Nová ruská vojenská doktrína: NATO jako hrozba a první jaderný úder

Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal novou vojenskou doktrínu země. Dokument za hlavní hrozby pro Rusko označuje rozšiřování Severoatlantické aliance a budování americké protiraketové obrany. Dokument, který Kreml zveřejnil na své internetové stránce, počítá i s možností udeřit jadernými zbraněmi jako první. Dokument byl vypracován již loni v listopadu, ale jeho zveřejnění se odkládalo.

„Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu,“ praví doktrína. Mezi hlavními vnějšími hrozbami doktrína jmenuje snahy globalizovat roli NATO a přiblížit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím „i cestou rozšiřování paktu“. Moskva vehementně protestovala proti rozšiřování NATO, které stále vnímá jako pozůstatek studené války, o země bývalého východního bloku. Zvláště ostře se staví proti případnému vstupu Ukrajiny a Gruzie do aliance.

Protiraketová obrana je pro nás hrozba

Nahrávám video

K hlavním vnějším hrozbám doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.

Rusko od počátku odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít, kterých se nový americký prezident Barack Obama zřekl. Nadále však spojuje Obamou upravené plány na protiraketovou obranu s novou dohodou o omezení jaderných zbraní a žádá, aby konvenční strategické zbraně podléhaly stejným omezením jako jaderné.

Za další vnější hrozby doktrína označuje územní nároky vůči Rusku a jeho spojencům a vměšování do jejich vnitřních záležitostí. Jako ohrožení Moskva vnímá i přítomnost cizích vojenských kontingentů v sousedství Ruska a jeho spojenců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, oznámil Zelenskyj

Ukrajina začne znovu útočit na rafinerie v Rusku, uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times (FT), ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev tyto údery na několik dnů přerušil kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Ukrajina poukazovala, že agresor však i nadále útočil na její energetickou infrastrukturu.
před 14 mminutami

Čína a KLDR otevřely most dokončený před dvanácti lety. Má posílit obchod mezi zeměmi

Peking a Pchjongjang ve čtvrtek slavnostně otevřely nový přeshraniční most, který na zprovoznění čekal více než deset let. S odvoláním na čínská státní média o tom informovaly tiskové agentury. Most přes hraniční řeku Ja-lu spojuje čínský Tan-tung se severokorejským Sinuidžu. Podle agentury Reuters se má stát nejdůležitějším pozemním přechodem pro obchod mezi oběma zeměmi.
05:39Aktualizovánopřed 17 mminutami

Kriminalita neroste tak, jak si Češi myslí. Přesto volají po přísnějších trestech

Obyvatelé řady evropských zemí jsou většinou podle průzkumů přesvědčeni, že kriminalita v posledních letech výrazně roste. Dlouhodobé statistiky přitom u mnoha tradičních druhů trestné činnosti tento vývoj nepotvrzují. Podobný rozpor je patrný i v Česku. Téměř dvě třetiny lidí v tuzemsku se domnívají, že kriminality přibylo, většina zároveň uvádí, že se cítí bezpečně. To, jak lidé vývoj kolem zločinnosti vnímají, přitom souvisí i s jejich postoji k trestům.
před 52 mminutami

Uchováváme si naději, že se jednou vrátíme do Tibetu svobodní, říká Tsering

Penpa Tsering je prezidentem země, ve které nikdy nebyl. Narodil se v Indii a vede tibetskou exilovou vládu. Na půdu Tibetu nesmí vstoupit, ale věří, že se tam jednou vrátí svobodný. V exkluzivním rozhovoru s Danou Zlatohlávkovou pro Českou televizi mluví o čínském potlačování Tibetu, jeho hodnot, jazyka i tradic. Tsering v Praze, kam přijel na Forum 2000, hovořil i o reinkarnaci dalajlamy, česko-tibetských vztazích nebo Václavu Havlovi. Čechům poděkoval za vyjadřování solidarity Tibetu.
před 1 hhodinou

V Moldavsku raketově přibývá přeletů a výbuchů ruských dronů

V posledních měsících výrazně narůstá množství ruských dronů narušujících vzdušný prostor Moldavska. Přibývá i případů, kdy ruské zbraně – vedle dronů i rakety – explodují přímo na moldavském území. Zatím nezabily žádného moldavského občana, při útocích na hraniční přechody ale způsobily zranění. Většina projektilů dosud dopadá na neobydlená místa, zaznamenány ale byly už ve všech částech země včetně předměstí Kišiněva. Moldavsko přitom nemá účinnou protivzdušnou obranu.
před 1 hhodinou

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Ruské útoky mají řadu obětí

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Je bolestivé, když si Trump vybere druhou stranu, prohlásil Zelenskyj

Je bolestivé, když si americký prezident Donald Trump vybere jinou stranu, než jsme my, řekl ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v narážce na Trumpův příklon k Rusku. V rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem ukrajinský prezident také litoval, že jeho země, která se brání ruské ozbrojené agresi, podle něj v posledních dnech „ztrácí silného partnera“ v podobě Spojených států.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

U Hormuzského průlivu se za 24 hodin potopily dvě nákladní lodě

Poblíž Hormuzského průlivu se ve středu po zásahu projektilem potopila kontejnerová loď plující pod singapurskou vlajkou a další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z oblasti námořní bezpečnosti. Agentura později informovala o potopení dalšího plavidla, které bylo zasaženo již před třemi týdny. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy americké a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.