Nizozemsko napíná Ukrajinu, zda podpoří její užší spolupráci s EU

Nizozemská vláda hledá způsob, jak podpořit asociační dohodu Evropské unie s Ukrajinou, i když ji v právně nezávazném referendu Nizozemci na jaře odmítli. Dohoda by rušila celní bariéry a mimo jiné podpořila evropské investice na Ukrajině. Pomohla by například českým vývozcům.

Nizozemská vláda požádala tamní parlament, jestli by mohla dostat více času na vyřešení situace kolem asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Dohodu odmítli Nizozemci v dubnu v právně nezávazném referendu a vláda premiéra Marka Rutteho slíbila, že výsledek zohlední. Od poslanců na to dostala čas do začátku listopadu.

Nizozemsko je jediný stát EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval. Nesouhlas vyslovilo na jaře přes šedesát procent hlasujících, k urnám přišlo přes třicet procent oprávněných voličů.

Premiér Rutte řekl, že jeho vláda bude nejspíš muset předložit parlamentu veto asociační dohody mezi EU s Ukrajinou, pokud nezíská chybějící podporu. Případný krach smlouvy označil přitom za velkou chybu, která by poškodila evropskou jednotu.

Ministr zahraničí Bert Koenders v dopise parlamentu uvedl, že se vláda chce pokusit dojednat do 15. prosince s opozičními stranami, ostatními unijními státy i Ukrajinou dokument, jenž by tomuto kroku zabránil a jejž by podepsali lídři zemí EU.

Dokument by měl stanovit, že asociační dohoda negarantuje Ukrajině členství v EU a neznamená žádné bezpečnostní garance ze strany Unie. Ukrajinci by také nezískali automatický přístup k zaměstnání v EU a dohoda by neměla členské státy zavazovat k finanční podpoře Ukrajiny.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajinské zboží by se snáze dostalo na evropský trh

Asociační dohoda, která se skládá z politické a ekonomické části, spočívá v navázání užších politických, bezpečnostních a obchodních vazeb s Kyjevem. Po Ukrajině požaduje reformy vázané na pomoc a otevření trhu EU.

V politické části se Ukrajina zavázala k reformám veřejné správy, justice, prosazování práva, ochrany spotřebitelů, průmyslového rozvoje, sociálního rozvoje či životního prostředí, k reformám energetiky či dopravy. Dohoda dává důraz na právní stát, demokratické hodnoty, lidská práva a základní svobody, fungující tržní ekonomiku či boj proto korupci.

Ekonomická část dohody ruší většinu celních bariér. Podle Evropské komise má ve střednědobém horizontu znamenat asi šestiprocentní zvýšení ukrajinského hrubého domácího produktu. Napomoci by také měla sbližování ukrajinských a unijních norem, obchodních standardů a podnikatelského prostředí. Tím by měla podpořit příliv investic na Ukrajinu a zjednodušit přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Ukrajina by měla v prvních letech po podepsání dohody obdržet 1,6 miliardy eur jako přímou půjčku z rozpočtů EU a 1,4 miliardy v přímých grantech. Dalších osm miliard eur by mělo směřovat skrze Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a dodatečné 3,5 miliardy skrze investiční mechanismus Evropské politiky sousedství.

Dohromady se tedy jedná o zhruba 14,5 miliard eur (400 miliard korun), avšak pouze 1,4 miliardy eur (40 miliard korun) bude mít charakter nevratné pomoci. Zbytek je v podobě úvěrů.

Politická část byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně platí od listopadu 2014. Ekonomickou částí se obě strany dohody řídí od počátku letošního roku. Její provádění v současnosti zahrnuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tj. obchodní a finanční spolupráci.

  • Česká republika je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé EU a šestým největším dovozcem. Po případném uzavření dohody by mělo podle analýzy vlády z června 2014 dojít ke snížení celních nákladů českých exportérů ve výši zhruba 450 milionů korun ročně. Český rozpočet podle propočtů Generálního ředitelství cel na ušlém clu přijde zhruba o třináct milionů korun.
  • Vývoz České republiky by jen na základě změn v úrovni cel měl vzrůst o miliardu korun za rok. Dopady dohody s Ukrajinou jsou podle analýzy z makroekonomického hlediska omezené, a to především z důvodu již existujících obchodních dohod mezi EU a Ukrajinou, které stanovují relativně nízké celní sazby.
  • Díky odstranění i dalších bariér spojených s vývozem by si čeští exportéři na Ukrajinu podle analýzy vlády mohli dodatečně přijít na devět set milionů korun ročně. U ukrajinských vývozců to má být 1,2 miliardy korun.
  • Celkově mají unijní dohody s Ukrajinou přispět české ekonomice k dlouhodobému navýšení hrubého domácího produktu o dvě miliardy korun ročně, což odpovídá 0,05 procenta, a vytvoření zhruba 1700 pracovních míst. Mnohem zásadnější přínos budou mít pro ukrajinské hospodářství, kde by HDP mělo vzrůst o 5,3 procenta a vznikne 800 tisíc pracovních míst, tvrdí vládní dokument.
  • Údaje Českého statistického úřadu za prvních pět měsíců roku 2016 ukázaly, že se český export za leden až květen zvýšil o 35,5 procenta na hodnotu přesahující 7,5 miliardy. Víc než polovinu vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, významný je například také export chemikálií. Dovoz z Ukrajiny se o něco snížil, celkový obrat ale narostl téměř o pět procent na více než patnáct miliard korun. Kromě prozatímního plnění asociační dohody se na tomto výsledku podepsala i jistá stabilizace ukrajinské ekonomiky.
  • Zdroje: ČTK, Úřad vlády, Business Info

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael hlásí přes sto zraněných za den. Saúdi ničili drony u Rijádu

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 9 mminutami

Orbán i Magyar vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic

Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své stoupence, aby v neděli vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Očekává se účast až statisíců lidí. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
před 26 mminutami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
před 42 mminutami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 2 hhodinami

Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.
08:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jižní Koreu znervózňuje přesun amerických systémů na Blízký východ

Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médií se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.
před 3 hhodinami

Smíru Ruska s Japonskem brání spor o okupované ostrovy

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.
před 3 hhodinami
Načítání...