Německo posílalo problémové děti na rumunský venkov. „Vychovatele“ teď zatkla policie za týrání

Rumunské úřady kvůli podezření z týrání zatkly pět lidí spojených s projektem převýchovy německých problémových dětí a mladistvých na rumunském venkově. Píše o tom agentura AP, podle níž účastníci programu žili v podstatě v otroctví. Kontroverzní projekt, na nějž se již v minulosti objevovaly stížnosti, byl dotován německým státem. Německé úřady nicméně podle agentury AFP tvrdí, že „za posledních 20 letech nikdy o žádných problémech neslyšely“.

Rumunské úřady už dříve tento týden sdělily, že vyšetřují osm osob pro podezření z pašování a týrání německých nezletilých, kteří byli údajně „drženi v otroctví“ v rámci sociálního programu Projekt Maramureš. 

Ten probíhal v zapadlé venkovské oblasti severního Rumunska a byl určen problémovým dětem a mládeži ve věku 12 až 18 let. Program fungoval tak, že mladiství byli svěřováni místním rumunským obyvatelům pro nejrůznější činnosti.

Rumunská policie pro potírání organizovaného zločinu uvedla, že mezi zatčenými je nejméně jeden německý občan. Spolu s dalšími čelí obvinění z vytvoření zločinecké skupiny, pašování nezletilých, únosu a dalších trestných činů.

Podle rumunských médií byl hlavou skupiny 61letý Němec. Německý server Spiegel Online napsal, že projekt měl za cíl s pomocí psychologů napravit sociálně výstřední, z výchovného hlediska nezvladatelné nebo delikventní děti a mládež.

Podle rumunského státního zástupce frekventanti programu nesměli například chodit do školy nebo užívat předepsané léky. Neměli kontakt s okolním světem a stali se obětí „tvrdých a brutálních metod takzvané převýchovy“.

Problémový projekt

Podle rumunského žalobce bylo důvodem k vyšetřování projektu mimo jiné podezření ze zpronevěry dotací. Během domovních prohlídek bylo u jednoho ze zatčených nalezeno téměř 140 tisíc eur (3,6 milionu korun), jejichž původ majitel nebyl schopen vysvětlit.

Úřady nesdělily, kolik dětí a mladistvých týrání postihlo. Na propagačních materiálech o projektu se nicméně uvádí, že program od jeho zahájení absolvovalo 61 osob. V současnosti jich je v Rumunsku dvacet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 49 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 1 hhodinou

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 8 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 9 hhodinami
Načítání...