Nacistický dozorce Ivan Hrozný jde před soud

Mnichov - V Mnichově začíná ostře sledovaný proces s údajným dozorcem z koncentračního tábora Sobibor Johnem Demjanjukem. Podle obžaloby se měl od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílet na smrti 28 tisíc Židů, které vodil do plynových komor. Hrozí mu za to až 15 let vězení. Devětaosmdesátiletý Demjanjuk, přezdívaný také Ivan Hrozný, všechno popírá. Soud má naplánovaných 35 stání, rozhodnout by měl koncem května. Před soudem nestojí poprvé. V roce 1988 byl v Izraeli odsouzen k trestu smrti, nicméně rozsudek byl nakonec zrušen, neboť se nepodařilo prokázat, že Demjanjuk je skutečně bývalý sadistický dozorce. Až americké ministerstvo spravedlnosti odhalilo jeho pravou totožnost.

„Mnichovská prokuratura žaluje pana Demjanjuka za spoluvinu na vraždě v 27 900 případech. Žalujeme ho za podíl na vyvražďování Židů z pozice dozorce v táboře Sobibor,“ uvádí mluvčí mnichovské prokuratury Barbara Stockinger.

První den soudního procesu je pod drobnohledem 200 novinářů, dostavili se i příbuzní obětí, které měl na smrt ve vyhlazovacím táboře Sobibor vodit právě Demjanjuk. Německá prokuratura jeho obžalobu zakládá hlavně na dokumentech ze sovětských archivů. Obžaloba tvrdí, že má dostatek důkazů, které mají Demjanjuka usvědčit. 

Devětaosmdesátiletý muž je ale údajně ve špatném zdravotním stavu, i proto se zřejmě proces protáhne, protože soud naplánoval 35 stání, žádné z nich ale nesmí kvůli vetchému zdraví obžalovaného překročit tři hodiny. 

„Nezáleží na tom, jestli je mu 90 nebo 9 let. Udělal to. Byl tam. Nemůžu říct, že to byl on, kdo zabil mé rodiče, ale napomohl tomu, to je jisté,“ říká spolužalobce Robert Cohen.

Kvůli údajně špatnému zdravotnímu stavu Demjanjuka se snažili jeho právníci zabránit převozu ze Spojených států, kde do jara žil, chtěli i zablokovat celý proces v Německu. Nakonec ale zdejší lékaři rozhodli, že Demjanjuk se může soudu účastnit.

Kdo je vlastně John Demjanjuk

John Demjanjuk je na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala. Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 20. dubna 1920 na Ukrajině. V roce 1951 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech. 

V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk. 

Demjanjuk se sice poté vrátil do USA a dostal zpátky americké občanství, v roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal za pravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. 

Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho údajná legitimace. 

Do Německa byl již málem deportován letos v polovině dubna, kdy si pro něho přijeli agenti přistěhovaleckého úřadu a na invalidním vozíku ho již dopravili na letiště. Odvolací soud ale deportaci na poslední chvíli zastavil, aby prozkoumal jeho zdravotní stav, ale 1. května federální odvolací soud odklad deportace zrušil a Demjanjuk byl 12. května deportován do Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 38 mminutami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 50 mminutami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 3 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 8 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 9 hhodinami
Načítání...