O post prezidenta Ukrajiny se utká 23 kandidátů, Darth Vader neprošel

Kyjev - O post ukrajinské hlavy státu se bude ucházet 23 lidí. Tamní volební komise uzavřela příjem přihlášek. Dokumenty předložilo 46 uchazečů, komise jich ale 23 odmítla, protože nesplňovali požadavky zákona. Hlasy 14 z 15 členů byl například jako kandidát na prezidenta odmítnut Darth Vader, fiktivní postava zloducha z Hvězdných válek. Pro někoho to byl vtip, pro jiné pokus temné síly volby zdiskreditovat. Ukrajinci si novou hlavu státu zvolí 25. května.

Kandidáty z řad současné opozice jsou například Julia Tymošenková nebo podnikatel Petro Porošenko. Oficiálním kandidátem proruské Strany regionů je Michail Dobkin. Kandidáta staví i komunisti, radikály by měl reprezentovat šéf nacionalistického Pravého sektoru Dmitro Jaroš. „Nejdůležitějším krokem jsou teď volby, svobodné a spravedlivé. Hned potom musíme spojit všechny demokratické síly a ukázat, že dovedeme provést reformy nezbytné pro asociační dohodu s Evropskou unií,“ uvedl Porošenko, který je volebním favoritem.

Porošenko demonstranty na Majdanu podporoval od začátku a teď bude na oplátku sbírat jejich hlasy. Úspěšný podnikatel, majitel továren na čokoládu a pragmatik s politickou zkušeností si věří. Dřív přebíhal mezi proevropskými i proruskými vládami a v kompromisech chce pokračovat i nadále: budoucnost vidí v Evropě, s Ruskem ale vazby přetrhat nechce. „Jediný způsob, jak zachránit Ukrajinu, je přijmout pomoc od vlivných a schopných autorit,“ prohlašuje.

Oligarcha Dobkin je naopak na Majdanu nenáviděnou figurou. Během revoluce dokonce na chvíli zmizel v Rusku, pak se vrátil a podle úřadů podporoval separatisty na východě země. Vládu v Kyjevě neuznává a respektovat nechce ani podepsanou dohodu s Evropskou unií.

PŘEHLED NEJVÝRAZNĚJŠÍCH KANDIDÁTŮ:

Petro Porošenko (nezávislý) – Favorizovaný kandidát zejména proto, že je nejvíce schopen setřít rozdílné pohledy mnoha táborů. Dokázal si udržet vlivné posty nehledě na prozápadní, či proruskou orientaci země. Za éry prezidenta Viktora Juščenka byl vládním šéfem diplomacie, při nástupu Viktora Janukovyče přešel do resortu hospodářství. Jako jediný z ukrajinských oligarchů otevřeně podporoval protestní hnutí v Kyjevě. Jeho majetek je odhadován na 2 miliardy dolarů (40 miliard korun).

Julija Tymošenková (za stranu Vlast) – Může využít odlesku slávy jako čelná představitelka opozice z dob oranžové revoluce i nedávná vězněná disidentka, jejíž odsouzení mnozí považují za politicky motivované. Podle řady lidí už ale svůj potenciál naplnila a Ukrajině nemá mnoho co nového nabídnout. Pro početný jihovýchod země navíc bude v čele země nemyslitelná kvůli ostré kritice Putinova režimu, na překážku jí může být i kontroverzní minulost.

Michail Dobkin (za Stranu regionů) – Jasný stoupenec Janukovyčovy éry nemá co ztratit. Pro současnou ukrajinskou vládu je „zlým mužem“ a radikálem, kterého mezi prvními neváhal kabinet odvolat z čela Charkovské oblasti. Navíc čeká na soud kvůli obvinění ze separatismu a ohrožování ústavního pořádku – sám to považuje za pouhé pomluvy. Opírat se nicméně může o lidnaté oblasti na jihu a východě země, nejenom v „domovském“ Charkově, ale pravděpodobně i v Doněcku a Luhansku.

Oleh Ťahnybok (za stranu Svoboda) – Jeden z hlavních vůdců opozice během krize v uplynulých měsících. Lídr silně nacionalistické strany Svoboda, který nechodí daleko k ostrým výrokům a v minulosti byl souzen dokonce za antisemitské výroky. On i jeho strana už před současnými událostmi vystupovali proti vlivu Ruska na Ukrajině a ostře se vymezují vůči komunistické minulosti své země.

Dmytro Jaroš (nezávislý) – Ze známých osob jde zřejmě o názorově nejradikálnějšího kandidáta. Je vůdcem spíše neformální, málo početné, ale v ulicích výrazné organizace Pravý sektor. Jeho oddíly plnily při kyjevských konfliktech úlohu nejtvrdšího jádra demonstrantů. Současný premiér Arsenij Jaceňuk Jaroše pověřil funkcí tajemníka Rady bezpečnosti a obrany.

Porošenko a Kličko se ve Vídni setkali se stíhaným oligarchou

Porošenko a šéf strany UDAR Vitalij Kličko se ve Vídni setkali s ukrajinským miliardářem Dmytrem Firtašem, který čelí obvinění z korupce. Firtaš čeká ve Vídni na vydání do USA, z vězení byl před dvěma týdny propuštěn na rekordní kauci 125 milionů eur (přes 3,4 miliardy Kč). Z jakých důvodů Porošenko a Kličko s Firtašem jednali, není známo.

Osmačtyřicetiletého Firtaše zadržela policie v polovině března ve Vídni na žádost amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Americké úřady po něm pátraly v souvislosti s podezřením z úplatkářství a zločinného spiknutí. V Rakousku Firtaš stíhán není; je znám svými těsnými vazbami na Rusko, podle některých informací se podílel i na vytváření okupačního scénáře pro Krym.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...