Nástup ajatolláha Chomejního postupně přeměnil Írán v „království strachu“

Teherán - Rok 1979 znamenal pro Írán revoluční změny - monarchii nahradil republikánský režim. Do čela první islámské revoluce, jednoho z největších převratů století, se tehdy postavil bělovousý šíitský muslimský duchovní ajatolláh Ruholláh Chomejní, který se do Íránu vrátil 1. února 1979 po patnáctiletém exilu. Revoluce pak zvítězila 11. února, kdy padl zbytek vlády Šáhpura Bachtjára, posledního premiéra Jeho Veličenstva. Skončily tak přes rok trvající násilné demonstrace revolučně naladěné protimonarchistické mládeže a stoupenců demokracie i stávky ropných dělníků a zchudlého venkovského obyvatelstva. Islámská revoluce podle historiků ovlivnila svět stejně, jako ta Velká francouzská nebo bolševický převrat v Rusku.

Šíitští fundamentalističtí duchovní posléze, 1. dubna 1979, vyhlásili Íránskou islámskou republiku. Šíitskému kléru a jeho stoupencům se podařilo změnit proamericky orientovanou sekulární monarchii ve strohý teokratický stát. Úspěch si zajistili promyšlenou propagandou vedenou z Paříže a kladoucí důraz na obnovení islámských hodnot. Posloužil i ostrý kontrast mezi šáhovým okázale předváděným pohádkovým bohatstvím a asketickým ajatolláhem Chomejním, žijícím střídmě a ve službě Alláha. Chomejní se po vyhlášení republiky stal až do své smrti v roce 1989 fakticky nejvyšším představitelem státu - duchovním a politickým vůdcem islámské revoluce a íránského lidu.

Na základě ústavy schválené v prosinci 1979 lidovým referendem si přisvojil rozsáhlé pravomoci a vyhlásil důslednou islamizaci všech oblastí života. Zavedl islámské právo a komplex institucí, které dodnes prověřují a usměrňují vývoj v zemi, aby ochránily stát před nežádoucími vlivy. Írán se opět ocitl uprostřed tvrdého režimu, který podobně jako monarchie nelítostně likviduje odpůrce z monarchistických, levicových i z muslimských opozičních a intelektuálských kruhů. Daň zaplatili i představitelé národnostních a náboženských menšin. Vypjatý náboženský fanatismus postupně přeměnil Írán v „království strachu“ a dostal íránskou vládu do mezinárodní izolace.

Okupace velvyslanectví „velkého Satana“ v Teheránu 4. listopadu 1979 v reakci na příjezd Mohammada Rezy Pahlavího na léčení do Spojených států zahájila konfrontaci s USA. Za propuštění 60 amerických diplomatů žádala skupina íránských radikálních studentů vydání šáha, navrácení jeho majetku Íránu a závazek nevměšování se do íránských záležitostí. USA přerušily dovoz ropy z Íránu a prezident Carter dal zablokovat konta íránské vlády v amerických bankách. Přesto se rukojmí dočkali propuštění až za 444 dnů - 20.ledna 1981.

Stárnoucí Chomejní na sebe naposledy upoutal pozornost 14. února 1989, když fatvou de facto uvalil trest smrti na britského spisovatele indického původu Salmana Rushdieho za jeho knihu Satanské verše, kterou označil za rouhání vůči islámu. Fatva způsobila zmrazení kontaktů na vysoké úrovni mezi Íránem a zeměmi Evropského společenství, které protiíránské sankce zrušily až 22. října 1990.

  • ajatolláh Chomejní zdroj: www.lexicorient.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/623/62275.jpg
  • Salman Rushdie autor: ČT24, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3250/324936.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump ještě v pondělí zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech i sklad paliv

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 7 hhodinami
Načítání...