Nacistický dozorce Ivan Hrozný jde před soud

Mnichov - V Mnichově začíná ostře sledovaný proces s údajným dozorcem z koncentračního tábora Sobibor Johnem Demjanjukem. Podle obžaloby se měl od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílet na smrti 28 tisíc Židů, které vodil do plynových komor. Hrozí mu za to až 15 let vězení. Devětaosmdesátiletý Demjanjuk, přezdívaný také Ivan Hrozný, všechno popírá. Soud má naplánovaných 35 stání, rozhodnout by měl koncem května. Před soudem nestojí poprvé. V roce 1988 byl v Izraeli odsouzen k trestu smrti, nicméně rozsudek byl nakonec zrušen, neboť se nepodařilo prokázat, že Demjanjuk je skutečně bývalý sadistický dozorce. Až americké ministerstvo spravedlnosti odhalilo jeho pravou totožnost.

„Mnichovská prokuratura žaluje pana Demjanjuka za spoluvinu na vraždě v 27 900 případech. Žalujeme ho za podíl na vyvražďování Židů z pozice dozorce v táboře Sobibor,“ uvádí mluvčí mnichovské prokuratury Barbara Stockinger.

První den soudního procesu je pod drobnohledem 200 novinářů, dostavili se i příbuzní obětí, které měl na smrt ve vyhlazovacím táboře Sobibor vodit právě Demjanjuk. Německá prokuratura jeho obžalobu zakládá hlavně na dokumentech ze sovětských archivů. Obžaloba tvrdí, že má dostatek důkazů, které mají Demjanjuka usvědčit. 

Devětaosmdesátiletý muž je ale údajně ve špatném zdravotním stavu, i proto se zřejmě proces protáhne, protože soud naplánoval 35 stání, žádné z nich ale nesmí kvůli vetchému zdraví obžalovaného překročit tři hodiny. 

„Nezáleží na tom, jestli je mu 90 nebo 9 let. Udělal to. Byl tam. Nemůžu říct, že to byl on, kdo zabil mé rodiče, ale napomohl tomu, to je jisté,“ říká spolužalobce Robert Cohen.

Kvůli údajně špatnému zdravotnímu stavu Demjanjuka se snažili jeho právníci zabránit převozu ze Spojených států, kde do jara žil, chtěli i zablokovat celý proces v Německu. Nakonec ale zdejší lékaři rozhodli, že Demjanjuk se může soudu účastnit.

Kdo je vlastně John Demjanjuk

John Demjanjuk je na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala. Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 20. dubna 1920 na Ukrajině. V roce 1951 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech. 

V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk. 

Demjanjuk se sice poté vrátil do USA a dostal zpátky americké občanství, v roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal za pravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. 

Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho údajná legitimace. 

Do Německa byl již málem deportován letos v polovině dubna, kdy si pro něho přijeli agenti přistěhovaleckého úřadu a na invalidním vozíku ho již dopravili na letiště. Odvolací soud ale deportaci na poslední chvíli zastavil, aby prozkoumal jeho zdravotní stav, ale 1. května federální odvolací soud odklad deportace zrušil a Demjanjuk byl 12. května deportován do Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 25 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 3 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...