Na dnešek připadá Asteroid Day, první událost svého druhu v historii. Stejnojmenné hnutí sdružující vědce i astronauty se snaží upozornit veřejnost před nedostatečným dohledem lidstva nad vesmírnými tělesy, které mohou ohrožovat planetu Zemi.
Koncem června roku 1908 došlo v centrální části Sibiře k masivní explozi. Výbuch byl slyšet až tisíc kilometrů daleko a vyvrátil nebo zpřelámal šedesát milionů stromů na ploše dvou set tisíc hektarů. Incident pojmenovaný jako Tunguská událost je připisovaný dopadu kosmického tělesa na Zemi, ačkoliv se vědcům nikdy nepodařilo nalézt odpovídající meteorit.
Ničivá exploze navíc déle než dekádu ležela mimo odborný zájem – obtížně přístupná Sibiř a bouřlivý politický vývoj (světová válka, bolševická revoluce) způsobily, že se na místo experti vypravili až v roce 1921. Ruský mineralog Leonid Kulik posléze oblast zkoumal až do konce 30. let a nenalezl ani předpokládaný hluboký kráter, ani anomální výskyt neobvyklých chemických prvků, ačkoli by se obojí dalo v případě dopadu vesmírného tělesa předpokládat.
Právě na tunguskou explozi se odvolává i mezinárodní den asteroidů, který se dnes, v den 107. výročí podivné události na Sibiři, koná vůbec poprvé. Jeho iniciátorem je globální hnutí Asteroid Day vzniklé na sklonku loňského roku, jež se snaží upozornit na vesmírné hrozby pro planetu Zemi. Ve své deklaraci nabádá vlády, organizace i amatérské astronomy k většímu využívání technologie hlídající potenciálně nebezpečná vesmírná tělesa. Stejně tak žádá lepší hledání a detailnější sledování těles, která se pohybují v blízkosti modré planety.
Kosmonauti, astronauti a kytarista z Queen
Požadavky hnutí Asteroid Day přitom nepřicházejí od skeptických apokalyptiků; členy sdružení jsou významní vědci, astronauti Jim Lovell (Apollo 13) a Chris Hadfield nebo kosmonaut Alexej Leonov, první člověk, který (během letu Voschodu 2) vystoupil do volného prostoru. Sekundují jim i známé osobnosti, ať už jde o zpěváka Petera Gabriela nebo kytaristu kapely Queen Briana Maye. Ten zdůrazňuje, že je potřeba, aby národy při ochraně před vesmírnými hrozbami spolupracovaly. „To není jen americký nebo britský problém, to je problém celého světa,“ řekl v rozhovoru pro Asteroid Day.
Země je totiž v nebezpečí srážky s kosmickým tělesem prakticky neustále. Za momentálně nejsledovanější asteroid platí Apophis, na který upozornila NASA v červnu 2004. Tehdy vyvolal obavy ze srážky, k níž mělo podle propočtů dojít v roce 2036, američtí experti však chmurnou vizi částečně vyvrátili. Pravděpodobnost srážky s tímto téměř 350 metrů širokým tělesem je dvě stě padesát tisíc ku jedné. Závisí to na tzv. gravitační klíčové dírce, což je jeden kilometr dlouhý pás ve vesmíru, který ovlivní dráhu asteroidu podle gravitačního pole Země. Jakým směrem se těleso vydá, zjistí lidstvo sedm let před případným dopadem.
Podobné události se lidstvo vyhnulo ve druhé polovině ledna letošního roku, kdy v rychlosti kolem patnácti kilometrů za sekundu proletěl kolem země v těsné blízkosti asteroid 2004 BL86 o průměru přibližně půl kilometru. Nejblíže byl od Země 1,2 milionu kilometru. Je to sice několikanásobně dále, než je Měsíc, a srážka nehrozila, ale astronomové mluví o blízkém průletu.
Oslavy na Kleti
Nejen o asteroidu Apophis by se potom mělo během Dnu asteroidů debatovat po celém světě. Vedle přednášek odborníků nabídne mezinárodní den asteroidů i živé koncerty a společenské akce, v Česku se do něj zapojí Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích.
Hvězdárna na 1. červenec chystá otevření nové výstavy na observatoři Kleť. Expozice se věnuje hlavním událostem letošního roku ve Sluneční soustavě, kterými je například zkoumání největšího asteroidu Ceres či výzkum jádra komety Churyumov. „Druhá část výstavy je věnována asteroidovému programu KLENOT Observatoře Kleť, kterýmžto 'slavíme' den asteroidů každodenně,“ zve na akci ředitelka hvězdárny, inženýrka Jana Tichá. Na první den výstavy je připraveno šest komentovaných prohlídek.
