„Nejdelší zákon, který kdo pamatuje.“ Kongres schválil protikrizová opatření

Americký Kongres v pondělí večer místního času (v úterý nad ránem SEČ) schválil soubor opatření v objemu asi 900 miliard dolarů (asi 19,4 bilionu korun), jehož cílem je podpořit hospodářství zasažené pandemií covidu-19. Podepsat ho musí už jen prezident Donald Trump, který s ním souhlasí.

Nejdříve soubor zákonů prošel Sněmovnou reprezentantů, o několik hodin později pak v Senátu. Zahrnuje mimo jiné přímý jednorázový příspěvek v hodnotě 600 dolarů pro většinu Američanů nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Republikáni a demokraté se o podobě balíku přeli celé měsíce a panovala nejistota, zda se dohodu vůbec podaří najít, nebo zda jednání skončí krachem. Podle britské BBC tak asi 12 milionům Američanů hrozilo, že by mohli přijít o dávky v nezaměstnanosti.

Výhrady zákonodárců

Někteří zákonodárci byli nespokojení, že hlasovali o obřím legislativním balíku, aniž by měli šanci si ho pročíst. „Toto není vládnutí, toto je vydírání,“ stěžovala si na Twitteru demokratická členka Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasiová-Cortezová. Poslanci podle ní text dostali brzy odpoledne a hlasovat se o něm mělo začít o pouhé dvě hodiny později. „Máte pravdu,“ souhlasil s liberální političkou konzervativní republikánský senátor Mike Lee.

Legislativní soubor má skoro 5600 stran a agentura AP ho označila „za nejdelší zákon, který kdo pamatuje, a možná i v celých dějinách“. Balík byl připojen k programu v hodnotě 1,4 bilionu dolarů, který zajistí provoz federálních úřadů do konce září příštího roku.

Podle expertů přichází balík pozdě

Ekonomové podle BBC schválený balík stimulačních opatření vítají, varují ale, že možná přichází až příliš pozdě a je příliš slabý na to, aby odvrátil zpomalení oživení americké ekonomiky. Vyjádřili také obavy, že jednorázový příspěvek, který si řada rodin pravděpodobně uloží, odebírá peníze cílenějším programům, které by mohly podpořit ekonomiku účinnějším způsobem.

„Jakákoliv covidová podpora je lepší než žádná covidová podpora,“ uvedl analytik Ian Shepherdson ze společnosti Pantheon Macroeconomics. Opatření schválená Kongresem však podle něj „nereprezentují nejefektivnější využití celkových 900 miliard dolarů“.

Jednorázový příspěvek je poloviční ve srovnání s jarním balíkem stimulačních opatření, ve kterém činil 1200 dolarů na osobu. Někteří uživatelé sociálních sítí si stěžují, že částka 600 dolarů není dostatečně vysoká, aby lidem zajistila smysluplnou pomoc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...