Novodobé otroctví. Taková je práce migrantů v italském zemědělství

Itálie, to je sladké hroznové víno, pomeranče, jahody, olivy. Země patří mezi tři největší zemědělské producenty v Evropské unii. Za úspěchem ale často stojí drsná realita – novodobé otroctví migrantů pracujících na polích skoro zadarmo. Za nitky byznysu tahá síť předáků, která se dá těžko obejít.

Jedním z nejvýznamnějších zemědělských regionů je Apulie ležící na jihovýchodě Apeninského poloostrova. Sedmdesáti procenty své produkce zásobuje Evropskou unii. Na bohatých výnosech se podílí i v nuzných podmínkách pracující migranti. V ghettu v Rignanu jsou jich stovky. V provizorních přístřešcích, bez dostatečného hygienického zázemí – a prakticky bez peněz – přestože tvrdě pracují.

Šest let tak žije i Galoume Madourie. „Nemáme běžnou smlouvu. Za druhé, neplatí nám jak by měli. Za třetí, práce je náročná. To jsou podmínky, ve kterých tady žijeme,“ tvrdí Galoume.

V ghettech vše stojí peníze – a nic není samozřejmé – ani lékařská péče v případě nutnosti. Vystoupit z nich není jednoduché. Osud migrantů závisí na takzvaných caporali, předácích, kteří práci v zemědělství kontrolují. Majitelům polí shánějí levnou pracovní sílu.

„Když je potřeba pracovníků na sbírání rajčat, předáci jdou za vlastníky polí a dohodnou se na pěti eurech za bednu. Pak řeknou pracovníkům: Pomůžu ti vydělat peníze, ale musíš akceptovat čtyři eura za bednu. Nejsou to pracovníci. Jsou to otroci, kteří jsou využíváni od hlavy až k patě,“ přibližuje Mbaye Ndeaye, předseda „Ghetto Out Association“.

Pracovní zneužívání po celé Itálii

Podle loňské zprávy zemědělské odborové asociace italská agromafie takto využívá nebo využila na 430 tisíc lidí.

Yvan Sagnet, spoluautor knihy Ghetto Italia, tvrdí, že se toto pracovní zneužívání týká celé Itálie, od Sicílie až po sever země. Realitu zamlčují regionální úřady i zemědělské společnosti, které z této práce těží. Ze zkorumpovaného systému se jen těžko hledá cesta ven.

„Firmy se bojí, že bez předáků nenajdou pracovníky. Taky mají strach z výhrůžek a zastrašování z jejich strany. A tady by měl zasáhnout stát,“ požaduje Michele Emiliano, guvernér Apulie. Ten loni schválil přísnější postihy. Caporali riskují až 8 let vězení a vysoké pokuty. Firmy mohou navíc přijít o státní příspěvky – nebo rovnou o pozemky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AP: Drony RSF zasáhly školku na jihu Súdánu a zabily padesát lidí včetně dětí

Bezpilotní letouny súdánských polovojenských Jednotek rychlé podpory (RSF) ve čtvrtek zasáhly mateřskou školu na jihu země a zabily padesát lidí včetně třiceti tří dětí. S odvoláním na skupinu lékařů to napsala agentura AP. Úder odsoudil Dětský fond OSN, známý jako UNICEF, a vyzval k zastavení útoků. Ty mezi sebou už dva a půl roku svádějí RSF se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce obyvatel.
před 4 mminutami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomáhala s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu. V Kyjevské oblasti zasáhli mimo jiné železniční nádraží a zranili několik lidí. Škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně Lucké oblasti na západě země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, a způsobily tak výpadky dodávek proudu. Kvůli náletu vzlétlo polské letectvo k ochraně polského vzdušného prostoru, za spolupráci poděkovalo i české armádě.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zuckerbergův sen o virtuálním světě zmírá. Investice do projektu vysychají

Před pěti lety si šéf Facebooku Mark Zuckerberg vysnil virtuální svět, kde budou žít miliardy uživatelů. Investoval do něj v přepočtu nejméně 1,5 bilionu korun, ale bez větších úspěchů. Podle aktuálních informací nyní myšlenku pomalu opouští.
před 1 hhodinou

Afghánistán hlásí po ostřelování s Pákistánem čtyři mrtvé civilisty

Afghánské úřady tvrdí, že nejméně čtyři civilisté zahynuli v pohraniční oblasti země při ostřelování s Pákistánem. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců.
08:40Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.
před 3 hhodinami

Pokrok k míru závisí na ochotě Ruska, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci USA a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o něj a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i v sobotu.
01:17Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 12 hhodinami
Načítání...