Berlín - Znásobení snahy o uzavření základny na Guantánamu, zvýšení úsilí o řešení problémů klimatických změn a snížení stavu strategických jaderných zbraní USA a Ruska o další třetinu pod limit dohodnutý v roce 2010 v Praze. To byly hlavní body, k nimž se v napjatě očekávaném berlínském projevu zavázal americký prezident Barack Obama. „Žádná zeď nemůže zastavit touhy po spravedlnosti, svobodě a míru,“ prohlásil Obama u Braniborské brány na úvod svého prvního projevu v německé metropoli ve funkci amerického prezidenta. Moskva na jeho odzbrojovací iniciativu odpověděla chladně.
Mezi přáteli neformálně a bez saka
V úvodních projevech berlínský primátor Klaus Wowereit a spolková kancléřka Angela Merkelová připomněli historické vazby mezi Německem a Spojenými státy a slavné berlínské proslovy Obamových předchůdců Johna Kennedyho a Ronalda Reagana. Následně vystoupil americký prezident, který pozdravil Berlíňany srdečným „Hello, Berlin“ a sundal si v horkém odpoledni sako s tím, že mezi přáteli se může chovat neformálně.
Obama: Zavřít Guantánamo, řešit klimatické změny a omezit stav jaderných zbraní
V projevu Obama mimo jiné zdůraznil, že USA musí znásobit snahu o uzavření věznice Guantánamo na Kubě, kde zadržují osoby podezřelé z terorismu. „I když zůstáváme bdělí vůči hrozbě terorismu, musíme se oprostit od představy permanentní války. V amerických podmínkách to znamená znásobit naši snahu o uzavření věznice v Guantánamu,“ řekl Obama. USA podle něj rovněž musí držet pod přísnou kontrolou užívání bezpilotních letounů a „vyvažovat snahu o zajištění bezpečnosti s ochranou soukromí“.
Obama vyzval také k omezení stavu rozmístěných strategických jaderných zbraní USA a Ruska o další třetinu. Už podle dohody START, kterou Obama podepsal v Praze s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem, se stav jaderných hlavic do roku 2018 sníží na 1 550.
Barack Obama:
"Po zevrubné analýze jsem dospěl k názoru, že můžeme zajistit bezpečnost Ameriky i našich spojenců a zároveň udržet silné a hodnověrné strategické odstrašení, pokud snížíme stav našich rozmístěných strategických jaderných zbraní až o třetinu. Chci s Ruskem dohodnout omezení výzbroje a posunout se za stanoviska z dob studené války."
„Žádná zeď nemůže zastavit touhy po spravedlnosti, svobodě a míru.“
„I když zůstáváme bdělí vůči hrozbě terorismu, musíme se oprostit od představy permanentní války. V amerických podmínkách to znamená znásobit naši snahu o uzavření věznice v Guantánamu.“
Obama vyzval i k omezení ruských a amerických taktických jaderných zbraní v Evropě, které smlouva START neřeší. Oznámil, že v roce 2016 svolá summit o jaderné bezpečnosti. Podle amerického tisku by se měl zabývat zajištěním štěpného materiálu a odvrácením hrozby jaderného terorismu. Prezident označil za důležitý cíl také komplexní dohodu o zákazu jaderných zkoušek a kontrolu pohybu jaderného materiálu. Podobné vize Obama poprvé představil už ve svém pražském projevu v roce 2009.
Spojené státy podle amerického prezidenta také musejí udělat víc pro řešení problému klimatických změn a „rozhodně víc udělají“. „Naše nebezpečné emise se snižují, ale víme, že musíme udělat více. A my více uděláme,“ řekl. Klimatické změny Obama označil za „globální hrozbu naší doby“ a podle amerických novinářů se chystá nová opatření pro boj s globálním oteplováním oznámit během několika příštích týdnů.
Obama připomněl význam Berlína pro boj za svobodu
V projevu se Obama často vracel do minulosti a připomínal význam Berlína, kdysi symbolu rozděleného světa, pro boj za svobodu. Hodně místa věnoval také obecným hodnotám rovnosti, svobody a lidské důstojnosti. „Dokud existují jaderné zbraně, nejsme skutečně bezpeční,“ řekl a dodal, že nežijeme v blahobytu, dokud lidé hladoví a nemají práci. „Jsme svobodnější, pokud všichni lidé mohou jít za svým štěstím,“ uvedl. Připomněl také nedávné 60. výročí nepokojů v NDR a pád Berlínské zdi v roce 1989. Zdůraznil v této souvislosti, že to nakonec jsou národy a lid, kdo si zvolí, jak chce žít. „Právě zde v Berlíně zvítězily naše hodnoty - zvítězila tolerance, zvítězila svoboda,“ uvedl.
