Obamova imigrační reforma má zatím utrum

Austin – Plán amerického prezidenta uchránit prostřednictvím výnosů miliony ilegálních přistěhovalců před hrozícím vyhoštěním se zadrhl na rozhodnutí federálního soudu v Texasu. Ten dlouho očekávanou reformu pozastavil. Podle kritiků Baracka Obama vydáním exekutivního nařízení překročil své ústavní pravomoci. Vláda se zřejmě proti soudnímu rozhodnutí odvolá.

Celkem 26 amerických států v čele s Texasem podalo žalobu na Obamovu administrativu loni v prosinci. Soudce v Texasu nynější rozhodnutí zdůvodnil chybami v úředním postupu při plnění exekutivního nařízení, napsala agentura AP. Dočasné soudní opatření umožní koalici států podat žalobu, která by zastavila prezidentovo nařízení natrvalo.  

Barack Obama
Zdroj: ČTK/AP/J. Scott Applewhite

Obama v listopadu loňského roku představil rozsáhlou reformu imigračního systému, jež by umožnila zůstat v zemi asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců - celkem jich v USA žije asi 11 milionů. Prezident chce plán uskutečnit prostřednictvím dekretů. Obešel by tak Kongres, který v současné době ovládají republikáni. 

Na základě Obamovy reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu. Odklad deportace je stanoven na tři roky. Hrozby vyhoštění chce reforma zbavit také lidi, které jejich rodiče v minulosti nelegálně přivezli do Spojených států jako nezletilé. Právě toto opatření mělo začít platit už ve středu. 

Obama za své loňské znovuzvolení vděčí do značné části právě přistěhovalcům, kteří většinou pocházejí z latinskoamerických zemí. Reformu imigrační politiky si Obama vytyčil jako jednu z hlavních priorit začínajícího druhého čtyřletého funkčního období - společně se zpřísněním zákonů o držení střelných zbraní, bojem proti změnám klimatu a snižováním zadlužení země. 

Například deník Washington Post píše o nejdůležitější reformě přistěhovalecké legislativy za posledních 30 let. Poslední větší reformy přistěhovalecké politiky USA se datují do roku 1986. Od té doby pokusy o reformy obvykle narážely na odpor konzervativních republikánů, kteří jsou proti „amnestii“ pro ilegální přistěhovalce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest 27 let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by trest pro 70letého krajně pravicového politika činit zhruba dva roky. Zákon výrazně snižuje tresty i za několik dalších trestných činů.
před 40 mminutami

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2 na rok 2028

Zavedení emisních povolenek ETS2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuelská opoziční politička se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se nezúčastní ceremonie k převzetí Nobelovy ceny za mír. Cenu za ni převezme dcera, uvedla norská stanice NRK s odkazem na Norský Nobelův výbor. Machadová se v posledních měsících skrývá a nevystupuje na veřejnosti a podle ředitele výboru není jasné, kde se nachází.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT se zajímali o dezinformace a spory kolem větrných elektráren

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.
před 2 hhodinami

Britské námořnictvo reaguje na ruskou hrozbu, pomoci mají i plavidla propojená AI

Ruská špionážní loď Jantar se v poslední době často pohybuje nedaleko výsostných vod Spojeného království. Londýn se obává, že si Rusko takto mapuje podmořské kabely pro případné sabotáže. Britské námořnictvo si proto pořizuje bezpilotní plavidla a ponorné drony. Nové prostředky mají za úkol chránit právě podmořskou infrastrukturu. Tamní vláda také uzavřela obrannou dohodu s Norskem.
před 3 hhodinami

USA vyslaly dva letouny nad Venezuelský záliv, nejblíž vzdušnému prostoru země

Americká armáda v úterý vyslala dvě stíhačky nad Venezuelský záliv, kde létaly přes půl hodiny. Ve středu to napsala agentura AP, podle níž to bylo zřejmě nejbližší přiblížení amerických vojenských letadel k vzdušnému prostoru jihoamerické země od začátku nátlakové kampaně administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Honduraská prezidentka kritizuje „falšování“ výsledků prezidentských voleb

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castrová kritizovala „falšování“ prezidentských voleb v zemi i zásahy ze strany Spojených států. Honduraské volební orgány již dříve uznaly nesrovnalosti v protokolech z části okrsků, což může ovlivnit konečný výsledek. Píše to agentura AFP. O vítězství podle průběžných výsledků soupeří Nasry Asfura, kterého opakovaně podpořil americký prezident Donald Trump, a Salvador Nasralla. Castrová varovala, že se obrátí na mezinárodní orgány.
před 10 hhodinami

Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...