Němci protestují proti (dalšímu) pádu Berlínské zdi

Berlín - Stovky lidí v Berlíně protestují proti demontáži slavné East Side Gallery - více než kilometrové dochované části Berlínské zdi. Developeři na jejím místě chtějí postavit luxusní byty. Znovu má také vyrůst most přes Sprévu zničený za 2. světové války.

Zeď se bourala kvůli přístupu techniky na staveniště, místním se to ale nelíbí, protože ji považují za historickou památku, která je navíc velkým turistickým lákadlem. „Ničí se tady německé a celosvětové kulturní dědictví. Pro město je to krajně trapné. Já se teď právě stydím, že jsem Berlíňan,“ řekl jeden z kritiků stavebního projektu Robert Muschinski. „Nechápu, proč potřebujeme další výškové budovy, více luxusních bytů. Berlín se mění k horšímu - a tomu já nerozumím,“ říká demonstrant Patrik Zagjewsky.

Demonstrující kanadský turista Donald Burke:

„Je to pomník. Je to stejné, jako kdyby odstraňovali část pomníku holocaustu nebo část Braniborské brány nebo čehokoliv jiného v Berlíně, jen aby postavili nové byty. Je tu dost opuštěných částí Berlína, kde se rozpadají domy, tam by klidně mohli stavět. Tohle je perspektivní lokalita, což je jediný důvod, proč na tuto sekci útočí.“

Demonstrantům se podařilo zablokovat ulici a donutili stavaře přerušit práci. Ve zdi, z níž má být odstraněn asi dvacetimetrový úsek, tak zatím zeje jen asi dva metry široká díra. Na místě zasahovala stovka policistů, pět lidí bylo zatčeno. Stavební firma bude v odstraňování zdi v příštích dnech pokračovat. Povolení na to má. Její mluvčí zatím slíbil, že díly pouze přemístí o kus dál do nábřežního parku. To ale odpůrce nijak neuklidnilo.

Demontáž berlínské East Side Gallery
Zdroj: ČT24

Ačkoli zeď je jednou z největších atrakcí města, získali investoři bytového projektu od úřadů povolení jednu její část strhnout. Dvacetimetrový blok má být přesunut na jiné místo tak, aby nebránil v přístupu na parcelu poblíž Sprévy, kde má podle projektu vyrůst mrakodrap s luxusními byty.

East Side Gallery vznikla blízko mostu Oberbaumbrücke krátce po pádu Berlínské zdi v roce 1990: asi 1 300 metrů dlouhý úsek zdi zdobí murály od 120 umělců z celého světa. Jedna z nejznámějších maleb zobrazuje trabanta, který proráží zeď. Nedávno prošly malby renovací.

2 minuty
Berlínská zeď je zase o něco kratší
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...