„Nejdelší zákon, který kdo pamatuje.“ Kongres schválil protikrizová opatření

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.

Nejdříve soubor zákonů prošel Sněmovnou reprezentantů, o několik hodin později pak v Senátu. Zahrnuje mimo jiné přímý jednorázový příspěvek v hodnotě 600 dolarů pro většinu Američanů nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Republikáni a demokraté se o podobě balíku přeli celé měsíce a panovala nejistota, zda se dohodu vůbec podaří najít, nebo zda jednání skončí krachem. Podle britské BBC tak asi 12 milionům Američanů hrozilo, že by mohli přijít o dávky v nezaměstnanosti.

Výhrady zákonodárců

Někteří zákonodárci byli nespokojení, že hlasovali o obřím legislativním balíku, aniž by měli šanci si ho pročíst. „Toto není vládnutí, toto je vydírání,“ stěžovala si na Twitteru demokratická členka Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasiová-Cortezová. Poslanci podle ní text dostali brzy odpoledne a hlasovat se o něm mělo začít o pouhé dvě hodiny později. „Máte pravdu,“ souhlasil s liberální političkou konzervativní republikánský senátor Mike Lee.

Legislativní soubor má skoro 5600 stran a agentura AP ho označila „za nejdelší zákon, který kdo pamatuje, a možná i v celých dějinách“. Balík byl připojen k programu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, který zajistí provoz federálních úřadů do konce září příštího roku.

Podle expertů přichází balík pozdě

Ekonomové podle BBC schválený balík stimulačních opatření vítají, varují ale, že možná přichází až příliš pozdě a je příliš slabý na to, aby odvrátil zpomalení oživení americké ekonomiky. Vyjádřili také obavy, že jednorázový příspěvek, který si řada rodin pravděpodobně uloží, odebírá peníze cílenějším programům, které by mohly podpořit ekonomiku účinnějším způsobem.

„Jakákoliv covidová podpora je lepší než žádná covidová podpora,“ uvedl analytik Ian Shepherdson ze společnosti Pantheon Macroeconomics. Opatření schválená Kongresem však podle něj „nereprezentují nejefektivnější využití celkových 900 miliard dolarů“.

Jednorázový příspěvek je poloviční ve srovnání s jarním balíkem stimulačních opatření, ve kterém činil 1200 dolarů na osobu. Někteří uživatelé sociálních sítí si stěžují, že částka 600 dolarů není dostatečně vysoká, aby lidem zajistila smysluplnou pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 53 mminutami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 4 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 4 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 6 hhodinami
Načítání...