„Nemůžete vědět, kam ta zbraň letí.“ Hypersonické rakety vyvíjí Čína, Rusko či USA

7 minut
Horizont ČT24: Návrat závodů ve zbrojení
Zdroj: ČT24

Tempo zbrojení se po celém světě zrychluje. V arzenálu atomových mocností sice stále převažují balistické střely, stále více zemí ale vyvíjí hypersonickou raketu, která může měnit svou dráhu a letí při velké rychlosti mnohem níž. To ji skrývá před radary a vyvolává nejistotu, co je jejím cílem. Washington nedávno překvapil test Pekingu, v závěrečné fázi vývoje je i Rusko.

Hypersonická střela letí níž a někdy rychleji než balistická. Při rychlosti dva kilometry za sekundu a při schopnosti měnit směr ji v této výšce současné radary prakticky nemají šanci zachytit.

„Test ruské hypersonické rakety Zircon se blíží závěrečné fázi. V posledním měsíci úspěšně zasáhla pozemní i námořní cíle, a to po odpalu z lodí i ponorek,“ oznámil nedávno ruský prezident Vladimir Putin.

A i kdyby střelu Zircon, tak jak ji popisují ruské zdroje, zachytily třeba radary americké letadlové lodi, na vzdálenost sto kilometrů by na možnou reakci zbývalo jen zhruba 45 sekund. Síla, od níž si někteří slibují schopnost kompletně proměnit moderní bojiště, má být podle Putina Rusku k dispozici už v příštím roce.

Politolog Michal Smetana z Institutu politologických studií si nemyslí, že by hypersonické zbraně měly nahradit již existující systémy. Jsou spíše doplňkem, který je však v současnosti velice aktuální: „Jde o kombinaci vysoké rychlosti a schopnosti měnit za letu trajektorii. To představuje velkou výzvu pro radary a protiraketovou obranu nepřítele.“

Nese to s sebou i nové bezpečnostní výzvy, které úplně neznáme. „Nemůžete vědět, kam ta zbraň letí,“ varuje Smetana. U balistických střel se to z jejich trajektorie odhadnout dalo.

Nežene se jen Rusko

Do závodu o vyvinutí a dokončení hypersonické střely, kterou může nést třeba i ponorka, se pomalu zapojuje i Německo, Francie, Japonsko, Indie nebo Severní Korea. Ta tvrdí, že nadzvukovou raketu otestovala na konci září. Jaký byl výsledek a zda vůbec komunistický režim tuto technologii má, zůstává ale nejasné.

Nejdále ve zbrojních dostizích zůstávají Spojené státy. Když Čína v srpnu neočekávaně vypálila hypersonickou střelu, v Pentagonu zavládly obavy. Peking pokus maskoval jako součást vesmírného programu. Podle rozvědky čínský armádní projektil obletěl planetu a posléze minul svůj cíl asi o třicet kilometrů, ukázal ale schopnost nést jadernou hlavici.

„To, čeho jsme byli svědky, byl velmi významný případ testu hypersonického zbraňového systému a je to velmi znepokojivé. Věnujeme tomu veškerou pozornost. Nevím, jestli je to skutečně okamžik srovnatelný se Sputnikem, ale je to tomu velmi blízko,“ řekl nejvýše postavený americký generál Mark Milley.

Srovnání s obdobím, kdy tehdejší Sovětský svaz vypustil první umělou družici Země a ukázal tak svou technologickou vyspělost uprostřed studené války, používají nejen armádní představitelé, ale i řada politiků. Pokud by se podařilo Číně nebo Rusku zlepšit přesnost střel a navést je třeba na cíl velikosti letadlové lodě, mohou tím dramaticky narušit současnou námořní dominanci Spojených států.

Právě nepřesnost je ale pro některé experty hlavním argumentem, proč hypersonické zbraně žádný velký průlom zatím nepřinesou.

Nové zbraně ale dle Smetany rozložení sil ve světě zásadně nemění. V případě Číny je potřeba se na to dívat jako na komplexní snahu kvalitativně a kvantitativně zvyšovat celkový arzenál. Je to dle politologa jedna ze snah získat robustnější schopnosti pro případný konflikt.

„Určitě to splňuje nějakou definici závodu ve zbrojení. Každý, kdo si pamatuje nebo čte o historii studené války, tam vidí určité paralely. Není to ale jen strategická otázka, je to i otázka prestiže. To, co se nyní odehrává v Rusku, Číně či v USA, hraje do karet politikům, kteří volají po větších investicích do těchto zbraňových systémů nebo třeba i urychlení programu, a poměrně úspěšně jim to jde,“ uvedl Smetana. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 38 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...