Německá kontrarozvědka se rozhodla přezkoumat, jestli nezačne sledovat nejsilnější opoziční stranu Alternativu pro Německo (AfD) jako celek. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nakonec Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) ke sledování protestní a protiimigrační AfD odhodlá, bude to krok, který nemá v dějinách spolkové republiky obdoby.
Německá kontrarozvědka zvažuje, jestli nesledovat celou AfD. Zatím tak činí jen v konkrétních případech
Kontrarozvědka už v několika spolkových zemích sleduje mládežnické organizace AfD a také její konkrétní politiky kvůli aktivitám, které by mohly jít proti svobodnému demokratickému řádu země. Stranu jako takovou ale zatím nesleduje.
Nyní chce BfV na základě veřejných vyjádření členů AfD prozkoumat, nakolik se ve straně dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Zaměří se přitom zejména na křídlo kolem předsedy durynské AfD Björna Höckeho a mládežnickou organizaci strany.
„Považujeme to rozhodnutí za špatné, budeme proti němu postupovat právně,“ řekl v reakci šéf strany Alexander Gauland, podle něhož je postup kontrarozvědky ovlivněn i politickým tlakem.
Předsedkyně poslanců AfD Alice Weidelová zase vyjádřila přesvědčení, že případ její strany je skutečným důvodem, proč loni z čela kontrarozvědky musel odejít Hans-Georg Maassen. Za něj by podle ní BfV nikdy takové rozhodnutí neučinila. Maassen v čele úřadu skončil kvůli několika nepodloženým výrokům.
Oznámení kontrarozvědky, podle níž pro sledování politické strany musí být splněny přísné právní nároky, naopak podpořil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který zdůraznil, že není založeno na politickém, ale odborném posouzení situace. Krok nevadí ani koaličním sociálním demokratům (SPD) nebo opozičním liberálům (FDP).
AfD svým členům doporučuje, aby se vyhnuli hanobení cizinců
Vedení AfD, kterou řada pozorovatelů považuje za pravicově populistickou až radikální, se chce sledování kontrarozvědkou vyhnout, protože by to mohlo negativně působit na část voličů. Řada z nich totiž Alternativu pro Německo volí z protestu, nikoli z přesvědčení, a pokud by strana byla sledovaná kontrarozvědkou, mohli by svůj hlas dát raději někomu jinému.
I proto v listopadu stranická pracovní skupina vytvořila seznam doporučení. Členům v nich klade na srdce třeba to, aby se vyvarovali paušálního hanobení cizinců, přistěhovalců a uprchlíků. Nemají také všeobecně zpochybňovat svobodu vyznání pro muslimy.
Kvůli opakovaným problémům ve stejný měsíc šéf strany Jörg Meuthen vyzval radikálně zaměřené politiky, aby AfD opustili. Pokud tak neučiní, pokusí se je podle něj AfD vyloučit.
Radikální výroky politiků AfD jsou časté
AfD, která dosud výrazně těžila z kritiky migrační politiky kancléřky Angely Merkelové, má zastoupení ve všech 16 zemských spolkových sněmech. V celoněmeckém parlamentu je třetí nejsilnější stranou – ve volbách v roce 2017 získala 12,6 procenta hlasů.
Radikálními výroky na sebe politici AfD upozorňují poměrně často. Předseda strany Alexander Gauland například hovořil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, a předseda durynské AfD Björn Höcke zase památník holokaustu v centru Berlína označil za „památník hanby“.
Někdejší šéf mládežnické organizace AfD v Dolním Sasku Lars Steinke svého času označil strůjce neúspěšného atentátu na nacistického vůdce Adolfa Hitlera Clause von Stauffenberga za zrádce a zbabělce. Ospravedlňoval také nacistický útok na Polsko.