Obama potvrdil zájem o úzký dialog s Čínou bez ohledu na spory

Peking - Americký prezident Barack Obama a jeho čínský protějšek Chu Ťin-tchao se při dnešním setkání v Pekingu shodli v otázce Severní Koreje i ochrany životního prostředí, nepodařilo se jim to ale v tématech ekonomických a v otázce lidských práv. Schůzka trvala podle agentury AP dvě a půl hodiny a Obama po ní řekl, že americko-čínské vztahy nelze zužovat na jediné téma a že má zájem o těsný dialog s Čínou bez ohledu na vzájemné spory.

Po jednání oba státníci přečetli prohlášení, ale novinářům nebylo dovoleno klást otázky.

Shoda panovala v otázce ochrany životního prostředí. Čína i USA mají zájem na tom, aby prosincový kodaňský summit o ochraně ovzduší neskončil pouze politickým prohlášením, nýbrž všeobecnou dohodou. Podobná shoda panuje také v otázce Severní Koreje, protože jak USA, tak Čína chtějí, aby se KLDR vrátila k šestistranným rozhovorům o svém jaderném programu.

K problematice Íránu byl Obama důraznější než čínský prezident, když řekl, že Írán má nyní příležitost dokázat, že je jeho jaderný program opravdu jenom mírový. Jestliže ji nevyužije, musí počítat s důsledky. Chu se omezil na konstatování, že íránský problém je třeba řešit diplomatickými prostředky.

Čína vzkazuje: Nechte Tibet a Tchaj-wan být!

Otevřená neshoda se pak projevila v otázce Tchaj-wanu a Tibetu. Chu žádal, aby USA respektovaly klíčové zájmy Číny, což novináři překládají jako výzvu k ukončení podpory Tchaj-wanu a tibetské exilové vlády. Obama sice konstatoval, že Tibet je součástí Číny, ale vyzval Peking, aby začal jednat se zástupci tibetského duchovního vůdce dalajlamy. Sám se s ním ale před cestou do Asie odmítl setkat, když byl dalajlama nedávno v USA, aby podle komentářů nepopudil Peking.

Tradičním zdrojem neshod mezi USA a Čínou jsou ekonomické otázky. Obama ocenil čínskou pomoc Spojeným státům v době současné ekonomické krize. Hovořil o novém ekonomickém přístupu, díky němuž se zvýší americký export, vytvoří nové pracovní příležitosti a zvýší životní úroveň v Číně.

Na znamení rostoucího vlivu Číny na USA Chu řekl, že teď spolu musí USA a Čína jednat jako rovnocenní partneři. „Budeme spolu jednat v duchu rovnocennosti a nezasahování do vnitřních záležitostí toho druhého,“ řekl čínský prezident.

Průzkum CNN: Američané vnímají Čínu jako ekonomickou hrozbu

Američané vnímají Čínu více jako ekonomickou hrozbu než jako vojenskou hrozbu. Ukázal to průzkum, který v pondělí zveřejnila americká zpravodajská stanice CNN. Čína je nebezpečím pro USA v rovině ekonomické podle 71 procent respondentů. Jen 28 procent si myslí opak. Že je pro zemi vojenskou hrozbou, věří 51 procent obyvatel, naopak 47 procent si to nemyslí. Anketa, kterou ústav Opinion Research zveřejnil v den zahájení oficiální návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy v Číně, také ukázala, že 68 procent Američanů nesouhlasí s politikou Pekingu v rovině lidských práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve volbách do nejvyššího soudu Wisconsinu uspěla kandidátka podporovaná demokraty

Občané v americkém státě Wisconsin v úterý zvolili soudkyní nejvyššího soudu tohoto státu na severu USA Susan Crawfordovou, kterou podporovali demokraté. Podle agentury AP tak byla zajištěna liberální většina soudu na nejméně další tři roky. Volby soudce byly prvním volebním testem pro novou administrativu republikánského prezidenta Donalda Trumpa, který osobně podpořil protikandidáta Crawfordové Brada Schimela.
před 17 mminutami

Itálie hledá nové uplatnění pro migrační centra v Albánii

Itálie začala loni v říjnu oficiálně provozovat dvě migrační centra na území Albánie. Zatím však nepříliš úspěšně, zařízení byla využita pouze po dobu sedmi dní, během nichž se v nich vystřídalo dvaašedesát běženců. Soudy rozhodly, že je úřady musí okamžitě převézt zpět na italské území. Vláda nyní čeká na rozhodnutí evropského soudu, zda bude moci obě zařízení pro žadatele o azyl využít. Zatím přišla s alternativním řešením, a to umístit do táborů migranty určené k vyhoštění. Takovou možnost však původní dohoda s Albánií nepřipouští.
před 6 hhodinami

V izraelském vězení zemřel mladistvý Palestinec. Okolnosti jsou nejasné

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.
před 8 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá pražské zaměstnance na neplacenou dovolenou

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na neplacenou dovolenou. Médium totiž od amerického Kongresu neobdrželo vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Automobilky dostanou více času na splnění emisních cílů, navrhla EK

Evropská komise (EK) navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří neplní emisní cíle. Automobilky by tak nově měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Litva navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP

Litevská vláda po dohodě s opozicí navýší výdaje na obranu na více než pět procent HDP. Polovina financí bude určena na modernizaci, zbytek půjde na navýšení výcvikových kapacit. Vilnius chce kvůli obavám z agresivní politiky Ruska a Běloruska do pěti let zdvojnásobit počet svých vojáků. Třímilionová země tak plánuje mít do konce desetiletí skoro padesát tisíc aktivních vojáků, včetně rezerv.
před 10 hhodinami

Nejde o politiku, řekl prokurátor k Le Penové. Média mluví o šoku

Verdikt o Marine Le Penové není politické, ale soudní rozhodnutí, uvedl podle agentury AFP pařížský generální prokurátor Rémy Heitz. Francouzské listy píší v souvislosti s rozsudkem nad krajně pravicovou političkou o šoku a politickém zemětřesení. Le Penová v reakci prohlásila, že proti ní systém vytáhl atomovou zbraň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Osud Buči je pro Ukrajince děsivým symbolem ruské agrese

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.
před 10 hhodinami
Načítání...