Časopis Time každoročně oceňuje osobnost, která nejvíce ovlivnila události uplynulého roku. Za rok 2015 se jí stala německá kancléřka Angela Merkelová. Je to po 29 letech poprvé, co se na obálku dostala konkrétní žena.
„Vytrvalá morální vůdkyně.“ Osobností roku je podle časopisu Time Angela Merkelová
Redakce ocenila roli Angely Merkelové jako morální vůdkyně či její vstřícný přístup k uprchlíkům. Jednašedesátiletá politička podle magazínu „po své zemi chtěla více, než by si většina politiků troufla,“ a „byla vytrvalou morální vůdkyní“.
Merkelová už deset let zastává post německé kancléřky, v letošním roce ale představovala výraznou postavu při snaze o řešení ukrajinského konfliktu, řecké dluhové krize a i velké migrační vlny, která zasáhla celou Evropu. Německo je přitom ve středu dění okolo uprchlíků kvůli tomu, že velká část z nich míří právě sem. Od počátku roku úřady napočítaly milion migrantů.
„Svým pohledem na uprchlíky jako na oběti hodné záchrany spíše než jako na vetřelce, které je třeba zapudit, vsadila tato žena vychovaná za železnou oponou na svobodu,“ uvedla šéfredaktorka časopisu Nancy Gibbsová ve zdůvodňujícím textu. Pozice Merkelové je podle ní o to složitější, že německý konzervativní list Die Welt zveřejnil zprávu tajných služeb varující před importem islámského extremismu na německé území. Dosud posledním krokem, kterým přispěla k přesvědčení redakce o vhodnosti svého výběru, bylo rozhodnutí o vyslání německých vojáků do boje proti IS.
GALERIE
Time: Merkelová světovou osobností roku
Na druhém místě se za Merkelovou objevil šéf Islámského státu (IS) Abú Bakr Bagdádí. Válečná činnost IS v Sýrii a Iráku přispívá k mohutné uprchlické vlně, která míří do Evropy. Zároveň se hlásí k mnoha teroristickým útokům, včetně těch listopadových v Paříži.
Na třetím místě skončil jeden z republikánských kandidátů na amerického prezidenta Donald Trump, který sice v průzkumech vede jako favorit mezi republikány, zároveň ale často čelí kritice za kontroverzní výroky. Navrhuje například uzavřít hranice do USA pro všechny muslimy, zavřít všechny mešity v zemi a povinně všechny muslimy ve Spojených státech registrovat. Na dalších místech skončil íránský prezident Hasan Rouhání, jeho ruský protějšek Vladimir Putin či aktivisté bojující za práva černochů v USA pod heslem Black Lives Mather.
S výběrem osobnosti roku začal americký časopis Time v roce 1927. Na titulní stranu se vedle jedince může dostat i skupina osob nebo třeba přístroj. V roce 1982 tak byl vybrán počítač, loni bojovníci s nemocí ebola a v roce 2006 byli za osobnost roku označeni všichni, čímž redakce narážela na lidi, kteří přispívají k vytváření obsahu na internetu. Loni udělil Time prestižní titul kolektivně lékařům, zdravotníkům a dalším lidem bojujícím proti ebole, o rok dříve se jeho nositelem stal papež František.
Angela Merkelová
Poslední ženou, která byla určena jako osobnost roku, byla v roce 1986 první filipínská prezidentka Corazon Aquinová. Merkelová je teprve čtvrtou ženou, která ocenění samostatně získala. Před ní se to vedle Aquinové povedlo americké „osudové ženě“ Wallis Simpsonové, kvůli sňatku s níž v roce 1936 abdikoval britský král Eduard VIII., a britské královně Alžbětě II.
Od veřejnosti na internetu však Merkelová tolik důvěry nedostala. V anketě zpravodajského webu televize NBC today.com dalo v době zveřejnění výsledků ze všech finalistů jednoznačně nejvíce lidí svůj hlas jako osobnosti roku Bagdádímu, za ním pak skončili Trump a Putin. Merkelová dostala sotva jedno procento hlasů.