Nacistický dozorce Ivan Hrozný jde před soud

Mnichov - V Mnichově začíná ostře sledovaný proces s údajným dozorcem z koncentračního tábora Sobibor Johnem Demjanjukem. Podle obžaloby se měl od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílet na smrti 28 tisíc Židů, které vodil do plynových komor. Hrozí mu za to až 15 let vězení. Devětaosmdesátiletý Demjanjuk, přezdívaný také Ivan Hrozný, všechno popírá. Soud má naplánovaných 35 stání, rozhodnout by měl koncem května. Před soudem nestojí poprvé. V roce 1988 byl v Izraeli odsouzen k trestu smrti, nicméně rozsudek byl nakonec zrušen, neboť se nepodařilo prokázat, že Demjanjuk je skutečně bývalý sadistický dozorce. Až americké ministerstvo spravedlnosti odhalilo jeho pravou totožnost.

„Mnichovská prokuratura žaluje pana Demjanjuka za spoluvinu na vraždě v 27 900 případech. Žalujeme ho za podíl na vyvražďování Židů z pozice dozorce v táboře Sobibor,“ uvádí mluvčí mnichovské prokuratury Barbara Stockinger.

První den soudního procesu je pod drobnohledem 200 novinářů, dostavili se i příbuzní obětí, které měl na smrt ve vyhlazovacím táboře Sobibor vodit právě Demjanjuk. Německá prokuratura jeho obžalobu zakládá hlavně na dokumentech ze sovětských archivů. Obžaloba tvrdí, že má dostatek důkazů, které mají Demjanjuka usvědčit. 

Devětaosmdesátiletý muž je ale údajně ve špatném zdravotním stavu, i proto se zřejmě proces protáhne, protože soud naplánoval 35 stání, žádné z nich ale nesmí kvůli vetchému zdraví obžalovaného překročit tři hodiny. 

„Nezáleží na tom, jestli je mu 90 nebo 9 let. Udělal to. Byl tam. Nemůžu říct, že to byl on, kdo zabil mé rodiče, ale napomohl tomu, to je jisté,“ říká spolužalobce Robert Cohen.

Kvůli údajně špatnému zdravotnímu stavu Demjanjuka se snažili jeho právníci zabránit převozu ze Spojených států, kde do jara žil, chtěli i zablokovat celý proces v Německu. Nakonec ale zdejší lékaři rozhodli, že Demjanjuk se může soudu účastnit.

Kdo je vlastně John Demjanjuk

John Demjanjuk je na prvním místě seznamu deseti nejhledanějších nacistických válečných zločinců Střediska Simona Wiesenthala. Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 20. dubna 1920 na Ukrajině. V roce 1951 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech. 

V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své údajné působení v Treblince. Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk. 

Demjanjuk se sice poté vrátil do USA a dostal zpátky americké občanství, v roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal za pravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství. 

Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho údajná legitimace. 

Do Německa byl již málem deportován letos v polovině dubna, kdy si pro něho přijeli agenti přistěhovaleckého úřadu a na invalidním vozíku ho již dopravili na letiště. Odvolací soud ale deportaci na poslední chvíli zastavil, aby prozkoumal jeho zdravotní stav, ale 1. května federální odvolací soud odklad deportace zrušil a Demjanjuk byl 12. května deportován do Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci promluví Rubio, Pavel i Macinka

Mnichovská bezpečnostní konference má v sobotu, v druhý den svého konání, na programu debaty s americkým ministrem zahraničí Markem Rubiem či ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vystoupí také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastní diskuze o Ukrajině.
před 59 mminutami

Armáda USA udeřila v Karibiku na loď podezřelou z pašování drog, zemřeli tři lidé

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.
před 4 hhodinami

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
před 7 hhodinami

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl Merz v Mnichově

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největší kompromis je, že Putin není ve vězení, řekl Zelenskyj

Prezident Spojených států Donald Trump vyzval z Washingtonu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k aktivitě, jinak podle něj promešká naději na mír s Ruskem. V reakci pak Zelenskyj mimo jiné prohlásil, že největším kompromisem je to, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho přátelé nejsou ve vězení. Připomněl tím, že Putin je mezinárodně stíhaným zločincem kvůli rozpoutání války na Ukrajině, což americký prezident trvale opomíjí.
před 9 hhodinami

Polsko stále více spoléhá na zemní plyn a obnovitelné zdroje

Polsko se potýká s vysokými cenami energií, které patří k nejvyšším v Evropské unii. Zhruba desetina tamních obyvatel je zasažena takzvanou energetickou chudobou. Země se i proto v posledních letech snaží více energie čerpat třeba z obnovitelných zdrojů a zemního plynu.
před 12 hhodinami

Ind vydaný z Česka do USA se přiznal v kauze chystané vraždy sikhského separatisty

Indický občan Nikhil Gupta deportovaný v roce 2024 z Česka do Spojených států se v pátek u soudu v New Yorku doznal ke třem trestným činům, které se týkají plánované vraždy sikhského separatisty. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že chystanou vraždu podporovala indická vláda. Indie už dříve podíl na přípravě vraždy odmítla.
před 12 hhodinami

Arbitrážní soud zamítl odvolání ukrajinského skeletonisty proti diskvalifikaci z OH

Arbitrážní soud pro sport (CAS) zamítl odvolání skeletonisty Vladyslava Heraskevyče proti diskvalifikaci z olympijských her kvůli helmě s portréty zabitých Ukrajinců. Rozhodl, že vyřazení ukrajinského sportovce ze soutěže bylo v souladu s pravidlem Mezinárodního olympijského výboru (MOV) týkajícího se politických projevů na Hrách.
před 13 hhodinami
Načítání...