Berlín – Novým německým prezidentem se zřejmě stane bývalý bojovník za lidská práva Joachim Gauck. Podle německých médií s jeho kandidaturou souhlasí křesťanští demokraté kancléřky Merkelové. Dosud byli proti. Za Gaucka se naopak od počátku stavěla koaliční FDP i nejsilnější opoziční strany. Jeho kandidaturu podporuje i většina německé veřejnosti. Nástupce Christiana Wullfa zvolí společně parlament a zemské sněmy.
Podle průzkumu německého deníku Bild by chtěla nadpoloviční většina Němců za příštího prezidenta bojovníka za lidská práva z dob komunistické NDR Joachima Gaucka. Toho by v prezidentském křesle chtělo 54 procent Němců. O tom, kdo se prezidentem stane, ovšem nerozhodnou občané, ale Spolkové shromáždění, respektive poslanci, a zástupci regionálních parlamentů.
Na jeho kandidaturu podle médií přistoupila strana CDU. Gauck by v takovém případě měl zvolení jisté, neboť ho podporují koaliční liberálové (FDP) i dvě nejsilnější opoziční strany.
„Angely Merkelové si velmi vážím. Potíž s naší kancléřkou je, že je nepředvídatelná. Řada lidí už se v ní spletla. Je ale jasné, že jsem trochu zpozorněl. Mám teď docela příjemný život. Nikoho se nemusím ptát, o čem smím a nesmím mluvit. Jako prezident musíte být loajální vládě. To vás samozřejmě jistým způsobem omezuje. Z celé záležitosti tak mám rozporuplné pocity,“ řekl v neděli ale sám Gauck.
Dvaasedmdesátiletý Gauck, který po pádu berlínské zdi vedl úřad dokumentující aktivity východoněmecké tajné policie Stasi, byl soupeřem Wulffa v předloňské prezidentské volbě. Wulff ho tehdy porazil až ve třetím kole. Tento týden ovšem kvůli korupci z prezidentského postu odstoupil.
Joachim Gauck
Narodil se 24. ledna 1940 v Rostocku v námořnické rodině. Jeho otec i matka byli členy NSDAP. Jeho pozdější životní dráhu předznamenalo, to, že otec skončil počátkem 50. let v sibiřském gulagu.
Gauck vystudoval teologii a poté působil v Lüssowě v Meklenbursku jako evangelický pastor. Na podzim 1989 moderoval v Rostocku protirežimní demonstrace a spoluzakládal tamní pobočku hnutí Nové fórum, které zastřešovalo činnost opozičních skupin v NDR a později se přejmenovalo na Spojenectví 90. V březnu 1990 byl na jeho kandidátce zvolen do posledního východoněmeckého parlamentu.
