Brusel/Bratislava – Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) budou dnes a zítra jednat v Bratislavě o nových plánech USA na vybudování protiraketového štítu v Evropě. Washington bude vyzván, aby předložil všechny potřebné detaily o projektu, se kterým nedávno přišla administrativa prezidenta Baracka Obamy. Kromě toho proberou i situaci v Afghánistánu. Zabývat se ale budou i změnami, kterými by měla či bude muset aliance i její rozpočet v budoucnu projít.
USA minulý měsíc oznámily, že opouští koncept systému protiraketové obrany prosazovaný bývalým prezidentem Georgem Bushem, který se měl skládat ze základen v Česku a Polsku. Nový plán Obamovy administrativy počítá s protiraketovým štítem, který by bral víc v úvahu stupeň íránské nebo jiné hrozby.
„Jak víte, změna v americkém uvažování o raketové obraně zahrnuje centrálnější roli pro NATO. Vítám to. Vítám i to, že plány USA jsou otevřeny účasti všech spojenců a mohou nabídnout ochranu všem spojencům,“ řekl v pondělí k bratislavskému setkání šéf aliance Anders Fogh Rasmussen.
Podobně jako diplomaté i on připomněl, že schůzka bude první příležitostí ministrů obrany NATO, aby mohli nový přístup USA projednat.
NATO chce od USA detaily nově plánované protiraketové obrany
Do Bratislavy by měl přiletět i šéf Pentagonu Robert Gates. „Očekáváme, že americký ministr obrany předloží spojencům další informace,“ podotkl jeden alianční diplomat. Zatím totiž prý v NATO není dost informací o tom, jak si Washington představuje propojení vlastní nově zvažované protiraketové architektury s aliancí.
Projednávat se budou důležité detaily, jakou roli by měla aliance a její zástupci hrát ve velení a řízení amerického systému. Nedá se však podle diplomatů čekat, že by debata o protiraketovém systému zabíhala do takových podrobností, jako kde by mohla být umístěna ta či ona část zvažovaného systému.
Na jednání se bude jistě také řešit aktuální situace v Afghánistánu a možnosti, jak zejména její bezpečnostní aspekty zlepšit. Z vedení aliance dlouho zaznívají hlasy volající po posílení závazků, které si jednotlivé země pro afghánskou misi aliance dávají.
Vzhledem k rozjitřené situaci kolem afghánských prezidentských voleb, u nichž se bude kvůli podvodům s hlasy konat druhé kolo, se však nedá očekávat, že by NATO rozhodlo o nějakém výrazném navýšení svých sil před tím, než se situace v této středoasijské zemi „usadí“ či vyjasní.
V Bratislavě tak zřejmě nebudou padat přísliby dalšího posílení od jednotlivých zemí. Spíše se budou analyzovat potřeby, které současná mise aliance v Afghánistánu (ISAF) má, a co by s nimi mohl blok udělat.
