Naděje skomírá. Z italského hotelu zničeného lavinou odnesli další oběti

V troskách hotelu Rigopiano ve střední Itálii našli záchranáři další mrtvá těla. Počet obětí tak vzrostl na 25. Naděje, že se podaří najít někoho živého týden po pádu laviny, jsou mizivé. Čtyři lidé se přitom dál pohřešují.

Lavina zavalila hotel na úpatí italského pohoří Gran Sasso minulou středu pozdě odpoledne. Celkem neštěstí přežilo jedenáct lidí, z toho devět vyprostili záchranáři. Dvě osoby si zachránily život, když v okamžiku pádu laviny stály před hotelem. Ze sutin vytáhli záchranáři také tři živá štěňátka abruzzských ovčáků.

Úřady podle agentury AFP ujistily, že záchranáři jsou rozhodnuti pokračovat v pátrání, dokud nebudou nalezeny i zbývající čtyři nezvěstné osoby. Představitelé civilní obrany upřesnili, že mezi zatím nalezenými oběťmi neštěstí je třináct mužů a dvanáct žen.

Pitvy prvních šesti mrtvých ukázaly, že zemřeli rozdrcením, udušením nebo chladem. Ani v jednom případě však nebylo podchlazení jedinou příčinou skonu, uvedla na tiskové konferenci prokurátorka Cristina Tedeschiniová.

Prokuratura nyní vyšetřuje, zda k neštěstí přispělo podcenění rizika nebo pozdní reakce úřadů na několikadenní husté sněžení. Ředitel hotelu několik hodin před neštěstím naléhavě žádal úřady o pomoc. Učinil tak po prvním z několika zemětřesení, jež střední Itálii ten den postihlo.

Výpovědi svědků podle médií naznačují, že první tísňová volání nemusela být brána vážně. Údajně se hovořilo o tom, že nebyl lavinou zavalen hotel, nýbrž ovčín. Na jednom zvukovém záznamu je slyšet, jak volající zoufale informuje o zasypaných dětech.

Jeho protějšek na to řekl, že se to musí nejprve prověřit. Prokuratura podle agentury DPA již v této souvislosti zahájila vyšetřování vůči neznámé osobě podezřelé ze způsobení smrti více lidí z nedbalosti.

Kvůli přívalům sněhu, které zcela zablokovaly okolní silnice, se první pomoc dostala na místo neštěstí až po několika hodinách, a to na lyžích. Navázat kontakt s někým v hotelu se už nepodařilo.

  • 17:09: Kuchaři Giampieru Paretovi se podaří dovolat na tísňovou linku 118. „Nevím, jestli je to zemětřesení nebo lavina, všechno spadlo, je tam spousta pohřešovaných.“
  • 17:15: Z prefektury přichází vzdušným jednotkám pobřežní stráže dotaz, zda je možné provést přelet nad Rigopianem. Odpověď je záporná, kvůli špatnému počasí. Dvacet čtyři minut se nic neděje.
  • 17:40: Ředitel hotelu Rigopiano Bruno di Tommaso volá dalšímu úředníkovi. Je v Pescaře a v 15:44 posílal e-mail s žádostí o pomoc při evakuaci hostů z hotelu. Nikdo mu nedokáže říct, kdy naposledy kontaktovali hotel Rigopiano.
  • 18:03: Kuchař Parete, který je u zavaleného hotelu, konečně kontaktuje Quintina Marcellu. Zaměstnavatel kontaktuje tísňové linky v pořadí 112, 118 a nakonec 113. Tam ho přepojí na řídicí centrum.
  • Rozhovor s úředníkem trvá několik minut. Operátor telefonát považuje za vtip. Stejné kolečko telefonátů opakuje dvakrát. Operátor si vyžádá kuchařův telefon, aby Pareteho kontaktoval přímo.
  • 19:40: Osobně hovoří s operátory prefektury. „Podívejte, vypadá to vážně, ale opravdu…“ Slova, která mají při zpětném pohledu hořkou pachuť. Jsou to dvě hodiny a 31 minut po prvním volání o pomoc.
  • Zdroj: Corriere.it

Hotel Rigopiano je v provincii Pescara, která je součástí středoitalské oblasti Abruzzo. Hotel leží asi 45 kilometrů od pobřežního města Pescara.

Italský premiér Paolo Gentiloni v parlamentu poděkoval civilní obraně, která se v posledních týdnech potýkala s řadou krizových situací kvůli hustému sněžení, lavinám i zemětřesení z minulého týdne. „Myslím, že bylo uděláno vše, co bylo možné, aby se zachránili pohřešovaní lidé (v Rigopianu), a to z lidského, organizačního i technického hlediska,“ uvedl premiér.

Záchranářů se zastal, když varoval před ukvapeným hledáním „obětního beránka“. Zdůraznil, že pravdu ukáže až pečlivé vyšetřování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 25 mminutami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 4 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 5 hhodinami
Načítání...