Britská vláda odsouhlasila plán na rozšíření londýnského letiště Heathrow, které je už nyní největším letištěm v Evropě a třetím nejvytíženějším na světě. Oznámila to vládní komise s tím, že půjde o výrazný impulz pro ekonomiku země. Letiště se dočká třetí ranveje po letech politických tahanic. Hodnota projektu dosahuje v přepočtu 547 miliard korun.
Heathrow spolu s dalším letištěm Gatwick, které leží poblíž Londýna, bojuje roky o novou ranvej nebo rozšíření stávající dráhy, předchozí vlády ale plán odmítly kvůli protestům politiků i ochránců životního prostředí.
Rozhodnutí o výstavbě nové dráhy je jedním z nejdůležitějších rozhodnutí premiérky Theresy Mayové od nástupu do funkce letos v červenci. „Krok, který dnes vláda přijala, je skutečně významný. Jsem hrdý na to, že po letech diskusí a odkladů tato vláda přijímá rozhodující akci, aby si Spojené království udrželo místo na světovém leteckém trhu,“ prohlásil britský ministr dopravy Chris Grayling.
Poslanci mají o návrhu hlasovat příští rok v zimě. Nová ranvej by se mohla otevřít v roce 2025.
Výrazný impulz pro britskou ekonomiku
Vládou jmenovaná komise už loni doporučila postavit novou dráhu právě na Heathrow. To je podle ní lepší alternativou než Gatwick, protože s novou ranvejí bude moci obsluhovat 40 nových destinací a do roku 2050 vytvořit přes 70 tisíc nových pracovních míst.
Politici se vesměs shodují na tom, že jihovýchodní Anglie potřebuje novou ranvej, aby zůstala ekonomicky konkurenceschopná a dokázala zvládnout nárůst počtu letů.
Vesnice kvůli ranveji zmizí z mapy
Kvůli stavbě ranveje má být jedna vesnice srovnána se zemí a další částečně. Oblast Harmondsworthu se starodávnou stodolou a kostelem Panny Marie bude jen pár metrů od ranveje. „Pro pozorovatele letadel to bude ráj. Věc se má ale tak, že já nejsem pozorovatel letadel,“ říká Justine Bayleyová, která tam žije čtvrt století a bojem proti třetí ranveji strávila řadu let.
Vesnice nyní leží jen pár kilometrů od letiště. Na každém sloupu je nápis „STOP rozšiřování Heathrow“. „Abych byla upřímná, měla jsem na důchod jiné plány,“ postěžovala si Bayleyová. Někteří místní ale nejsou tak odmítaví. „Před lety jsem byl proti, žili tu moji rodiče a moji prarodiče před nimi. Ale já si uvědomil, že tak málo lidí nemůže vyhrát, takže nemá smysl bojovat. Dejte mi peníze a já půjdu,“ konstatoval Andy Perrett, jenž bydlí ve vesnici 54 let a na důchod se chce přestěhovat do Francie.
Proti plánu bojoval roky třeba současný ministr zahraničí Boris Johnson, který byl dříve starostou Londýna. Podle něj rozhodnutí kabinetu „nebylo správné“, protože povede jen k dalším plánům na výstavbu čtvrté ranveje. „Měli byste New York, město krásných mrakodrapů, Paříž jako město světla a Londýn – město letadel. Opravdu to je to, co chceme udělat z naší úžasné metropole?“ ptal se Johnson.
Proti stavbě další ranveje je i současný londýnský starosta Sadiq Khan, který slíbil prozkoumat všechny právní možnosti, jak zabránit výstavbě, protože město je podle něj již nyní kvůli Heathrow vystaveno většímu hluku z letadel než Paříž, Frankfurt nad Mohanem, Amsterdam, Mnichov a Madrid dohromady. Pobouření Londýňané také tvrdí, že je zradili politici, kteří slibovali, že zablokují rozhodnutí, pokud budou ve funkci, a později svůj názor změnili.
Londýnské Heathrow otevřelo své brány v roce 1946 a ročně odbaví kolem 80 milionů cestujících, je tak třetím největším letištěm světa. Má pět odbavovacích hal, ale pouze dvě paralelní dráhy.
Maximální kapacita Heathrow je nyní 480 000 letů ročně, konkurenční evropská letiště mají díky více vzletovým drahám kapacitu více než 600 000 letů ročně. Heathrow vlastní španělská infrastrukturní firma Ferrovial, Qatar Holding, China Investment Corp. a další investoři.
