New York/Brusel/Moskva - Mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem se vyostřují vztahy. NATO vyzvalo Moskvu ke snížení počtu členů stálého zastoupení v Bruselu. List The New York Times to uvedl s odvoláním na alianční zdroje s tím, že významná část ruských diplomatů může být agenty ruských tajných služeb. Rusové by podle představ NATO měli současných více než padesát představitelů omezit na třicet. Podle Ruska je žádost recidivou studené války.
Podle listu The New York Times přítomnost ruských agentů v Bruselu jistě nikoho nepřekvapuje. Omezení počtu členů ruského zastoupení sice podle něj riziko ruských špionů významně nesníží, panuje ale přesvědčení, že jejich aktivitám bude možné snadněji čelit. „Myslím si, že NATO ví, že v rámci diplomatického štábu jsou představitelé jak civilní, tak vojenské ruské rozvědky,“ uvedl ve vysílání ČT Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby ČR. Kontakty mezi NATO a Ruskem byly po ruské anexi Krymu zmrazeny, Rusko prý proto podle aliančních expertů silné zastoupení v Bruselu nepotřebuje.
Rusko v první reakci označilo výzvu aliančního vedení za ozvěnu studené války. „Je to divné rozhodnutí, které zapáchá érou studené války,“ řekl agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexej Meškov.
Rusko je oficiálním partnerem Severoatlantické aliance od roku 1994, stejně jako další čtyři desítky zemí. Po loňské anexi Krymu a začátku proruského povstání na východní Ukrajině dostali akreditaci ke vstupu do sídla NATO bez doprovodu jen čtyři ruští diplomaté, píše newyorský deník. Na konci loňského roku se počet ruských pracovníků při NATO v Bruselu z dřívějších sedmdesáti snížil na zhruba padesát. Omezení na třicet členů má proběhnout během příštích devíti měsíců. Formálně se limit třiceti zaměstnanců týká i ostatních partnerských států, žádný z nich ale tak početné zastoupení v Bruselu nemá.
O ruských špionážích mluví severské země, dohodly se na užší spolupráci
Ministři obrany Švédska, Norska, Finska, Dánska a Islandu upozornili na údajně rostoucí ruské vojenské a špionážní aktivity v Pobaltí a v dalších severoevropských oblastech. „Ruská armáda působí provokace podél našich hranic a v Pobaltí došlo již několikrát k narušení hranice,“ prohlásili šéfové obrany severských států. „Ruská propaganda a politické manévry navíc podněcují neshody mezi národy a v organizacích, jako je NATO a Evropská unie,“ dodali.
Kvůli údajné rostoucí hrozbě ze strany Ruska uzavřeli ve čtvrtek dohodu o těsnější obranné spolupráci. Informovala o tom agentura Reuters. Severní Evropa se podle nich musí připravit na možné krize či incidenty v souvislosti s aktivitami Ruska, jež představuje „největší výzvu pro bezpečnost v Evropě“. V prohlášení zveřejněném v norském deníku Aftenposten ministři konstatovali, že vedoucí ruští představitelé ukázali, že jsou připraveni použít vojenské prostředky k dosažení politických cílů, i když to znamená porušení mezinárodního práva. Vzhledem k tomu, že v pobaltských republikách žije velká ruská menšina, rostou v regionu obavy z ruské intervence, konstatovala agentura Reuters.