Braniborská brána je vysoce symbolické místo v německé metropoli. V minulosti okolí ní vedla Berlínská zeď, která město rozdělovala na dvě části. Obama do německé metropole přiletěl krátce před 50. výročím slavného berlínského projevu jednoho ze svých předchůdců Johna Kennedyho, který v roce 1963 v době vyhrocené studené války ujišťoval obyvatele západního Berlína o podpoře USA legendární německou větou: „Já jsem Berlíňan.“ V roce 1987 před Braniborskou bránou - na opačné straně než dnes Obama - vyzval tehdejší americký prezident Ronald Reagan sovětského vůdce Michaila Gorbačova, aby Berlínskou zeď strhnul.
Očekávalo se, že se Obama svým dnešním poselstvím pokusí navázat na Kennedyho a ujistí Německo a Evropu, že pro USA zůstávají klíčovým partnerem navzdory přesouvání těžiště amerických zájmů do Asie a Pacifiku. Před Braniborskou bránou chtěl Obama mluvit už před pěti lety během své prezidentské kampaně, tehdy se ale proti tomu postavila kancléřka Merkelová.
Rusko bere Obamův návrh na další jaderné odzbrojení na vědomí
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina bere na vědomí nabídku amerického prezidenta Baracka Obamy na jaderné odzbrojení. Současně požaduje, aby se k tomuto úsilí připojily i další jaderné mocnosti. „Nemůžeme připustit narušení rovnováhy systému strategického odstrašení, což by snížilo efektivitu našich jaderných sil,“ upozornil šéf Kremlu. Podle ruských médií Obama ruskou stranu o svých plánech na odzbrojení předem informoval.
Putin se problémům strategické parity věnoval v projevu na konferenci v Petrohradě, který pronesl prakticky souběžně s Obamou. Prohlásil, že Moskva přijme kroky, které zajistí rovnováhu sil strategického zadržování ve světě. „Rusko bude zdokonalovat operativně taktické parametry svých prostředků protivzdušné a kosmické obrany,“ řekl prezident ve zjevné narážce na budování amerického protiraketového štítu v Evropě, který podle ruského velení ohrožuje účinnost ruských strategických prostředků.
Ruský prezident dokonce nepřímo varoval před možným útokem na Rusko. „Mezi vojenskými analytiky se stále častěji hovoří o tom, že je teoreticky možný první úder, který protivníka odzbrojí a vyřadí jeho velení. Takový úder by mohl být dokonce veden i proti jaderné mocnosti. To musíme v plánech rozvoje naší armády brát v úvahu,“ řekl Putin.
O váhavé ruské reakci svědčí i dnešní prohlášení Putinova zahraničně politického poradce Jurije Ušakova a náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova. Ušakov podle agentury ITAR-TASS řekl, že k jadernému odzbrojování by se podle názoru Kremlu měly připojit i ostatní jaderné mocnosti. Rjabkov vyjádřil názor, že dohodě o dalším snižování strategických jaderných arzenálů musí předcházet ujednání o osudu protiraketové obrany USA.
Rogozin: Obama buď nechápe, nebo lže
Z hluboké neprofesionality, ze lži a chytračení obvinil Obamu za jeho projev ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Obamova iniciativa podle něj ukazuje, že prezident USA „buď nerozumí podstatě věci, nebo otevřeně lže, blufuje a chytračí, případně demonstruje hlubokou neprofesionalitu“. Rusko se v zajišťování své obrany nebude spoléhat na „veřejné politické záruky“, ale na své vlastní „technické možnosti“. Nejlepší garancí je podle Rogozina vědomí vlastní schopnosti odpovědět na jakoukoli agresi.
„Jak můžeme tezi o omezení strategických arzenálů vůbec brát vážně, když USA zvyšují potenciál, který má tento arzenál napadnout?“ řekl Rogozin novinářům v Petrohradě. „Je zjevné, že naše nejvyšší politické vedení toto nemůže brát vážně.“ Rogozin upřesnil, že mu vadí zejména americký protiraketový štít, a připomněl, že existuje souvislost mezi obrannými a útočnými zbraněmi. „Závody ve výrobě útočných zbraní mají za následek závody ve výrobě zbraní obranných a naopak,“ prohlásil vicepremiér. Obamovi ale podle něj tyto souvislosti nedochází.
