Novým maďarským prezidentem je europoslanec János Áder

Budapešť - Maďarský parlament zvolil europoslance Jánose Ádera novým prezidentem země. Áder tak nahradil Pála Schmitta, který počátkem dubna rezignoval kvůli aféře s opsanou dizertační prací. Áderovo zvolení se očekávalo, europoslanec měl podporu strany Fidesz konzervativního premiéra Viktora Orbána. Sociálně-liberální opozice volbu bojkotovala. Ádera podpořilo 262 poslanců - o čtyři hlasy více, než bylo nutné.

Áder je kandidátem vládní strany premiéra Viktora Orbána. Jeho Svaz mladých demokratů (Fidesz) má v parlamentu přesvědčivou většinu, o zvolení Ádera hlavou státu proto nebylo pochyb.

Socialisté, zelení a Demokratická koalice založená bývalým levicovým premiérem Ferencem Gyurcsányem nově zvoleného prezidenta považují za „stranického vojáka“. Proti Áderovi hlasovalo krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). 

Luboš Palata, komentátor Lidových novin:

„Áder je Orbánův člověk. Premiér potřebuje v prezidentském křesle někoho, kdo mu bude podepisovat zákony a další věci, které nový parlament ještě nepochybně bude přijímat. To, co probíhá poslední dva roky v Maďarsku, se dá nazvat téměř ústavní revolucí. A zřejmě to neskončí ani s nástupem nového prezidenta.“

Krátce po svém zvolení složil Áder přísahu. V projevu před maďarskými zákonodárci vyzval politiky k tomu, aby se navzájem více respektovali. „Není jedno, jaký vzor předáváme dál,“ připomněl jim. „Od Ádera se nedá očekávat, že by odporoval premiérovi,“ řekl analytik ze střediska Political Capital Juhász Attila. Maďarský prezident navíc nemá příliš rozsáhlé pravomoci. Jeho funkční období je pětileté.

Předchozímu prezidentovi Schmittovi jeho domovská univerzita odebrala doktorský titul za to, že velkou část své dvacet let staré práce opsal od jiných vědců.

Vizitka nového maďarského prezidenta Jánose Ádera (52): 
     
- Poslancem Evropského parlamentu je od července 2009; zastává v něm funkci
místopředsedy výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
   
- Od června 1998 do května 2002 předsedal maďarskému parlamentu a dvakrát byl jeho místopředsedou (1997-1998, 2006-2009). Poslancem jednokomorového Národního shromáždění byl od prvních svobodných voleb v roce 1990 až do svého zvolení europoslancem o 19 let později.
   
- Měl podíl na událostech, které vedly k pádu komunistického režimu v Maďarsku. V roce 1988 stál spolu s nynějším premiérem Viktorem Orbánem a několika dalšími lidmi u zrodu opozičního Svazu mladých demokratů (Fidesz). O rok později byl jedním z reprezentantů opozice při jednáních s komunisty o předání moci.
   
- V rámci strany Fidesz postupně zastával řadu významných funkcí; byl mimo jiné zástupcem jejího poslaneckého klubu (1990-1992), v letech 1990 a 1994 řídil volební kampaně Fideszu a později zastával funkci výkonného místopředsedy strany (1995-1997, 1999-2000). Od roku 2002 do roku 2006 vedl poslanecký klub Fideszu.
   
- Vztah mezi ním a lídrem Fideszu Viktorem Orbánem nebyl zdaleka vždy idylický. Před pěti lety se dokonce v deníku Magyar Nemzet objevila spekulace, že názorové rozpory mezi oběma politiky jsou tak velké, že Áder uvažuje o založení vlastní strany. Nakonec ale raději zvolil odchod do Evropského parlamentu.
   
- Je spoluautorem nedávné reformy soudnictví, která u orgánů Evropské unie vzbudila obavu o nezávislost maďarské justice. Podílel se také na změně volebního systému, která podle opozice zvýhodňuje stranu Fidesz.
   
- Narodil se 9. května 1959 v západomaďarském městě Csorna. V roce 1983 dokončil studium práv na budapešťské Univerzitě Loránda Eötvöse a v letech 1986 až 1990 působil jako vědecký pracovník Sociologického výzkumného ústavu Maďarské akademie věd.
   
- Je ženatý, jeho manželka Anita Herczeghová je soudkyní. Mají tři dcery a jednoho syna. 
   
- Hovoří maďarsky a anglicky. 

- Kvůli jisté fyzické podobnosti se slavným americkým hercem se mu přezdívá Charles Bronson z Csorny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 14 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...