Nová řecká vláda dostala důvěru. Tsipras obvinil svého nástupce z populismu

Nová řecká vláda Kyriakose Mitsotakise dostala důvěru parlamentu. Hlasování předcházela ostrá debata v zákonodárném sboru, při které expremiér a šéf levicové strany Syriza Alexis Tsipras hájil hospodářskou politiku svého kabinetu a konzervativní Mitsotakisovu Novou demokracii, která má v parlamentu většinu, obvinil z populismu. Tsipras je přesvědčen, že konzervativci straní elitám a varuje před privatizací státních podniků, informoval deník Kathimerini.

Pro důvěru vládě hlasovalo všech 158 poslanců Nové demokracie, proti bylo zbylých 142 zákonodárců. Mitsosakis předčasné volby vyhrál se ziskem 39,9 procenta hlasů a díky volebnímu bonusu pro vítěznou stranu (50 mandátů) obsadila jeho strana většinu křesel. Syrize dalo hlas 31,5 procenta voličů.

„Dáváte hodně lidem málo a málo lidem hodně,“ řekl Tsipras a varoval před privatizacemi, které mají v plánu konzervativci. Ty zároveň kritizoval, že dohodu Řecka a Severní Makedonie ohledně názvu druhé ze jmenovaných zemí využili ke svému politickému prospěchu. Nelíbí se mu také, že bývalého policejního šéfa Konstantinose Tsuvalase, který byl propuštěn kvůli loňským požárům v Attice, konzervativci dosadili na místo generálního tajemníka ministerstva civilní obrany.

Mitsotakis zmíněnou dohodu, která byla uzavřena v řeckém městě Prespa, označil za špatnou. Teď už od ní ale nelze jednostranně odstoupit, dodal. Stranu Syriza obvinil z toho, že „zničila“ řeckou energetickou společnost Public Power Corporation (PPC). Vláda podle něj měla prodat nějaká aktiva společnosti, aby zachránila pracovní místa. Tsiprase a jeho někdejšího ministra financí Janise Varufakise označil Mitsotakis za „katastrofická dvojčata“.

Prespanská dohoda ukončila letitý spor mezi Makedonií a Řeckem. Řekové název Makedonie, používaný sousední zemí od jejího odtržení od Jugoslávie v roce 1991, považovali za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Blokovali proto snahu Makedonie vstoupit do EU a NATO.

Třebaže se Tsipras díky jejímu uzavření dočkal nominace na Nobelovu cenu míru, doma kompromisní název Severní Makedonie vyvolal hlasování o nedůvěře, odchod pravicových Nezávislých Řeků z vlády a protesty desetitisíců lidí, kteří Tsiprase považují za „zrádce“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...