Nejvyšší soud v USA zatím nebude blokovat rozhodnutí federálního soudu, který rozhodl, že se zákaz přicestování nebude týkat prarodičů a dalších příbuzných amerických občanů. Mírnější Trumpův imigrační dekret se vztahuje na šest převážně muslimských zemí.
Nejvyšší soud se naopak postavil na stranu amerického prezidenta v otázce počtu příchozích uprchlíků, kde Trump vystavil stopku. Rozhodnutí soudu je dočasné, celkově se bude zabývat Trumpovým dekretem až v říjnu.
Nařízení se vztahuje na obyvatele Íránu, Sýrie, Libye, Jemenu, Súdánu a Somálska a podle Trumpa je potřeba pro zajištění bezpečnosti Spojených států. Americká administrativa dosud víza vydávala jen rodičům, dětem, sourozencům nebo snoubencům, kteří chtěli v USA navštívit své blízké.
Havajský federální soud ale nedávno rozhodl, že do USA za příbuznými může nově cestovat i širší rodina, jako jsou prarodiče nebo strýcové a tety. „Rodina byla rozdělená a trpěli skuteční lidé, a to velmi,“ vysvětloval verdikt z Honolulu havajský hlavní návladní Douglas Chin. Ministerstvo spravedlnosti následně požadovalo zrušení rozhodnutí.
Oba Trumpovy dekrety zablokovaly federální soudy kvůli diskriminaci. Původní nařízení bylo přísnější a vztahovalo se i na Irák. Nejvyšší instance umožnila v červnu u mírnější verze dekretu částečné uvedení do praxe.
- 27. ledna - Trump podepsal exekutivní příkaz o přísnějším prověřování imigrantů, který měl na 120 dnů pozastavit program USA o přijímání uprchlíků, do odvolání zakazoval vstup do USA migrantům ze Sýrie a dále na 90 dnů zakazoval vstup lidem ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Opatření se týkalo Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.
- 28. ledna - Proti Trumpovu příkazu byla podána první žaloba; podali ji právníci zastupující dva Iráčany zadržené po příletu do New Yorku. Americký soud dočasně zakázal vyhošťování cizinců, kteří již jsou na území USA a vztahuje se na ně migrační dekret. Soud vyhověl žalobě Americké unie občanských práv.
- 30. ledna - Irácký parlament pověřil vládu přijmout odvetná opatření za Trumpův postup. Jeho opatření kritizovala také Organizace islámské spolupráce (OIC).
- 31. ledna - Trump odvolal úřadující ministryni spravedlnosti Sally Yatesovou, která nesouhlasila s jeho dekretem.
- 1. února - Trumpova dekretu se zastal ministr zahraničí Spojených arabských emirátů šajch Abdalláh bin Zajd Nahaján.
- 3. února - Federální soud v Seattlu dekret dočasně zablokoval. Ministerstvo spravedlnosti se odvolalo, odvolací soud v San Franciscu ale 9. února žádost zamítl.
- 6. února - Exministři zahraničí John Kerry a Madeleine Albrightová se spolu s několika bývalými bezpečnostními poradci Baracka Obamy připojili k žalobě proti Trumpovu dekretu. Žalobu podaly americké státy Washington a Minnesota.
- 6. března - Trump podepsal nové nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti většinově muslimských zemí (Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie, nikoli Iráku jako v případě původního nařízení). Nový dekret také udává, že držitelům víz a trvalého pobytu v USA se zákaz týkat nebude.
- 9. března - Havaj jako první stát zažalovala nový dekret. Ke stížnosti se připojily také státy Washington, Kalifornie, Maryland, Massachusetts a Oregon.
- 10. března - Nový dekret utrpěl první právní neúspěch, když federální soudce ve Wisconsinu rozhodl, že jej nelze uplatnit na dítě a manželku syrského uprchlíka, který již získal azyl.
- 15. března - Federální soud na Havaji pozastavil platnost nového dekretu. O den později pozastavil platnost dekretu i soudce z Marylandu.
- 25. května - Odvolací soud ve státě Virginie potvrdil pozastavení platnosti dekretu. Později stejným způsobem rozhodl kalifornský odvolací soud.
- 2. června - Trump se kvůli svému dekretu obrátil na nejvyšší soud USA.
- 26. června - Nejvyšší soud USA svým rozhodnutím umožnil vládě začít částečně uplatňovat Trumpův dekret. Pře odpůrců dekretu s vládou ale neskončila a poté, co soudy nižších stupňů prezidentovo nařízení zablokovaly, se nejvyšší soud bude dekretem v celém jeho znění zabývat na podzim.
