V Británii po londýnském útoku opět startují kampaně hlavních politických stran. Mezi přední témata nyní patří bezpečnost. Šéf labouristů vyzval premiérku k rezignaci kvůli škrtům a snižování počtu policistů v době, kdy byla ministryní vnitra. Později ovšem svá vyjádření mírnil s tím, že rozhodnou volby. Vládní Konzervativní strana podle průzkumů vede, ovšem relativně těsně. Předčasné volby proběhnou ve čtvrtek.
Vůdci opozičních labouristů a liberálních demokratů Jeremy Corbyn a Tim Farron konzervativní premiérku Theresu Mayovou už v neděli kritizovali za podle nich dlouho odkládané vyšetřování problémů financování a podpory domácích islamistických skupin ze zahraničí.
Zkoumání zahraničních zdrojů příjmů extremistů ve Spojeném království nařídil už předchozí konzervativní premiér David Cameron a podle britského tisku se má zaměřit především na Saúdskou Arábii. Deník The Guardian napsal, že zpráva stále není hotová a její obsah možná ani nebude zveřejněn.
Corbyn v neděli řekl, že je třeba „uskutečnit nesnadné rozhovory a začít by se mělo u Saúdské Arábie a pokračovat dalšími státy Perského zálivu“. Reagoval tak na nedělní projev Mayové po útocích, v němž předsedkyně vlády řekla, že boj s terorismem si bude žádat „nesnadné a často nepříjemné rozhovory“.
Šéf labouristů také Mayovou kritizoval za personální škrty u policie, která podle něj přišla o 20 tisíc lidí. „Nemůžete chránit veřejnost levně,“ řekl v neděli Corbyn. Podobně se podle serveru Sky News vyjadřoval také Farron.
Cameronův někdejší poradce Steve Hilton Mayovou vyzval k rezignaci. Podle něj je zodpovědná za „bezpečnostní selhání“, která umožnila nedávné teroristické útoky v zemi.
Na otázky novinářů, zda lituje snížení počtu policistů o 20 tisíc, když byla ministryní vnitra, Mayová odpověděla, že rozpočtu na boj s terorismem se škrty nedotkly.
Oznámila, že úřady už zvýšily bezpečnostní opatření, když mimo jiné nechaly instalovat na mostech v centru metropole bezpečnostní bariéry chránící chodce před vozy. Slibuje také masivní opatření během voleb.
Vyzvala také k přísnější globální kontrole internetu, aby se zabránilo šíření extremistických názorů, a ke zpřísnění postoje vůči domácím radikálům. Británie podle ní byla vůči extremistům „až moc tolerantní“.
Většina stran v neděli pozastavila kampaň
Volební kampaň pozastavily v neděli všechny hlavní strany s výjimkou Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP). Ta uvedla, že kampaň nechce přerušovat, „protože narušení demokracie je něco, co si extremisté přejí“.
Labouristé slibují ve svém programu Britům vyšší minimální mzdu či znárodnění podniků. V souvislosti s brexitem by chtěli zachovat přístup Británie k jednotnému unijnímu trhu, jsou tedy proti takzvanému tvrdému odchodu.
Pokud jde o imigraci, nechtějí zavádět roční strop na přistěhovalce. Konzervativci slibují snížit počet imigrantů na desetitisíce.
Konzervativci u lidí narazili s reformou sociální péče
Předčasné volby si Mayová prosadila s argumentem, že vláda potřebuje mít co nejsilnější pozici v jednáních o odchodu země z Evropské unie. Konzervativci chtějí tvrdý brexit, tedy odchod z jednotného trhu kvůli snaze omezit přistěhovalectví. Ostatní strany kromě UKIPu to kritizují.
Ještě začátkem května vedli konzervativci před labouristy o 20 procentních bodů, teď se odhady pohybují mezi třemi až šesti procentními body. Podle ankety institutu YouGov by získali 305 křesel v parlamentu, k většině by jim tak 21 chybělo.
Příčinou poklesu volebních preferencí vládní strany je patrně kromě reakce na útoky i sporný bod volebního programu konzervativců, který se týká vyšších příspěvků seniorů na sociální péči. Strana navrhovala, aby staří lidé platili na sociální péči více než dosud.
Agentura Reuters tento bod programu nazvala „patrně největším přešlapem“ Mayové v kampani. Premiérka později návrh mírnila s tím, že by byl pro příspěvky seniorů zaveden strop.
Proti plánu protestovaly charitativní organizace a svazy důchodců a kritizovali ho labouristé i liberální demokraté. Panují obavy, že staří lidé budou muset prodat své domy, aby si mohli péči zaplatit. Mayová to ale odmítla. „Zajistíme, že nikdo nebude muset prodat svůj dům, aby si zaplatil péči,“ řekla premiérka.
