Obamův poradce: Jednou by mohl být prezidentem, řekla mi známá

Washington - David Axelrod se s americkým prezidentem zná dvaatřicet let. Zkušený politický stratég Obamu poznal těsně po jeho studiích na Harvardu. A již tehdy zaslechl o jeho potenciálu. „Známá, která se angažovala v politice, mi zavolala, že chce, abych se setkal s tímhle zajímavým mladým mužem. A já na to, že ho rád potkám, ale proč to po mně chce. A ona na to: 'Myslím, že by jednou mohl být prezidentem USA,'“ vzpomíná Axelrod v rozhovoru s vedoucím zahraniční redakce ČT Michalem Kubalem.

Absolvent Harvardu Obama si tehdy mohl vybrat takovou budoucnost, jakou chtěl. Místo práce v soukromém sektoru se však rozhodl pro politickou kariéru. Z muže, který začínal v nejchudších čtvrtích Chicaga, se zhruba o čtvrtstoletí později vypracoval na senátora. A nedlouho poté kandidoval na prezidentský post.

V čele Obamovy kampaně pak stanul právě Axelrod. „Kdybych si myslel, že nemůže vyhrát, neradil bych mu, aby kandidoval. Ale povaha voleb je tvořena odcházející hlavou státu, zvláště po dvou volebních obdobích. A lidé mají sklon volit protiklad, ne kopii toho, co máte. A Obama představoval největší odklon od prezidenta Bushe,“ popisuje období před prvním prezidentským kláním bývalý poradce dnešní hlavy státu.

Po Obamově zvolení, které provázely velké naděje podstatné části USA, však nastalo vystřízlivění. S příchodem ekonomické krize se volební témata odsunula do zámezí. Bylo načase udělat nepopulární kroky – za všechny například záchranu bank. Nezaměstnanost neklesala a ekonomika naopak nerostla. Mezi lidmi čím dál častěji zaznívalo, že Obama zemi nezvládá.

Axelrod však tento názor odmítá. „To je úplně opačný obraz prezidenta, se kterým jsem pracoval, a muže, kterého jsem znal. Rozhodnutí, která učinil na začátku svého vládnutí, byla politicky složitá, ohrozila jeho postavení. Na rizika spojená s prosazením reformy zdravotnictví jsem ho jasně upozorňoval. Sedm prezidentů se pokusilo prosadit národní pojištění a žádný z nich to v průběhu 65 let nezvládl,“ líčí Axelrod.

„Prezident pak řekl: 'Nač tady jsme? Abychom si pověsili žebříčky obliby na zeď a měli z nich radost, anebo tu oblibu použijeme, vložíme ji do hry, abychom zlepšili životy Američanů?'“ popisuje Obamovo uvažování politický stratég.

Nahrávám video
Rozhovor s bývalým Obamovým poradcem Davidem Axelrodem
Zdroj: ČT24

První čtyři roky tedy zastihly Obamu v očích veřejnosti v pozici osamoceného muže, který má problémy prosadit své návrhy. Nedůvěra a deziluze se mohly sečíst před rokem v prezidentské volbě, kdy proti hlavě státu stál republikánský kandidát Mitt Romney.

Axelrod však o Obamově znovuzvolení neměl pochyby. „Ani jednou. Měl jsem k tomu spoustu důvodů. Byl jsem přesvědčený, že republikáni se dostali příliš doprava a znepřátelili si velké skupiny voličů, rostoucí skupiny – Hispánce, Asiaty, Afroameričany a ženy. A my jsme nakonec u všech těchto skupin zvítězili s velkým náskokem. Stejně tak jsme získali i středové voliče. Romney je sice milý člověk, ale byl špatným kandidátem ve špatné době. Prezident byl výjimečným kandidátem a měli jsme technologický náskok, který byl velmi cenný v některých vyrovnaných státech,“ analyzuje příčiny úspěchu bývalý prezidentův poradce.

