Moskva – Dokumenty sovětské rozvědky z období karibské krize se poprvé představí veřejnosti na výstavě připomínající kontroverzní osobnost Nikity Chruščova. Na výstavě v moskevském sídle státních archivů budou k vidění i všechny dokumenty týkající se rozhodnutí sovětského vedení z roku 1954 předat Ukrajině poloostrov Krym, který Rusko letos v březnu anektovalo. Expozice věnovaná 120. výročí narození někdejšího sovětského vůdce z let 1953 až 1964 bude otevřena do 25. ledna.
Napůl černý, napůl bílý: Výstava připomíná kontroverzního Chruščova
Svět v době karibské krize v roce 1962 stanul na pokraji jaderného konfliktu poté, co USA zjistily, že Sovětský svaz umístil na Kubě jaderné rakety schopné zasáhnout USA. Na výstavě mají být k vidění i Chruščovovy vzkazy tehdejšímu americkému prezidentovi Johnu Kennedymu.
S Chruščovovým jménem se pojí krátké období „tání“ poměrů v Sovětském svazu i odhalení zločinů předchozího vládce země Josifa Stalina, což připomenou i exponáty týkající se rehabilitace celých národů, odsouzených za Stalina k masovým deportacím za údajnou kolaboraci s Němci. Chruščov se také musel potýkat s nutností nově uspořádat řízení země už nikoliv diktátorskými, ale ekonomickými metodami, podobně jako o čtvrtstoletí později jiný sovětský reformátor, Michail Gorbačov.
Výstava má však Chruščova předvést v celé nejednoznačnosti. „Často se zapomíná, že relativní liberalizace byla spjata i s přitvrzením poměrů v mnoha směrech, včetně pronásledování církve či krvavého potlačení novočerkasské vzpoury (dělnických bouří po zdražení potravin v roce 1962 ve městě Novočerkassk na jihu evropského Ruska),“ připomněl ředitel Ruského státního archivu sociálních a politických dějin Andrej Sorokin. O tom mají svědčit i vystavené dekrety zavádějící trest smrti za hospodářské a měnové delikty. „Nebylo to jen prázdné strašení, skutečně se popravovalo,“ poznamenal.
Značně kontroverzní byl i Chruščovův vztah ke kultuře a umění, a tak se na výstavě poprvé objeví dopisy spisovatele Borise Pasternaka, prosícího Chrušova, aby mu povolil dál psát, i záznamy o konfiskaci rukopisu Grossmanova románu Život a osud či výnos o příživnictví, na jehož základě byl odsouzen básník Josif Brodskij.
Chruščov v srpnu 1964 s Antonínem Novotným