Nizozemsko napíná Ukrajinu, zda podpoří její užší spolupráci s EU

Nizozemská vláda hledá způsob, jak podpořit asociační dohodu Evropské unie s Ukrajinou, i když ji v právně nezávazném referendu Nizozemci na jaře odmítli. Dohoda by rušila celní bariéry a mimo jiné podpořila evropské investice na Ukrajině. Pomohla by například českým vývozcům.

Nizozemská vláda požádala tamní parlament, jestli by mohla dostat více času na vyřešení situace kolem asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Dohodu odmítli Nizozemci v dubnu v právně nezávazném referendu a vláda premiéra Marka Rutteho slíbila, že výsledek zohlední. Od poslanců na to dostala čas do začátku listopadu.

Nizozemsko je jediný stát EU, který dosud dohodu bloku o užších politických, bezpečnostních a obchodních vazbách s Kyjevem neratifikoval. Nesouhlas vyslovilo na jaře přes šedesát procent hlasujících, k urnám přišlo přes třicet procent oprávněných voličů.

Premiér Rutte řekl, že jeho vláda bude nejspíš muset předložit parlamentu veto asociační dohody mezi EU s Ukrajinou, pokud nezíská chybějící podporu. Případný krach smlouvy označil přitom za velkou chybu, která by poškodila evropskou jednotu.

Ministr zahraničí Bert Koenders v dopise parlamentu uvedl, že se vláda chce pokusit dojednat do 15. prosince s opozičními stranami, ostatními unijními státy i Ukrajinou dokument, jenž by tomuto kroku zabránil a jejž by podepsali lídři zemí EU.

Dokument by měl stanovit, že asociační dohoda negarantuje Ukrajině členství v EU a neznamená žádné bezpečnostní garance ze strany Unie. Ukrajinci by také nezískali automatický přístup k zaměstnání v EU a dohoda by neměla členské státy zavazovat k finanční podpoře Ukrajiny.  

obrázek
Zdroj: ČT24

Ukrajinské zboží by se snáze dostalo na evropský trh

Asociační dohoda, která se skládá z politické a ekonomické části, spočívá v navázání užších politických, bezpečnostních a obchodních vazeb s Kyjevem. Po Ukrajině požaduje reformy vázané na pomoc a otevření trhu EU.

V politické části se Ukrajina zavázala k reformám veřejné správy, justice, prosazování práva, ochrany spotřebitelů, průmyslového rozvoje, sociálního rozvoje či životního prostředí, k reformám energetiky či dopravy. Dohoda dává důraz na právní stát, demokratické hodnoty, lidská práva a základní svobody, fungující tržní ekonomiku či boj proto korupci.

Ekonomická část dohody ruší většinu celních bariér. Podle Evropské komise má ve střednědobém horizontu znamenat asi šestiprocentní zvýšení ukrajinského hrubého domácího produktu. Napomoci by také měla sbližování ukrajinských a unijních norem, obchodních standardů a podnikatelského prostředí. Tím by měla podpořit příliv investic na Ukrajinu a zjednodušit přístup ukrajinského zboží na evropský trh.

Ukrajina by měla v prvních letech po podepsání dohody obdržet 1,6 miliardy eur jako přímou půjčku z rozpočtů EU a 1,4 miliardy v přímých grantech. Dalších osm miliard eur by mělo směřovat skrze Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj a dodatečné 3,5 miliardy skrze investiční mechanismus Evropské politiky sousedství.

Dohromady se tedy jedná o zhruba 14,5 miliard eur (400 miliard korun), avšak pouze 1,4 miliardy eur (40 miliard korun) bude mít charakter nevratné pomoci. Zbytek je v podobě úvěrů.

Politická část byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně platí od listopadu 2014. Ekonomickou částí se obě strany dohody řídí od počátku letošního roku. Její provádění v současnosti zahrnuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tj. obchodní a finanční spolupráci.

  • Česká republika je pátým největším vývozcem na Ukrajinu z celé EU a šestým největším dovozcem. Po případném uzavření dohody by mělo podle analýzy vlády z června 2014 dojít ke snížení celních nákladů českých exportérů ve výši zhruba 450 milionů korun ročně. Český rozpočet podle propočtů Generálního ředitelství cel na ušlém clu přijde zhruba o třináct milionů korun.
  • Vývoz České republiky by jen na základě změn v úrovni cel měl vzrůst o miliardu korun za rok. Dopady dohody s Ukrajinou jsou podle analýzy z makroekonomického hlediska omezené, a to především z důvodu již existujících obchodních dohod mezi EU a Ukrajinou, které stanovují relativně nízké celní sazby.
  • Díky odstranění i dalších bariér spojených s vývozem by si čeští exportéři na Ukrajinu podle analýzy vlády mohli dodatečně přijít na devět set milionů korun ročně. U ukrajinských vývozců to má být 1,2 miliardy korun.
  • Celkově mají unijní dohody s Ukrajinou přispět české ekonomice k dlouhodobému navýšení hrubého domácího produktu o dvě miliardy korun ročně, což odpovídá 0,05 procenta, a vytvoření zhruba 1700 pracovních míst. Mnohem zásadnější přínos budou mít pro ukrajinské hospodářství, kde by HDP mělo vzrůst o 5,3 procenta a vznikne 800 tisíc pracovních míst, tvrdí vládní dokument.
  • Údaje Českého statistického úřadu za prvních pět měsíců roku 2016 ukázaly, že se český export za leden až květen zvýšil o 35,5 procenta na hodnotu přesahující 7,5 miliardy. Víc než polovinu vývozu tvoří stroje a dopravní prostředky, významný je například také export chemikálií. Dovoz z Ukrajiny se o něco snížil, celkový obrat ale narostl téměř o pět procent na více než patnáct miliard korun. Kromě prozatímního plnění asociační dohody se na tomto výsledku podepsala i jistá stabilizace ukrajinské ekonomiky.
  • Zdroje: ČTK, Úřad vlády, Business Info

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Nigérii podnikly údery na ozbrojence Islámského státu

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu, informoval podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Podle něj se teroristé dopouští masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě, dodal. Americké úřady podle agentury tvrdí, že akce se uskutečnila na žádost nigerijské vlády. Údery ve státě Sokoto měly zabít množství ozbrojenců, citoval Reuters informovaného činitele.
00:42Aktualizovánopřed 31 mminutami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Kalifornie se potýká s extrémním počasím. Škody způsobují sníh i záplavy

Část amerického státu Kalifornie postihly během vánočního období mohutné záplavy. Silné deště, které mají v nejlidnatějším státě USA trvat do pátku, napáchaly největší škody v okrajové oblasti Los Angeles. Úřady tam vyzvaly k evakuaci asi 130 domů, které jsou nejvíc ohrožené sesuvy půdy. Ve vyšších horských polohách vánoční bouře přinesla velké množství sněhu. Bleskové povodně způsobily na mnoha místech podemletí silnic. Někteří řidiči museli svá auta nechat na pospas živlu, aby zachránili alespoň sebe. V souvislosti s bouřkami a silnými dešti v Kalifornii podle serveru listu Los Angeles Times zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé.
před 5 hhodinami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusové při leteckých útocích na Ukrajině zabíjeli i o Vánocích

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...