Obamu čekají v Bílém domě ještě tři roky, Axelrod však u nich již nebude. Odchází do politického důchodu a, jak sám říká, dosáhl všeho, co v politice mohl. Nyní se soustředí na jiný úkol. „Rozhodl jsem se učit mladé lidi, aby se aktivně podíleli na politických procesech, protože to vidím jako klíčové pro naši budoucnost,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela schválila zákon umožňující propuštění politických vězňů

Venezuelské Národní shromáždění jednomyslně schválilo amnestijní zákon umožňující propuštění politických vězňů. Zákon poté podepsala prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala o tom agentura AFP. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co americké speciální jednotky z Caracasu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Venezuela už část vězňů v uplynulých týdnech propustila podmínečně.
02:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán na případnou vojenskou agresi „rázně zareaguje“, napsal Teherán šéfovi OSN

Írán v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi tvrdí, že na případnou vojenskou agresi rázně zareaguje. V takovém případě bude Teherán považovat základny, zařízení a prostředky „nepřátelských sil“ v regionu za legitimní cíle. Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa podle dopisu signalizuje skutečné riziko vojenské agrese, napsala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na stálou misi Íránu při OSN.
před 3 hhodinami

Kvůli zabití aktivisty v Lyonu čelí obvinění tři lidé

Prokuratura ve francouzském Lyonu obvinila dva muže ze zabití nacionalistického aktivisty, který zemřel před týdnem po tamní manifestaci. Obviněn z podílu na jeho smrti je také asistent poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta, informovala podle agentury AFP prokuratura.
před 4 hhodinami

Soud uložil muži podmínku za to, že nechal umrznout partnerku na Grossglockneru

Soud v rakouském Innsbrucku uložil muži podmínečný pětiměsíční trest za to, že zanechal svou partnerku v mrazivém počasí při výstupu na nejvyšší rakouskou horu Grossglockner. Soud sedmatřicetiletého muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti, informovala agentura APA. Rakušan tvrdil, že za smrt ženy nenese trestní odpovědnost, neboť oba plánovali výpravu společně, napsala APA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Projekt společné evropské stíhačky je v ohrožení

Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
před 6 hhodinami

Britská policie propustila exprince Andrewa, vyšetřován bude na svobodě

Britská policie propustila ve čtvrtek večer bratra krále Karla III. Andrewa Mountbattena-Windsora, kterého během dne zadržela kvůli vazbám na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Exprinc bude vyšetřován na svobodě, informují média. BBC dříve uvedla, že jde o podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace coby zmocněnec pro mezinárodní obchod. Král uvedl, že spoléhá na spravedlnost práva.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump: USA přispějí na Radu pro mír zajišťující obnovu Gazy deset miliard dolarů

Spojené státy přispějí na Radu pro mír, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, deset miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Ve čtvrtek to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump. Přispěly podle něj i další země. Trump se také vyjádřil i k napětí s Íránem a prohlásil, že si dává deset dní na to, aby se rozhodl, zda lze s Íránem dosáhnout smysluplné dohody o jeho jaderném programu. Jako pozorovatel se schůze účastnil i český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO cvičí obranu před Ruskem i za účasti českých výsadkářů

Největší letošní cvičení Severoatlantické aliance Steadfast Dart 26 vrcholí v německém Bergenu. Účastní se ho třináct členských zemí NATO bez USA. Svým průběhem odpovídá reálné obranné operaci kombinující boje na moři, souši i ve vzduchu. Deset tisíc účastníků operace testuje alianční síly rychlé reakce, které mají být připravené do deseti dnů od vydání rozkazu. Také česká armáda, která má na místě necelé dvě stovky výsadkářů, klade důraz na rychlou připravenost. Vojáci zkoušejí i technologické novinky, například práci s drony, obranu v kyberprostoru i strategickou komunikaci. Cvičení se zaměřuje na hrozbu ze strany Ruska, kterou si německá vláda dobře uvědomuje. „Ohrožuje nás hybridně, stínová flotila poškozuje naši podmořskou infrastrukturu a přibývá přeletů dronů,“ upozorňuje německý ministr obrany Boris Pistorius. Právě spolková země Dolní Sasko, kde leží Bergen, by v případě ohrožení byla klíčovým shromaždištěm aliančních sil před vysláním na východ.
před 8 hhodinami
Načítání...