Evropská unie potřebuje stálý mechanismus na přerozdělování běženců, protože jich Německo nemůže samo většinu přijímat. V komentáři pro týdeník Der Spiegel to uvedli německý vicekancléř Sigmar Gabriel a ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Se zavedením takového mechanismu ovšem nesouhlasí některé země EU, mimo jiné Česko.;crop;
„Rozhodnutí rozdělit v EU 120 000 uprchlíků je správné, ale nestačí. Potřebujeme stálý evropský mechanismus pro rozdělování běženců,“ napsali oba členové německé vlády za sociální demokracii (SPD). „Musíme neúnavně a rozhodně pracovat na mezinárodních a zejména evropských řešeních, aby se snížil tlak, jemuž Německo čelí. K tomu potřebujeme víc důvěry v to, že národní sobectví nenabízí východisko, zatímco společný postup pomáhá všem.“
Gabriel a Steinmeier rovněž vyzvali k personálnímu posílení evropské agentury Frontex, z níž by se podle nich měla vytvořit společná síla, která bude chránit celou vnější hranici EU. Politici žádají také sjednocení evropské azylové politiky a vytvoření jediného unijního úřadu, který bude o udělení azylu rozhodovat.
Kvóty pro rozdělení 120 000 běženců schválili v září ministři vnitra EU, přestože proti mechanismu hlasovaly Česko, Slovensko a další země z východní části Unie. Odpor proti stálému mechanismu je v EU ještě silnější.
Německá vláda během tohoto týdne připraví návrh, jak vytvořit na hranicích tranzitní zóny pro kontrolu přicházejících běženců, řekl deníku Süddeutsche Zeitung bavorský premiér Horst Seehofer. V pohraničí by nemělo vzniknout žádné kontrolované pásmo, úřady pouze budou přímo na hranicích odmítat ty uprchlíky, kteří nemají v zemi šanci získat azyl. O vytvoření tranzitních zón po vzoru těch, které už nyní existují na letištích, již dlouho usiluje bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), protože přes rakousko-bavorskou hranici přichází do Německa většina běženců.
Komisař navrhuje přijímat migranty přímo z uprchlických táborů
Evropské země by měly přijímat migranty přímo z uprchlických táborů mimo evropské území, a to bez ohledu na jejich náboženské vyznání či další kritéria. V Aténách to uvedl vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres. Podle Guterrese by byl transfer běženců přímo z uprchlických táborů v mimoevropských zemích nejlepším způsobem, jak chránit lidské životy a bojovat proti pašerákům.
V srpnu požádalo v Maďarsku o azyl skoro 50 tisíc lidí
Během letošních prázdnin se v Maďarsku počet osob žádajících o azyl zvýšil o polovinu. Zatímco v červenci registroval Maďarský imigrační úřad kolem 31 000 žádostí, v srpnu se jejich počet zvýšil na 47 000. Celkem podali žádost o azyl občané 74 zemí světa. Největší procento tvoří Syřané, následují Afghánci, Pákistánci a Iráčané. Zvyšuje se počet žadatelů z Bangladéše, Kamerunu, Nigérie a Senegalu.
Maďarsko vybudovalo kvůli migrantům ochranný plot na hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Do konce tohoto týdne se podle Budapešti vláda rozhodne, zda hranice s Chorvatskem uzavře. Přes maďarské území už letos prošlo více než 330 000 migrantů.
Nově příchozích migrantů v Srbsku navzdory chladnému počasí neubývá
Počet migrantů, kteří míří z jihu Evropy přes Srbsko dále na západ, se v posledních dnech ani kvůli nástupu chladného počasí nijak nesnížil. Za čtyři dny dorazilo přes makedonské hranice do jihosrbského příhraničního města Preševo přes 24 000 lidí. Běženci častěji využívají rovněž cestu přes Bulharsko. Migrantů letos do Srbska přišlo už přes 200 000. Většina se jich tu zdrží jen několik dní při cestě k hranicím Chorvatska nebo Maďarska, přes něž pak pokračují dál do Rakouska a Německa.
Do Švédska dorazilo rekordních 86 tisíc žadatelů o azyl
Do Švédska přišel letos rekordní počet přistěhovalců: o azyl jich požádalo 86 223 a do konce prosince toto množství nepochybně dále vzroste. Dosud nejvíc bylo migrantů v roce 1992 v době válek na Balkáně (84 016).
Švédsko je jedinou zemí Evropské unie, která slibuje uprchlíkům ze Sýrie, že jim automaticky udělí povolení k pobytu. V posledních měsících v této skandinávské zemi ale požádalo o azyl také velké množství Iráčanů a Afghánců. „Švédsko se připravuje na krizovou situaci. V prvé řadě je nutné zajistit ubytování. Standardy se snižují. Vláda pověřila Švédský migrační úřad, aby v případě nutnosti začal stavět stany. Čelíme nejhorší mezinárodní uprchlické krizi od druhé světové války,“ konstatoval v neděli sociálnědemokratický ministerský předseda Stefan Löfven.
