„Nemůžete vědět, kam ta zbraň letí.“ Hypersonické rakety vyvíjí Čína, Rusko či USA

Nahrávám video

Tempo zbrojení se po celém světě zrychluje. V arzenálu atomových mocností sice stále převažují balistické střely, stále více zemí ale vyvíjí hypersonickou raketu, která může měnit svou dráhu a letí při velké rychlosti mnohem níž. To ji skrývá před radary a vyvolává nejistotu, co je jejím cílem. Washington nedávno překvapil test Pekingu, v závěrečné fázi vývoje je i Rusko.

Hypersonická střela letí níž a někdy rychleji než balistická. Při rychlosti dva kilometry za sekundu a při schopnosti měnit směr ji v této výšce současné radary prakticky nemají šanci zachytit.

„Test ruské hypersonické rakety Zircon se blíží závěrečné fázi. V posledním měsíci úspěšně zasáhla pozemní i námořní cíle, a to po odpalu z lodí i ponorek,“ oznámil nedávno ruský prezident Vladimir Putin.

A i kdyby střelu Zircon, tak jak ji popisují ruské zdroje, zachytily třeba radary americké letadlové lodi, na vzdálenost sto kilometrů by na možnou reakci zbývalo jen zhruba 45 sekund. Síla, od níž si někteří slibují schopnost kompletně proměnit moderní bojiště, má být podle Putina Rusku k dispozici už v příštím roce.

Politolog Michal Smetana z Institutu politologických studií si nemyslí, že by hypersonické zbraně měly nahradit již existující systémy. Jsou spíše doplňkem, který je však v současnosti velice aktuální: „Jde o kombinaci vysoké rychlosti a schopnosti měnit za letu trajektorii. To představuje velkou výzvu pro radary a protiraketovou obranu nepřítele.“

Nese to s sebou i nové bezpečnostní výzvy, které úplně neznáme. „Nemůžete vědět, kam ta zbraň letí,“ varuje Smetana. U balistických střel se to z jejich trajektorie odhadnout dalo.

Nežene se jen Rusko

Do závodu o vyvinutí a dokončení hypersonické střely, kterou může nést třeba i ponorka, se pomalu zapojuje i Německo, Francie, Japonsko, Indie nebo Severní Korea. Ta tvrdí, že nadzvukovou raketu otestovala na konci září. Jaký byl výsledek a zda vůbec komunistický režim tuto technologii má, zůstává ale nejasné.

Nejdále ve zbrojních dostizích zůstávají Spojené státy. Když Čína v srpnu neočekávaně vypálila hypersonickou střelu, v Pentagonu zavládly obavy. Peking pokus maskoval jako součást vesmírného programu. Podle rozvědky čínský armádní projektil obletěl planetu a posléze minul svůj cíl asi o třicet kilometrů, ukázal ale schopnost nést jadernou hlavici.

„To, čeho jsme byli svědky, byl velmi významný případ testu hypersonického zbraňového systému a je to velmi znepokojivé. Věnujeme tomu veškerou pozornost. Nevím, jestli je to skutečně okamžik srovnatelný se Sputnikem, ale je to tomu velmi blízko,“ řekl nejvýše postavený americký generál Mark Milley.

Srovnání s obdobím, kdy tehdejší Sovětský svaz vypustil první umělou družici Země a ukázal tak svou technologickou vyspělost uprostřed studené války, používají nejen armádní představitelé, ale i řada politiků. Pokud by se podařilo Číně nebo Rusku zlepšit přesnost střel a navést je třeba na cíl velikosti letadlové lodě, mohou tím dramaticky narušit současnou námořní dominanci Spojených států.

Právě nepřesnost je ale pro některé experty hlavním argumentem, proč hypersonické zbraně žádný velký průlom zatím nepřinesou.

Nové zbraně ale dle Smetany rozložení sil ve světě zásadně nemění. V případě Číny je potřeba se na to dívat jako na komplexní snahu kvalitativně a kvantitativně zvyšovat celkový arzenál. Je to dle politologa jedna ze snah získat robustnější schopnosti pro případný konflikt.

„Určitě to splňuje nějakou definici závodu ve zbrojení. Každý, kdo si pamatuje nebo čte o historii studené války, tam vidí určité paralely. Není to ale jen strategická otázka, je to i otázka prestiže. To, co se nyní odehrává v Rusku, Číně či v USA, hraje do karet politikům, kteří volají po větších investicích do těchto zbraňových systémů nebo třeba i urychlení programu, a poměrně úspěšně jim to jde,“ uvedl Smetana. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 1 hhodinou

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 1 hhodinou

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 2 hhodinami

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 2 hhodinami

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.