Nejdřív architektonický podvod, pak symbol Londýna

Londýn – Na den přesně před 120 lety, 30. června 1894, byl v Londýně slavnostně otevřen most přes řeku Temži – Tower Bridge. Na svou dobu byl visutý a zvedací most velmi pokrokový. Londýňany přitom ze začátku nenadchnul. Dobový tisk ho dokonce nazval „nejmonstróznějším architektonickým podvodem, co jsme kdy viděli“. Dnes patří slavný most s neogotickými věžemi mezi nejoblíbenější symboly Londýna. Kvůli slabší lodní dopravě se už ale tak často nezvedá. Živé záběry můžete sledovat ZDE.

8 minut
Jandáček: Zdvihání Tower Bridge je dnes spíš symbolické
Zdroj: ČT24

V době, kdy se Tower Bridge stavěl, bylo přitom zvedání vozovky jediným způsobem, jak skloubit dva trochu protichůdné požadavky: Londýn nutně potřeboval nové spojení mezi břehy Temže, které ale zároveň nesmělo omezit dopravu v rušném přístavu. „Londýn potřeboval první okružní dopravu, takže byl současně stavěn i most u parlamentu,“ konstatoval odborník na dějiny stavitelství Václav Jandáček. 

Londýn byl ve 2. polovině 19. století velkým přístavem. Důležitý byl pro export. Skladiště se nacházela mezi londýnským mostem a zamýšleným mostem u Toweru. „Mířilo sem asi třicet procent zboží z celého světa,“ podotkl Jandáček.  

Vítězný návrh konstrukce poslal městský architekt Horace Jones. Stavba mostu začala v roce 1886 a trvala celých osm let. Roku 1887 ale Jones zemřel a na jeho místo nastoupil dosavadní hlavní inženýr, Sir John Wolfe-Barry. Ten nahradil Jonesův středověký styl fasády více zdobným ve slohu viktoriánské gotiky. Most přišel Brity na milion liber, což je při dnešních cenách asi stokrát více. 

V době stavby mostu měli Angličané už zhruba 150letou zkušenost s železnými konstrukcemi. „Zdvihací mosty se v té době už dělaly, většinou s protizávažím. Tento most byl zvedán strojně. Doba zdvihu má být krátká, takže bylo využito přenosu energie. Fungovaly tam parní stroje a tlakové zásobníky. Akumulovaná energie do vody umožňovala zvednout most zhruba za dvě minuty,“ okomentoval Jandáček fungování mostu po technické stránce.

V současné době funguje na elektrickohydraulický přenos. Parní stroje byly nahrazovány už za 2. světové války, kdy byly poškozeny při bombardování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...