoucím zahraniční redakce ČT Michalem Kubalem.

Absolvent Harvardu Obama si tehdy mohl vybrat takovou budoucnost, jakou chtěl. Místo práce v soukromém sektoru se však rozhodl pro politickou kariéru. Z muže, který začínal v nejchudších čtvrtích Chicaga, se zhruba o čtvrtstoletí později vypracoval na senátora. A nedlouho poté kandidoval na prezidentský post.

V čele Obamovy kampaně pak stanul právě Axelrod. „Kdybych si myslel, že nemůže vyhrát, neradil bych mu, aby kandidoval. Ale povaha voleb je tvořena odcházející hlavou státu, zvláště po dvou volebních obdobích. A lidé mají sklon volit protiklad, ne kopii toho, co máte. A Obama představoval největší odklon od prezidenta Bushe,“ popisuje období před prvním prezidentským kláním bývalý poradce dnešní hlavy státu.

Po Obamově zvolení, které provázely velké naděje podstatné části USA, však nastalo vystřízlivění. S příchodem ekonomické krize se volební témata odsunula do zámezí. Bylo načase udělat nepopulární kroky – za všechny například záchranu bank. Nezaměstnanost neklesala a ekonomika naopak nerostla. Mezi lidmi čím dál častěji zaznívalo, že Obama zemi nezvládá.

Axelrod však tento názor odmítá. „To je úplně opačný obraz prezidenta, se kterým jsem pracoval, a muže, kterého jsem znal. Rozhodnutí, která učinil na začátku svého vládnutí, byla politicky složitá, ohrozila jeho postavení. Na rizika spojená s prosazením reformy zdravotnictví jsem ho jasně upozorňoval. Sedm prezidentů se pokusilo prosadit národní pojištění a žádný z nich to v průběhu 65 let nezvládl,“ líčí Axelrod.

„Prezident pak řekl: 'Nač tady jsme? Abychom si pověsili žebříčky obliby na zeď a měli z nich radost, anebo tu oblibu použijeme, vložíme ji do hry, abychom zlepšili životy Američanů?'“ popisuje Obamovo uvažování politický stratég.

Nahrávám video

První čtyři roky tedy zastihly Obamu v očích veřejnosti v pozici osamoceného muže, který má problémy prosadit své návrhy. Nedůvěra a deziluze se mohly sečíst před rokem v prezidentské volbě, kdy proti hlavě státu stál republikánský kandidát Mitt Romney.

Axelrod však o Obamově znovuzvolení neměl pochyby. „Ani jednou. Měl jsem k tomu spoustu důvodů. Byl jsem přesvědčený, že republikáni se dostali příliš doprava a znepřátelili si velké skupiny voličů, rostoucí skupiny – Hispánce, Asiaty, Afroameričany a ženy. A my jsme nakonec u všech těchto skupin zvítězili s velkým náskokem. Stejně tak jsme získali i středové voliče. Romney je sice milý člověk, ale byl špatným kandidátem ve špatné době. Prezident byl výjimečným kandidátem a měli jsme technologický náskok, který byl velmi cenný v některých vyrovnaných státech,“ analyzuje příčiny úspěchu bývalý prezidentův poradce.

Obamu čekají v Bílém domě ještě tři roky, Axelrod však u nich již nebude. Odchází do politického důchodu a, jak sám říká, dosáhl všeho, co v politice mohl. Nyní se soustředí na jiný úkol. „Rozhodl jsem se učit mladé lidi, aby se aktivně podíleli na politických procesech, protože to vidím jako klíčové pro naši budoucnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 27 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 36 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...