Německá média reagují na hořkou výhru konzervativců v parlamentních volbách. Většina deníků varuje před nebezpečím v podobě protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), která skončila třetí. Komentátoři mluví o potřebě chránit demokracii. Dopady úspěchu AfD řeší i evropské listy, které zároveň připomínají klíčovou roli Berlína v EU.
Německo je třeba ochránit před „jedem zprava“, hodnotí volby znepokojení komentátoři
Zpravodaj ČT Černohorský komentuje reakce německých listů na volby (zdroj: ČT24)
Ve volbách zaznamenaly výrazný propad tradiční velké strany – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), která míří do opozice. Nejčtenější německý list Bild píše na titulní straně o „Nárazu doprava“, Der Tagespiegel o hořkém vítězství kancléřky s ohledem na složité vyjednávání o vládě.
„Nejvyšší dům německé demokracie ztrácí svoji nevinu: pryč jsou časy bez pravicových radikálů, kteří se v Německu zatím dokázali dostat jen do zemských sněmů. Německou demokracii je třeba znovu bránit. Musíme znovu více mluvit o hodnotě a opravdovosti demokracie, s argumenty místo agrese, se znalostmi místo vzteku, s respektem místo radikálnosti,“ konstatuje deník Mannheimer Morgen.
Podobně volby komentuje list Frankfurter Rundschau, podle něhož je Spolkový sněm v nebezpečí, že v něm budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie. „Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava,“ míní.
Německé strany začínají vyjednávat o koalicích (zdroj: ČT24)
Úspěch AfD jako úder německé ústavě
Obdobně výsledky hlasování, v němž AfD získala 12,6 procenta, hodnotí i další deníky. „Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků,“ je přesvědčen list Süddeutsche Zeitung, který tak naráží na tvrdý postoj AfD vůči běžencům.
I když německé deníky věnují protestní straně hodně prostoru, je na většině titulních stránek předních listů fotografie vítězky voleb Angely Merkelové. Spolu s ní ale deníky píší o historických ztrátách CDU/CSU, která získala 33 procent hlasů, tedy o zhruba 8,5 procentních bodů méně než při posledních volbách.
„Špatný výsledek CDU a CSU konzervativní unií těžko otřese, protože Angele Merkelové k další vládě zůstává jen spojenectví se Zelenými a FDP,“ píše list Westfälische Nachrichten. Řada deníků vyjadřuje přesvědčení, že propad dosavadních vládních stran je důsledkem posledních let, kdy v zemi vládla velká koalice.
Evropský tisk v hodnocení voleb poukazuje hlavně na odpovědnost Angely Merkelové při sestavování budoucí vlády, na neúspěch sociálních demokratů a na důsledky možné účasti německých liberálů ve vládě.
Merkelová má velkou odpovědnost, upozorňují evropské listy
Podle maďarského konzervativního listu Magyar Nemzet je Německo po brexitu rozhodující silou v Evropské unii, což je nejen příležitost, ale i velká odpovědnost. „Bude-li rozpad EU s rostoucí silou pokračovat, budoucnost to přičte Merkelové,“ napsal deník. Pro maďarskou vládu je vítězství Merkelové dobrá zpráva, protože tato politička má z celého německého politického spektra pro Budapešť nejvíc pochopení, konstatoval Magyar Nemzet.
Výrazy „neštěstí, debakl, porážka“ označuje italský list Il Messaggero volební výsledek německých sociálních demokratů. Jejich porážka rozbourala dosavadní úvahy o pokračování velké koalice, jedinou cestou pro SPD je cesta do opozičních lavic, konstatuje list. „Má to ale dvě výhody – SPD se v opozici může znovu postavit na nohy a navíc to bude tato strana – nikoli AfD –, která v parlamentu opozici povede,“ uvedl Il Messaggero.
Na Evropu po německých volbách padne stín nejen kvůli výsledku protievropské AfD, upozorňuje v komentáři belgický deník De Standaard. Merkelová musí vytvořit koalici s liberály, kteří mají na spojenou Evropu vlastní názor.
