Stockholm - Letošní Nobelova cena za fyziku putuje do rukou vědců, kteří umožnili vznik současné podoby internetu a digitální fotografie. Charles Kao ji získal za objev, jak rychle přenášet data na velké vzdálenosti, a George Smith s Willardem Boylem za vynález čipu, který je základem všech digitálních fotoaparátů. Laureáty pro rok 2009 ve Stockholmu oznámil výbor pro udělování Nobelovy ceny. O držitelích ceny za fyziku rozhoduje Královská švédská akademie věd.
Kao obdržel prestižní cenu za průkopnický objev z poloviny 60. let, jak přenášet světlo na velké vzdálenosti pomocí kabelů z optických vláken. Jeho výzkum je jedním ze základních kamenů moderních komunikačních sítí, včetně vysokorychlostního internetu. „Text, hudba, obrázky a videa mohou být šířeny po zeměkouli ve zlomku vteřiny,“ připomněla akademie praktické uplatnění jeho výzkumu.
„Dnes si bez těch optických vláken nedokážeme komunikaci vůbec představit,“ řekl ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky české Akademie věd Vlastimil Matějec. Podle něj je výběr letošních laureátů překvapivý. Jednak jde o starší objevy, které jsou navíc na hranici aplikovaného výzkumu, zatímco dosud byli odměňováni vědci hlavně za základní výzkum.
Boyle a Smith si cenu odnesli za vynález CCD (charge-coupled device) čipu, světelného senzoru, který je základem všech digitálních fotoaparátů. „Přinesl revoluci do fotografie tím, že světlo může být zachyceno elektronicky namísto filmu,“ zdůraznila akademie přínos jejich objevu z roku 1969.
Gunnar Oquist, tajemník švédské Královské akademie věd:
„Letošní Nobelova cena za fyziku se uděluje za vědeckou práci, která položila základy naší moderní informační společnosti.“
Fotoelektrický efekt, který CCD (charge-coupled device) čip využívá, podle AP teoreticky popsal už Albert Einstein a v roce 1921 za něj dostal také Nobelovu cenu. Boyle se narodil v Kanadě a stejně jako jeho americký kolega Smith působil v Bellových laboratořích ve státě New Jersey. Všichni tři letošní laureáti jsou už v důchodu.
Willard Boyle:
„Jsme ti, kteří odstartovali celé to pozdvižení okolo digitálních fotoaparátů, které dneska každý používá. A mohli jsme také vidět první snímky povrchu Marsu, to bylo vzrušující.“
Ocenění fyzikové si rozdělí částku ve výši deseti milionů švédských korun (téměř 25 milionů Kč). Kao získá polovinu této sumy, o druhou polovinu se podělí Smith a Boyle. Diplom, zlatou medaili i peněžní odměnu převezmou tradičně jako ostatní letošní laureáti 10. prosince, v den smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1896.
Loni výbor ocenil dvojici japonských vědců Makota Kobajašiho a Tošihideho Maskawu spolu s Američanem japonského původu Yoichirem Nambuem za jejich příspěvek k poznání elementárních částic a pochopení fungování vesmíru.
