Obamův poradce: Jednou by mohl být prezidentem, řekla mi známá

Washington - David Axelrod se s americkým prezidentem zná dvaatřicet let. Zkušený politický stratég Obamu poznal těsně po jeho studiích na Harvardu. A již tehdy zaslechl o jeho potenciálu. „Známá, která se angažovala v politice, mi zavolala, že chce, abych se setkal s tímhle zajímavým mladým mužem. A já na to, že ho rád potkám, ale proč to po mně chce. A ona na to: 'Myslím, že by jednou mohl být prezidentem USA,'“ vzpomíná Axelrod v rozhovoru s vedoucím zahraniční redakce ČT Michalem Kubalem.

Absolvent Harvardu Obama si tehdy mohl vybrat takovou budoucnost, jakou chtěl. Místo práce v soukromém sektoru se však rozhodl pro politickou kariéru. Z muže, který začínal v nejchudších čtvrtích Chicaga, se zhruba o čtvrtstoletí později vypracoval na senátora. A nedlouho poté kandidoval na prezidentský post.

V čele Obamovy kampaně pak stanul právě Axelrod. „Kdybych si myslel, že nemůže vyhrát, neradil bych mu, aby kandidoval. Ale povaha voleb je tvořena odcházející hlavou státu, zvláště po dvou volebních obdobích. A lidé mají sklon volit protiklad, ne kopii toho, co máte. A Obama představoval největší odklon od prezidenta Bushe,“ popisuje období před prvním prezidentským kláním bývalý poradce dnešní hlavy státu.

Po Obamově zvolení, které provázely velké naděje podstatné části USA, však nastalo vystřízlivění. S příchodem ekonomické krize se volební témata odsunula do zámezí. Bylo načase udělat nepopulární kroky – za všechny například záchranu bank. Nezaměstnanost neklesala a ekonomika naopak nerostla. Mezi lidmi čím dál častěji zaznívalo, že Obama zemi nezvládá.

Axelrod však tento názor odmítá. „To je úplně opačný obraz prezidenta, se kterým jsem pracoval, a muže, kterého jsem znal. Rozhodnutí, která učinil na začátku svého vládnutí, byla politicky složitá, ohrozila jeho postavení. Na rizika spojená s prosazením reformy zdravotnictví jsem ho jasně upozorňoval. Sedm prezidentů se pokusilo prosadit národní pojištění a žádný z nich to v průběhu 65 let nezvládl,“ líčí Axelrod.

„Prezident pak řekl: 'Nač tady jsme? Abychom si pověsili žebříčky obliby na zeď a měli z nich radost, anebo tu oblibu použijeme, vložíme ji do hry, abychom zlepšili životy Američanů?'“ popisuje Obamovo uvažování politický stratég.

Nahrávám video
Rozhovor s bývalým Obamovým poradcem Davidem Axelrodem
Zdroj: ČT24

První čtyři roky tedy zastihly Obamu v očích veřejnosti v pozici osamoceného muže, který má problémy prosadit své návrhy. Nedůvěra a deziluze se mohly sečíst před rokem v prezidentské volbě, kdy proti hlavě státu stál republikánský kandidát Mitt Romney.

Axelrod však o Obamově znovuzvolení neměl pochyby. „Ani jednou. Měl jsem k tomu spoustu důvodů. Byl jsem přesvědčený, že republikáni se dostali příliš doprava a znepřátelili si velké skupiny voličů, rostoucí skupiny – Hispánce, Asiaty, Afroameričany a ženy. A my jsme nakonec u všech těchto skupin zvítězili s velkým náskokem. Stejně tak jsme získali i středové voliče. Romney je sice milý člověk, ale byl špatným kandidátem ve špatné době. Prezident byl výjimečným kandidátem a měli jsme technologický náskok, který byl velmi cenný v některých vyrovnaných státech,“ analyzuje příčiny úspěchu bývalý prezidentův poradce.

Obamu čekají v Bílém domě ještě tři roky, Axelrod však u nich již nebude. Odchází do politického důchodu a, jak sám říká, dosáhl všeho, co v politice mohl. Nyní se soustředí na jiný úkol. „Rozhodl jsem se učit mladé lidi, aby se aktivně podíleli na politických procesech, protože to vidím jako klíčové pro naši budoucnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 26 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že zástupci USA s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident J. D. Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters.
08:25Aktualizovánopřed 33 mminutami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 37 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dle Hřiba se v Maďarsku hraje o ruskou pátou kolonu, dle Rajchla o suverenitu

O víkendu rozhodnou voliči v Maďarsku o tom, jestli si křeslo premiéra udrží Viktor Orbán, nebo ho po šestnácti letech u moci vystřídá opozice. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) v Událostech, komentářích řekl, že se hraje o to, jestli bude pokračovat Orbánem reprezentovaný směr, který označil za „národně-tradicionalistický“, „suverénní“ a „sebevědomý“. „Je to rozhodování o tom, zda nadále bude vládnout v Maďarsku ruská pátá kolona,“ uvedl v debatě moderované Terezou Řezníčkovou šéf Pirátů Zdeněk Hřib.
před 7 hhodinami
Načítání...