Neplánovaná schůzka Hollande–Putin o Ukrajině. Na Mistraly nedošlo

Moskva – Francouzský prezident Francois Hollande se neplánovaně sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na moskevském letišti Vnukovo, kam přiletěl z návštěvy Kazachstánu. Šéfa Kremlu varoval, před „stavěním dalších zdí“. Putin po schůzce vyjádřil naději, že se brzy podaří uzavřít novou dohodu o příměří na východě Ukrajiny. O prodeji válečných lodí třídy Mistral se prý prezidenti nebavili. Ukrajinský prezident mezitím oznámil, že v konfliktu padlo už více než 1 250 vojáků, skoro tři tisíce jich bylo zraněno.

Hollande ještě před schůzkou s Putinem telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem o příměří a humanitární krizi na východě Ukrajiny. „Myslím, že bychom se měli vyvarovat toho, abychom tady měli další zdi, které nás mohou oddělovat. Je třeba v jistém okamžiku být schopen překonat překážky a nalézt řešení,“ řekl Hollande. „Přelétal jsem nad Moskvou a rozhodl jsem se tu zastavit, abych s vámi posoudil nejzávažnější problémy okolo ukrajinské krize a všeho utrpení, které kvůli této krizi zakoušejí Ukrajinci, Evropská unie a Rusko,“ dodal.
  
Putin vyjádřil přesvědčení, že i krátká schůzka přispěje k řešení problémů. Na setkání se oba prezidenti prý domlouvali už v polovině listopadu na summitu G20 v australském Brisbane.

Francouzský prezident

„Je třeba využít všech existujících možností pro nalezení východiska z krize. Chci teď s prezidentem Putinem vyslat poselství o snížení napětí, o tom, že to je nyní možné.“

Francouzský prezident v pátek na tiskové konferenci v kazašské Astaně vyzval Putina, aby se místo ohlížení za minulostí soustředil na budoucnost a pomohl ukončit napětí na Ukrajině. Ruský prezident ve svém čtvrtečním poselství o stavu Ruské federace s poukazem na minulé události obvinil z řady problémů v regionu Západ, který se podle něj snaží spustit kolem Ruska novou železnou oponu. „Napětí a tlak v tomto okamžiku nemohou nijak přispět k řešení problémů,“ prohlásil tehdy Hollande s tím, že on, Putin, ukrajinský prezident Petro Porošenko a německá kancléřka Angela Merkelová by měli společně „zahájit proces zmírňování napětí“.  

Francoise Hollande ve francouzské televizi
Zdroj: ČTK/AP/Martin Bureau

O lodích třídy Mistral se podle Putina vůbec nehovořilo. „Ani jsme tuto otázku nezmínili. Ale máme dohodu a vycházíme ze zásady, že dohody se plní. V opačném případě doufáme, že dostaneme zpět peníze, které jsme zaplatili,“ řekl.

Paříž koncem listopadu oznámila, že odkládá na neurčito plánované předání prvního ze dvou Mistralů Rusku, a to kvůli ruské intervenci na Ukrajině. Byl to již druhý odklad dodávky. Smlouvu o dodávce dvou plavidel podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. Ruská armáda měla první ze dvou moderních výsadkových lodí od Francouzů převzít již na konci října.

Ukrajinská armáda dostala k svátku výbavu

V bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny už padlo více než 1250 vojáků vládních sil, oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko v projevu před příslušníky ozbrojených sil na letišti Čuhujiv u Charkova. „Agrese donutila statisíce lidí stát se vysídlenci, statisíce lidí na okupovaných územích hladoví, ale nejsme s to jim pomoci, protože jsou na územích ovládaných teroristy,“ dodal podle agentury Interfax.

Porošenko předal ukrajinské armádě více než stovku kusů vojenské techniky, včetně tří desítek modernizovaných tanků T-64 a T-72 a desítky vrtulníků, jakož i obrněných transportérů, samohybných děl a nákladních vozů. „Ať tyto zbraně, vojenská technika a láska k vlasti vždy přinesou vítězství a přiblíží okamžik osvobození naší země od nepřátel, okupantů,“ prohlásil Porošenko v narážce na ruskou účast v konfliktu, kterou Moskva oficiálně popírá, a březnovou anexi Krymu.

Ukrajinské jednotky
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Další ruské kolony

Ukrajinské úřady dnes podle listu Ukrajinska pravda oznámily, že zaznamenaly příjezd dalších dvou ruských kolon s téměř 120 kusy vojenské techniky pro  separatisty, včetně tanků, raketometů, bojových vozidel pěchoty a samohybných houfnic.

Proruské povstání vypuklo na východě Ukrajiny v dubnu. Podle odhadu OSN si konflikt vyžádal přes 4350 mrtvých a více než 10 tisíc zraněných. Údaje zahrnují mrtvé a zraněné vojáky, povstalce i civilisty.

Další kolo mírových rozhovorů o konfliktu na východě Ukrajiny je podle ukrajinského prezidenta plánováno na 9. prosince v Minsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky na Oděsu podle Kyjeva zasáhly loď pod slovenskou vlajkou

Noční ruské dronové útoky na přístavy v Oděské a Mykolajivské oblasti poškodily lodě plující pod vlajkami Slovenska, Palau a Libérie. Na telegramu to uvedl ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba s tím, že údery nezpůsobily žádné oběti. Rusko útočilo znovu i na energetickou infrastrukturu, a to i v dalších regionech napříč napadenou zemí.
08:38Aktualizovánopřed 32 mminutami

Venezuela propustila šedesát lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi.
před 1 hhodinou

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonská vláda schválila návrh rekordního obranného rozpočtu

Japonská vláda schválila návrh obranného rozpočtu na příští finanční rok v rekordní výši více než devět bilionů jenů (1,19 bilionu korun). Jedná se o nárůst o 9,4 procenta oproti předchozímu rozpočtu. Cílem vlády je posílit schopnost provádět obranné protiútoky a bránit pobřeží pomocí řízených střel a bezpilotních zbraní. Krok přichází v době rostoucího napětí mezi Japonskem a Čínou, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Mír prochází žaludkem, říkají provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.
před 3 hhodinami

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 5 hhodinami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 15 hhodinami
Načítání...