Nepál si připomíná první výročí rozsáhlého zemětřesení, při němž zahynulo na 8900 lidí a které po sobě zanechalo obrovské materiální ztráty. Švýcarská zajišťovna Swiss Re je odhadla na šest miliard dolarů (142,2 miliardy Kč), což ze zemětřesení učinilo nejvážnější loňskou přírodní katastrofu na světě. Problémem při obnově země je to, že většina lidí zasažených zemětřesením zatím od vlády nedostala více než nouzovou pomoc ve výši 150 dolarů (asi 3600 Kč). Domácnostem, které přišly o dům, přitom úřady slíbily kompenzaci 200 000 rupií (48 000 Kč).
Zemětřesení ze soboty 25. dubna 2015 o síle 7,8 stupně Richterovy stupnice mělo kromě řady lidských obětí na svědomí i zřícení více než 600 000 domů. Jak uvedly nepálské úřady, při otřesech bylo rovněž poškozeno na 740 historických budov, včetně dávných chrámů, paláců a dalších historických památek oblíbených turisty. Například na náměstí Durbar v Káthmándú zůstaly z několika chrámů jen základy a hromada sutin. Zbylé budovy mají praskliny a jsou podpírány sloupy.
„Zemětřesení bylo dlouhé, trvalo asi minutu. Báli jsme se, že se budova zhroutí, ale vydržela. Venku jsme viděli obrovský mrak prachu ze zhroucených budov, nefungovaly telefony, velké budovy stály, malé se zřítily a lidé na ulici byli v totálním šoku,“ popisuje tehdejší události velvyslankyně EU v Nepálu Rinsje Teerinková a připomíná, že poslední velké zemětřesení v Nepálu se před tím loňským přihodilo v roce 1934.
„Děje se to každých zhruba 80 let. Takže jsme na to byli mentálně tak nějak nachystaní. Stejně jsme ale zjistili, že na podobné věci se člověk zcela připravit nemůže,“ říká Teerinková a dodává: „Zničeno bylo i 34 000 tříd. Naštěstí ale byla sobota, takže děti nebyly ve škole. Jinak by obětí bylo mnohem více.“
Dva měsíce po zemětřesení se konala dárcovská konference zástupců zemí a mezinárodních organizací, které na obnovu Nepálu slíbily čtyři miliardy dolarů (téměř 95 miliard Kč). Jenže pak v září začaly problémy. Nejprve kvůli dlouho odkládanému zákonu, který převáděl odpovědnost za rozdělování kompenzací na nově vzniklý Národní úřad pro rekonstrukci. Do toho začaly protesty etnické skupiny Madhéšanů, která má blízké kulturní svazky s Indií. Madhéšané kritizovali novou nepálskou ústavu, především rozdělení Nepálu do federálních provincií, které je prý odsouvá na okraj.
„Protesty trvaly přes pět měsíců a došlo k zablokování indické hranice. Přes ni se přitom dováží 90 procent zboží, země tak velmi trpěla,“ popisuje velvyslankyně Teerinková. Až od února se postupně začala situace vracet do normálu, i nyní je ale v Nepálu stále ještě nedostatek paliva a oleje na vaření. „Dopady blokády byly větší než ekonomické dopady zemětřesení. Byla to obrovská rána pro obchod. V září se začíná otevírat sezona a do toho přišlo zablokování hranic,“ tvrdí unijní diplomatka.
Za uplynulých 12 měsíců tedy v himalájské zemi k žádným velkým změnám nedošlo. Kvůli zmiňovaným politickým hádkám i zablokovaným hranicím s Indií místní neustále čekají na potřebnou vládní pomoc, aby si mohli pořídit nové přístřešky. A potrvá to nejspíš ještě dlouhé roky, i vzhledem k tomu, že finance dostane jen ten, kdo má účet v bance. A to v nejvíce postižených a odlehlých horských vesničkách, které jsou často dostupné jen pěšky, není téměř nikdo.
Na Nepál se v Česku vybralo přes 33 milionů korun
ECHO, tedy úřad Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc, dosud Nepálcům od loňského zemětřesení poskytl asistenci v hodnotě 16,4 miliony eur, většinou na přístřeší, potraviny a zdravotnické a hygienické prostředky.
V zemi pomáhá také česká humanitární organizace Člověk v tísni. Podle Denisy Bultasové, koordinátorky nepálských programů této organizace, se hlavní pozornost soustředí jak na obnovu tzv. permanentní veřejné infrastruktury, tak i aktuálně na přípravu na období monzunové sezony. „Hrozí sesuv půdy u spousty vesnic, nad nimiž se nachází velmi nestabilní podloží,“ upozornila Bultasová.
Člověk v tísni vyhlásil v roce 2015 na pomoc obětem zemětřesení veřejnou sbírku SOS Nepál, díky které se mu podařilo vybrat celkem 33 300 000 Kč. Sbírka pokračuje i nadále.
Proč mělo zemětřesení tak katastrofální následky?
Podle místních expertů mělo zemětřesení velmi ničivý dopad hned z několika důvodů. Zaprvé v zemi většina budov neodpovídá stavebním předpisům a nedokáže odolat otřesům. Zadruhé lidé nebyli dostatečně informovaní, takže například skákali z oken a zranili se. Kdyby zůstali uvnitř a jen se podle instrukcí schovali, nic by se jim nemuselo stát.
- V sobotu 25. dubna 2015 postihlo Nepál ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně; druhé, méně devastující zemětřesení zasáhlo zemi 12. května a dosáhlo intenzity 7,3 stupně.
- Při obou neštěstích zahynulo podle oficiálních údajů 8964 lidí a
dalších téměř 22.000 osob bylo zraněno. Zasaženo bylo osm milionů osob a půl milionu domů bylo zničeno. Otřesy si vyžádaly oběti i v Indii a čínské oblasti Tibetu. - Nepál je podle OSN 11. nejzranitelnější zemí, pokud jde o zemětřesení, a Káthmándú je dokonce v tomto ohledu nejrizikovějším městem na světě. Kromě toho je zde každý rok kolem tisíce osob zabito při dalších přírodních katastrofách, jako jsou sesuvy půdy či záplavy zejména během období monzunů.
Zatřetí údolí Káthmándú vzniklo na prastarém jezeře, což zesiluje otřesy. Začtvrté problematické jsou i vesnice na úbočí Himálají, kde pak v příkrých srázech dochází k sesuvům půdy, a podobné to je i se zasněženými horami, které následkem zemětřesení zasahují laviny. Ročně se Nepál potýká s asi 5000 otřesy různé intenzity.
