Berlín - Vláda kancléřky Angely Merkelové vyzvala německé tajné služby, aby omezily spolupráci s americkými rozvědkami na minimum. Píše to Bild. Mluvčí kabinetu Steffen Seibert ale zatím informaci nepotvrdil. Šlo by o další reakci na odhalení dvou mužů, kteří v Německu údajně prováděli špionáž pro Spojené státy. Kvůli špionážní aféře už Německo vyhostilo šéfa amerických tajných služeb. Vláda dnes prohlásila, že to byla „odpovídající reakce na narušení důvěry“.
Německé tajné služby prý mohou s americkými spolupracovat pouze v případě, že se jedná o bezprostřední ohrožení německých bezpečnostních zájmů. Týká se to bezpečnosti německých vojáků v Afghánistánu a na dalších zahraničních misích či ochrany před teroristickou hrozbou na německém území. „Německo nějakým způsobem reagovat musí. Tady existuje takový pocit, že došlo k porušení úzkých přátelských vazeb, že Německo už není hlavním partnerem USA v Evropě,“ konstatoval publicista Jaroslav Šonka s tím, že se nyní jedná o stragii v rámci NATO. Možností je, že by Německo hrálo do budoucna autonomnější roli. To by ale stálo víc peněz.
Seibert informaci Bildu o omezení spolupráce obou zemí nepotvrdil s tím, že se nemůže vyjadřovat k operativní činnosti tajných služeb. Zdůraznil ale, že bezpečnostní spolupráce Německa se Spojenými státy je „nevyhnutelná“. Podobně se vyjádřil i šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier. „K našemu partnerství s USA nejsou žádné alternativy,“ řekl ministr. Podle něj je ovšem nutné začít budovat vztahy s Washingtonem od začátku, tentokrát ale tyto vztahy musí být založeny na důvěře a vzájemném respektu. Steinmeier chce o budoucnosti německo-amerických vztahů jednat o víkendu ve Vídni s ministrem zahraničí USA Johnem Kerrym.
Němci chtějí podrobnosti
Německý ministr spravedlnosti Heiko Maas zároveň vyzval USA, aby sdělily berlínské vládě všechny podrobnosti o svých špionážních aktivitách v zemi. „K tomu patří i jasná výpověď o možných dalších případech špionáže, o nichž možná ještě nevíme. A především: Potřebujeme závazné ujištění z Washingtonu, že tato praxe skončí,“ sdělil ministr deníku Passauer Neue Presse.
V posledních dvou týdnech byl v Německu zadržen pracovník Spolkové zpravodajské služby (BND) podezřelý z toho, že jako dvojitý agent dodával informace Spojeným státům. Německá prokuratura navíc zahájila vyšetřování proti pracovníkovi ministerstva obrany, který je rovněž podezřelý ze špionáže pro USA. Už předtím německo-americké vztahy pošramotila aféra kolem masového sledování elektronické a mobilní komunikace americkou tajnou službou NSA, jejíž pozornosti údajně neunikl ani mobilní telefon Merkelové.
Na špehování reagují německá média: „Merkelová není Obamův pudl“
Nová kauza nenechala německá média chladnými. Komentáře deníků se shodují – špionážní aféra vytváří další trhliny ve vztazích mezi Berlínem a Washingtonem. Vyhoštění šéfa amerických tajných služeb považují sice za silný signál, na druhou stranu jde podle nich o důkaz, že si vláda neví rady. „Je to bezprecedentní způsob protestu proti americké aroganci,“ píše Süddeutsche Zeitung. Podle listu tím Berlín ukazuje, že ani jeho spojenci si v Německu nemohou dovolit dělat úplně všechno.
Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) aféra ještě posílí už tak velkou podezřívavost Němců vůči Američanům. Činnost americké rozvědky v Německu přitom komentář listu označuje za nepochopitelnou, tím spíš, že podle německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra byly získané informace „směšné“. „Supervelmoc má zjevně problémy pochopit, že už zde nemá co dělat s jen částečně suverénním státem pod svým dohledem. Merkelová není Obamův pudl,“ napsal FAZ. „Zpráva, kterou teď kancléřka americkému prezidentovi poslala, byla nezbytná a nedala se vyložit jinak, než jak byla míněna. Zda tomu Američané budou chtít porozumět, je však jiná otázka,“ dodává.
Podle Rheinische Post byla silná diplomatická reakce správným krokem. „Zároveň ale odhalila bezradnost Německa proti stále novým špionážním útokům ze strany Američanů,“ napsal list. „Němci mohou nadále označovat špionáž mezi přáteli za zakázanou, když ale nezlepší vlastní kontrarozvědku, zůstane u prázdných hrozeb. Kancléřka má pravdu, když říká, že špehování spojenců je plýtvání silami. Jenže Američané na to mají jiný názor,“ uvedl deník.
