Německo schválilo zásah proti Islámskému státu, do Sýrie a Iráku pošle 1200 vojáků

Německo nasadí 1200 vojáků a vojenskou techniku do boje proti Islámskému státu (IS) v Sýrii a v Iráku. Misi schválil velkou většinou Spolkový sněm. Vojenský zásah proti teroristické organizaci je podle vládních poslanců nutný pro zajištění bezpečnosti Evropy. Opozice s ním nesouhlasí.

Německé jednotky by se neměly přímo podílet na bojových operacích, budou poskytovat podporu ostatním zemím bojujícím proti IS. Z turecké základny Incirlik by mělo startovat šest letounů typu Tornado. „Průzkumná letadla budou létat nad pozicemi Islámského státu v Sýrii a data budou předávat západním spojencům, kteří na tyto pozice budou útočit,“ vysvětluje zpravodaj ČT v Berlíně Václav Černohorský.

Mise, která čeká moji posádku v letadlech Tornado, je nebezpečná. Vždycky je tu riziko. Ale jsem hluboce přesvědčen, že jsme na misi dobře připravení.
Michael Krah
německý voják

Dalé bude nasazen jeden tankovací letoun, který bude zajišťovat palivo pro bombardéry ostatních zemí, a vojenská fregata Augsburg, která by měla asistovat francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle. Vojenská operace je omezena na jeden rok, v případě potřeby ji ale může Spolkový sněm prodloužit. Náklady na první rok mise by měly být zhruba 134 milionů eur (3,6 miliardy korun).

Pro vyslání vojáků v pátek hlasovalo 445 poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), proti bylo 146 zástupců opoziční Levice a Zelených. „Někteří z poslanců vládních stran se zdrželi,“ dodává Černohorský.

Můžete si být jistí, že bomby shozené za poslední tři týdny na Sýrii zabily víc civilistů než barbarské útoky v Paříži. Shazování bomb je také teror a všechny země, které takovou válku vedou, soutěží s organizací Islámský stát o to, kdo je ve vraždění lepší.
Sahra Wagenknechtová
opoziční poslankyně Spolkového sněmu

„Po desítky let jsme ponechávali Blízký východ Spojeným státům, v posledních letech jsme ho nechávali jemu samému. Výsledkem jsou statisíce mrtvých,“ řekl předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen z vládní CDU kancléřky Merkelové. „Útoky v Paříži nás Evropany donutily přiznat si, že tento region neleží v sousedství Ameriky, ale v sousedství našem. Válka v Sýrii tak ohrožuje naši bezpečnost,“ dodal.

Pokud chtějí evropské země zajistit ochranu svých občanů před terorismem, musí podle Röttgena převzít odpovědnost a začít se na Blízkém východě angažovat. Vojenský zásah musí prý být součástí širší strategie, jejíž součástí bude i hledání politického řešení, jež by umožnilo ukončit občanskou válku v Sýrii.

Opozice varovala, že boj proti IS teroristickou hrozbu neodstraní. „Je lež, že tato mise oslabí IS. Po zkušenostech z Afghánistánu, Iráku a Libye víme, že bombardování problém s teroristy nevyřeší,“ uvedla předsedkyně poslanců Levice Sahra Wagenknechtová. „Eskalace násilí v Sýrii naopak ohrozí možnost konání rozhovorů o politickém řešení občanské války,“ zdůraznila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řecké vinařství upadá. Pomoci má modernizace a turismus

Současná situace vinařů v Řecku je podle prezidenta Ústředního družstevního svazu vinařských produktů (KEOSOE) Christose Markoua obzvlášť obtížná. Odpovědí na slepou uličku, v níž se tamní vinařství ocitlo, podle něj není ústup, ale komplexní modernizace.
před 3 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil, v nejbližších dnech se tak ale nestane.
13:22Aktualizovánopřed 13 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...