Německé soudy požadují návrat strážce Usámy bin Ládina, úřady ho údajně vyhostily protiprávně

3 minuty
Německý spor o osud vyhoštěného ochránce Usámy bin Ládina
Zdroj: ČT24

Německá justice a politici se přou o osud islamisty, který podle tajných služeb patřil k ochrance vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina. Po dvou dekádách pobytu v Německu ho policie minulý týden deportovala do Tuniska. Soud tento postup označil za protiprávní a nařídil, aby se Tunisan na náklady státu vrátil zpět do Německa.

Dvaačtyřicetiletý Tunisan byl zadržen na konci června v západoněmeckém městě Bochum, kde žil s rodinou. Bulvární list Bild před časem upozornil, že islamista dostával od státu pro sebe a svou rodinu měsíčně v přepočtu 30 tisíc korun.

Na přelomu tisíciletí podle tajných služeb absolvoval výcvik v táboře Al-Káidy a působil přímo v ochrance Usámy bin Ládina. Kvůli tomu, že je považován za radikálního islamistu, se musel od roku 2006 denně hlásit v Německu na policii.

Při této příležitosti byl také zadržen poté, co Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zrušil své dřívější rozhodnutí. To vyhoštění Tunisana z Německa znemožňovalo kvůli „mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení“, kterému by mohl čelit ve vlasti.

Sami A. veškerá obvinění popírá a samotné vyšetřování z podpory terorismu bylo zastaveno pro nedostatek důkazů. Berlín má ale jasno. „Nemůžeme se spokojit s tím, že se osobní stráže bin Ládina celé roky zdržuje v Německu,“ podotkla koncem června německá kancléřka Angela Merkelová.

Německé soudy ovšem považují Samiho A. za bezúhonného člověka, kterému v Tunisku hrozí mučení. Jeho deportaci proto opakovaně zakázaly. Naposledy k tomu došlo minulý čtvrtek, příslušné úřady se to ale dozvěděly, až když seděl v letadle.

„Deportace je hrubě protiprávní. Rozhodnutí o její nepřístupnosti bylo oznámeno ještě v jejím průběhu. Z toho plyne povinnost úřadů deportaci přerušit,“ upozornil mluvčí správního soudu v Gelsenkirchenu Wolfgang Thewes.

Vyhlídky Samiho A. na návrat ovšem nejsou růžové. I když německé soudy potvrdí nepřípustnost deportace a nařídí jeho návrat, poslední slovo bude mít Tunisko, kde čelí podezření z terorismu.

Na deportaci čekají v Německu desetitisíce lidí

Případ vyvolal v Německu debatu o těžkostech, na které německé úřady narážejí při pokusech vrátit neúspěšné žadatele o azyl do země původu. Podle posledních údajů je v zemi nyní kolem 65 tisíc lidí, kteří by měli být deportováni, ale kvůli problémům s chybějícími dokumenty nebo nedostatečné spolupráci zemí původu deportováni být nemohou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 27 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...