Během své zatím poslední účasti v německé vládě se stavěli proti záchrannému balíku pro Řecko, v předvolební kampani hlásala FDP euroskeptické názory. „Německá vůdkyně Evropy tak zahájí svůj čtvrtý premiérský mandát příliš slabá na to, aby uvedla kontinent do pohybu,“ soudí De Standaard.
Obavy dává najevo i španělský list El Mundo. „Pokud se Merkelová dohodne s liberály a Zelenými, bude se muset vzdát dosavadního stanoviska k brexitu a solidarity se zeměmi na jihu Evropy. To ohrozí jednotu Evropské unie,“ píše deník.
Nástup AfD a FDP je zřejmě odpovědí německých voličů na nedostatečnou reakci středolevé koalice na existující problémy, napsal nizozemský de Volkskrant. Pro více než polovinu Němců je to terorismus, migrace a extremismus.
„Politicky rozhádaný parlament a slabá vyhlídka na utvoření nové vlády signalizují nové poměry v Berlíně… Politická identita Německa byla založena na radikálním rozchodu s minulostí a na všeobecné touze zapojit se do celoevropské politiky. Krajně pravicová stanoviska, kterých se AfD nedokáže zbavit, jsou z tohoto pohledu nejen nechutná, ale i znepokojivá,“ podotkl nizozemský list.
„Je obtížné najít v polské zahraniční politice důležitější orientační bod, než je Německo. Tato země je stabilní, předvídatelná, odpovědná a nepochybně přátelská. Mohou to tyto volby změnit?“ ptá se v redakčním komentáři polská Rzeczpospolita.
„Nedomníváme se. Bez ohledu na to, jakého koaličního partnera si Merkelová zvolí, zůstane Německo nejdůležitějším státem v Evropské unii. Velká koalice s SPD, která je stále méně pravděpodobná, a koalice s menší FDP a Zelenými se od sebe liší jen v detailech,“ napsal polský list. AfD podle něj nemůže počítat se „solidním místem ve světě reálné politiky“.
„Po (americkém prezidentovi) Trumpovi a brexitu jsme se před rokem obávali, že v této době budou kormidlovat Marine Le Penová s někým z AfD. To se nenaplnilo, odolala francouzská i německá pevnost, Emmanuel Macron i Angela Merkelová tak mohou načas zapomenout na nutnost nenazlobit budoucí voliče a (mohou) začít řešit evropské problémy. Nyní je ten nejlepší čas, mají totiž čerstvý mandát,“ poznamenal slovenský list Sme.
Na řadu podle něj může přijít rovněž otázka takzvaného jádra EU, tedy užší unie, která bude připomínat federaci a nikoliv svazek suverénních států.
Německá politika je správně nudná, píší Slováci
„Většina německých voličů dala přednost stabilitě a ignorovala příklady evropských spoluobčanů, kteří v posledních letech nepřestávají šokovat. Německá politika zůstává poměrně nudná, a tak je to správné,“ konstatoval portál Aktuality.sk.
Dodal, že idylku seriózního německého parlamentu budou narušovat rebelové z AfD, která bude v novém Spolkovém sněmu třetí nejsilnější stranou. Portál napsal, že Merkelová bude muset pozorně vnímat pocity těch Němců, kteří ji nevolili. Výsledek CDU/CSU označil za vítězný, ale z historického pohledu podle něj nejde o žádnou velkou slávu.
List Denník N napsal, že volby v Německu byly důležitější než prezidentské a parlamentní volby ve Francii či referendum o vystoupení Británie z EU. Byť revoluce se v Berlíně podle listu nekoná, význam mohou mít i menší posuny německé politiky.
„Pokud skutečně vznikne koalice z tak odlišných stran, jako jsou CDU/CSU, liberální FDP a Zelení, což nyní vypadá jako nejpravděpodobnější varianta, bude to znamenat přinejmenším to, že se německá politika stane méně předvídatelnou,“ uvedl list. Dodal, že to by v konečném důsledku mohlo Evropu znejistit a oslabit.