Řecko se rozhodlo stáhnout svou velvyslankyni z Vídně ke konzultacím. Jde o reakci na schůzku Rakouska s balkánskými státy kvůli migrační krizi, kam Řecko nebylo pozváno. Atény to považují za akt nepřízně a chtějí tím prý „ochránit přátelské vztahy mezi Rakouskem a Řeckem“. Nepříliš idylická atmosféra provázela i jednání ministrů vnitra v Bruselu.
Hlavní roli ve vyhrocených diskusích opět hrálo Řecko – respektive jeho ostré reakce na snahu některých severních sousedů zamezit průchodu hranic.
Země Visegrádské skupiny, kromě Slovenska a Česka také Maďarsko a Polsko, už několik týdnů hovoří o potřebě „Plánu B“, který má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka. Aténám se podobná hrozba nelíbí. Už nyní totiž Makedonie začala odmítat některé migranty, které dosud vpouštěla, a ti tak zůstávají na řeckém území.
Bulharský parlament vedle toho ve čtvrtek schválil případné nasazení armády k ostraze hranic před přílivem uprchlíků. Týká se to podle agentury DPA i bulharsko-turecké hranice, což je vnější hranice Evropské unie. Země tam také prodlužuje plot, a to až na 160 kilometrů délky.
Chovanec připomněl Řecku českou pomoc
Český ministr vnitra Milan Chovanec musel podle svých slov řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z Česka jeho zemi dostalo. Zároveň jej požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států. „Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu,“ poznamenal.
„Řecko na jedné straně říká, že neumí svou hranici hlídat. Ale evidentně s tím ani nechce začít. A neustále žádá o nějakou evropskou solidaritu. Představa, že by stále přerozdělili svůj problém mezi všechny přesto, že sami selhali, je neuvěřitelná,“ prohlásil slovenský ministr Robert Kaliňák.
Poté, co makedonské úřady zpřísnily kontrolu hranice s jižním sousedem, se řecká policie snažila u hraniční čáry udělat pořádek a nechala migranty rozvézt do nouzových ubytovacích center. Běženci se ale snaží ke hranici vrátit, shromažďovací tábory opouštějí a pokud nemají zajištěnou dopravu, jdou po hlavní dálnici na sever i pěšky.
Jak informuje řecký deník Ethnos, makedonským hraničním „trychtýřem“ prošlo v posledních 24 hodinách nanejvýš tisíc lidí. V průběhu čtvrtka hodlají makedonské úřady alespoň prozatím pustit už jen stovku uprchlíků. Prostor na řecké straně hranice se tak opět zaplňuje – v současnosti už v Řecku uvízlo až 20 tisíc migrantů. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií.
Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko, s nímž se osmadvacítka loni na podzim dohodla na společném akčním plánu. Jeho výsledky v podobě lepší ochrany řecko-turecké hranice a výrazného poklesu počtu uprchlíků chce Německo podle vyjádření svého ministra vnitra Thomase de Maiziérea vidět nejpozději do mimořádného summitu EU a Turecka, který bude 7. března. Pokud se výsledky nedostaví, mělo by podle něj nastoupit „koordinované opatření“, které však zatím neupřesnil.
Eurokomisař pro vnitro Dmitris Avramopulos na setkání ministrů rovněž zdůraznil, že jasné a hmatatelné výsledky při snižování počtů uprchlíků mířících do Evropy je třeba vidět do deseti dnů. Jinak se podle něj může systém, kterým Unie na krizi dosud reagovala, zcela rozpadnout.
Porovnávání dat se bude týkat i občanů EU
Ministři se také dohodli, že údaje všech osob, které překračují hranice Schengenu, budou v budoucnu porovnávány s evropskými databázemi. Opatření se týká i samotných občanů EU.
Cílem v prosinci navržené změny je snazší odhalování takzvaných „zahraničních bojovníků“, tedy lidí s unijními pasy, kteří se do Evropy vrací po absolvování výcviku v teroristických táborech či třeba bojovali v některém krizovém regionu. Podle nedávného vyjádření šéfa Europolu může být takových osob nyní v unii až pět tisíc.
Němečtí poslanci schválili zpřísnění azylů
Nová pravidla umožní jednodušší vypovídání běženců, zrychlí azylové řízení u občanů takzvaných bezpečných států a omezí možnost spojování rodin uprchlíků. Opoziční Levice a Zelení označili zpřísnění zákonů za nehumánní krok, vládní poslanci ale azylový balíček velkou většinou podpořili.
Německo bude tvrději přistupovat k běžencům, kteří se snaží zatajit svou zemi původu nebo jinak podvádějí v azylovém řízení. Tito lidé přijdou o možnost získat útočiště. Německo také bude vypovídat lidi, kteří se dopustí zločinu a budou za něj odsouzeni k nepodmíněnému trestu vězení.
