Německo posílalo problémové děti na rumunský venkov. „Vychovatele“ teď zatkla policie za týrání

Rumunské úřady kvůli podezření z týrání zatkly pět lidí spojených s projektem převýchovy německých problémových dětí a mladistvých na rumunském venkově. Píše o tom agentura AP, podle níž účastníci programu žili v podstatě v otroctví. Kontroverzní projekt, na nějž se již v minulosti objevovaly stížnosti, byl dotován německým státem. Německé úřady nicméně podle agentury AFP tvrdí, že „za posledních 20 letech nikdy o žádných problémech neslyšely“.

Rumunské úřady už dříve tento týden sdělily, že vyšetřují osm osob pro podezření z pašování a týrání německých nezletilých, kteří byli údajně „drženi v otroctví“ v rámci sociálního programu Projekt Maramureš. 

Ten probíhal v zapadlé venkovské oblasti severního Rumunska a byl určen problémovým dětem a mládeži ve věku 12 až 18 let. Program fungoval tak, že mladiství byli svěřováni místním rumunským obyvatelům pro nejrůznější činnosti.

Rumunská policie pro potírání organizovaného zločinu uvedla, že mezi zatčenými je nejméně jeden německý občan. Spolu s dalšími čelí obvinění z vytvoření zločinecké skupiny, pašování nezletilých, únosu a dalších trestných činů.

Podle rumunských médií byl hlavou skupiny 61letý Němec. Německý server Spiegel Online napsal, že projekt měl za cíl s pomocí psychologů napravit sociálně výstřední, z výchovného hlediska nezvladatelné nebo delikventní děti a mládež.

Podle rumunského státního zástupce frekventanti programu nesměli například chodit do školy nebo užívat předepsané léky. Neměli kontakt s okolním světem a stali se obětí „tvrdých a brutálních metod takzvané převýchovy“.

Problémový projekt

Podle rumunského žalobce bylo důvodem k vyšetřování projektu mimo jiné podezření ze zpronevěry dotací. Během domovních prohlídek bylo u jednoho ze zatčených nalezeno téměř 140 tisíc eur (3,6 milionu korun), jejichž původ majitel nebyl schopen vysvětlit.

Úřady nesdělily, kolik dětí a mladistvých týrání postihlo. Na propagačních materiálech o projektu se nicméně uvádí, že program od jeho zahájení absolvovalo 61 osob. V současnosti jich je v Rumunsku dvacet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 24 mminutami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 3 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...