Nadále přijímat uprchlíky a rychleji vracet odmítnuté. Evropská komise navrhla, jak dál s migrací

Nahrávám video
Avramopulos: Zapojme do Schengenu i Bulharsko a Rumunsko
Zdroj: ČT24

Evropská komise navrhuje nový program, v němž by v příštích dvou letech mohlo do EU legálně přesídlit nejméně 50 tisíc lidí s nárokem na ochranu. Komise chce také výrazně posílit složku evropské pobřežní a pohraniční stráže zabývající se návraty těch migrantů, kteří nárok na pobyt v EU nemají. Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose musí však všechny členské země dál ukazovat solidaritu a z Itálie a Řecka převzít ty, kdo na to stále mají nárok.

Komise navrhuje úpravy pravidel schengenského prostoru tak, aby země mohly udržovat kontroly na vnitřních hranicích delší dobu. Vyzývá také členské země EU, aby rozhodly o zapojení Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru, uvedl komisař Avramopulos.

Nové návrhy Evropské komise k řešení migrační problematiky obsahují zejména důraz na návraty těch, kdo nemají nárok na azyl v Evropské unii, a otevření legální možnosti přicestovat pro ty, kdo naopak nárok na mezinárodní ochranu mají. Avramopulos země EU také vyzval k rychlému nalezení správné podoby kompromisu ohledně reformy unijního azylového systému.

Evropská komise připomněla, že v letech 2014 a 2015 bylo zpět domů vráceno jen okolo 36 procent těch, kdo vráceni být měli. V nejbližší budoucnosti by území EU mělo opustit okolo 1,5 milionu neúspěšných žadatelů o azyl. V roce 2016 bylo v Unii okolo milionu cizích občanů, u poloviny už bylo jasné, že mají blok opustit. Vráceno však bylo jen 226 tisíc z nich a komise takovou situaci označila za „neuspokojivou“.

Výrazné podpory by se proto mělo dostat té části unijní společné pobřežní a pohraniční stráže, která má návraty na starosti tak, aby mohla svou činnost vykonávat aktivně a úspěšně koordinovat návratovou politiku na celoevropské úrovni.

Komise také nabídla členským zemím nový návod, jak návraty urychlit ze své úrovně. K získání lepší spolupráce přijímajících zemí by EU měla využít všemožných dostupných pobídek a pák, jak ze strany celého evropského bloku, tak ze strany jednotlivých unijních zemí.

Program, který Česko odmítalo, nahradil nový

Riskantní a zbytečné cesty přes moře k evropským břehům by měl nahradit nový přesídlovací program, kterým by Unie otevřela legální cesty do Evropy lidem majícím reálný nárok na mezinárodní ochranu. Končí totiž platnost stávajícího mechanismu, který umožnil do EU přesídlit z táborů v Turecku či na Blízkém východě více než 23 tisícům lidí.

Komise nyní navrhuje nejméně 50 tisíc míst v novém schématu, které by se tentokrát soustředilo také na severní Afriku, země jako je Libye, Egypt, Niger, Súdán, Čad nebo Etiopie. Na podporu snah členských států v této oblasti komise vyčlenila půl miliardy eur (13,5 miliardy korun) a komise vyzývá státy, aby samy podporovaly přesídlovací programy například nevládních organizací.

Komise se novými návrhy ohledně migrace zabývala jen den poté, co skončila platnost kontroverzního dvouletého programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvótového systému. Státy si v rámci mechanismu, na kterém se ale Česko a další země odmítly podílet, přerozdělily z Itálie a Řecka 29 144 lidí.

Protože si mají rozebrat ještě i ty žadatele o azyl z konkrétních zemí, kteří byli do úterka do programu zařazeni, čeká komise, že program bude nakonec znamenat přesun celkem okolo 37 tisíc lidí. Státy se v roce 2015 dohodly na transferech celkem 160 tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
06:10Aktualizovánopřed 12 mminutami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
16:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
10:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 1 hhodinou

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský tanker na LNG vzplál a potopil se ve Středozemním moři

Moskva tvrdí, že na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu Arktic Metagaz zaútočily ukrajinské námořní drony poblíž teritoriálních vod Malty. Podle agentury AP, která se odvolává na libyjské úřady, se loď i potopila. Kyjev se k tomu nevyjádřil. USA, EU a Velká Británie na plavidlo už dříve uvalily sankce. Ruský vládce Vladimir Putin kvůli potopení plavidla obvinil Ukrajinu ze spáchání teroristického útoku.
13:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská F-35 sestřelila nad Teheránem íránský Jak-130 ruské výroby

Izraelské letectvo uvedlo, že od sobotního začátku úderů svrhlo na Írán už více než pět tisíc bomb. Izraelský bojový letoun F-35 také sestřelil nad Teheránem íránský letoun ruské výroby Jak-130. Íránské úřady oznámily, že na středeční večer ohlášený smuteční obřad za duchovního vůdce Alího Chameneího se odkládá. Prezident Masúd Pezeškján prohlásil, že Írán se snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost než se bránit.
08:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...