Napříč Francií se demonstrovalo, v Paříži vypuklo násilí

Demonstrace proti vládním změnám zákoníku práce ve Francii si vyžádaly desítky zraněných a zatčených. Zatímco odbory tvrdí, že se demonstrací v padesátce francouzských měst zúčastnilo celkem 1,3 milionu lidí, odhad policie je výrazně nižší – zhruba 125 tisíc.

Protesty se odehrály ve více francouzských městech, největší demonstrace svolaná odbory ale začala hodinu po poledni v Paříži, kam podle listu Le Parisien svezlo odboráře z okolí na 600 autobusů a k protestu se v jeho začátku připojily desetitisíce lidí. Průvod vyrazil z jihovýchodní části Paříže na náměstí u Invalidovny v centru města.

Radikálové s kuklami na hlavách začali podle úřadů rozbíjet výlohy a házet na policisty kameny, načež policie odpověděla slzným plynem. Podle médií policie v Paříži zadržela asi 52 lidí. Podle úřadů při srážkách utrpělo zranění nejméně 11 demonstrantů a 29 příslušníků bezpečnostních sil.

Web týdeníku Le Nouvel Observateur uvedl, že je jeden ze zraněných demonstrantů ve vážném stavu. Jedná se o asi čtyřicetiletého muže, kterého zasáhl do zad policejní granát se slzným plynem, řekl listu jeden z přítomných fotografů. Úřady se k tomu nevyjádřily. Kvůli souvisejícím stávkám je zavřena Eiffelova věž a stejně jako v minulých
dnech nevyjely některé vlaky. Stále stávkuje i část pilotů společnosti Air France.

Významné pařížské ulice zablokovali v rámci protestu také taxikáři, což v kombinaci s demonstrací způsobilo značné dopravní problémy. Tisíce lidí se sešly na demonstracích v další padesátce francouzských měst, například v Bordeaux, Avignonu, Toulonu. V Marseille navíc vstoupili podle tamních odborářů do stávky zaměstnanci přístavu.

Snaha zastavit změny v zákoníku práce

Šéfové odborů si od úterních protestů slibovali více než milionovou účast, s níž by chtěli překonat předchozí letošní demonstrace. Dosud největší účast byla 31. března, kdy podle policie demonstrovalo v zemi 390 tisíc lidí, podle odborů 1,2 milionu. Chtějí si vynutit zrušení změn zákoníku práce, které podle nich nepřijatelně zvýhodňují zaměstnavatele na úkor zaměstnanců a oslabují postavení pracujících.

Reformu již schválilo Národní shromáždění a nyní projednává Senát. V úterý to byl devátý den celostátních protestů, které jsou podle AFP prvním podobným sociálním hnutím za vlády levice od roku 1981. Odbory oznámily, že další demonstrace a stávky po celé Francii plánují na 23. a 28. června.

„Zúčastnil jsem se od března všech demonstrací, protože chci žít důstojně a ne jen přežívat. Chci úplné stažení reformy. Zastaví se to až poté, co se reforma odvolá,“ řekl AFP 26letý technik v energetice Aurélien Boukelmoune. Socialistická vláda na reformě trvá s tím, že zvýší zaměstnanost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 15 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.