Na vlastní kůži Norsko v kostce: Do země prohibice, fjordů i nejstrmější železnice

Norský Bergen představuje ten pravý „sever“ – deštivý, chladný, horský. Do země částečné prohibice, která dál loví velryby, lze jet i na víkend. Okruh Norway in a Nutshell (Norsko v kostce), to je nejstrmější nezubačka, plavba úchvatnými fjordy i jízda po jedné z nejprudších silnic.

Jízdenky na jednotlivé části trasy Norsko v kostce
Zdroj: Iveta Radjenovičová

Norsko je drahá země, v řadě oblastí ale mohou turisté ušetřit – už jen třeba za to, že se do severských krajin vypraví pouze na pár dnů. V poslední době opět létají norské nízkonákladové aerolinky přímo mezi Prahou a západonorským Bergenem.

Na webech sledujících levné letenky lze sehnat zpáteční i na léto za slušných 1500 – 3000 korun, záleží na tom, jestli se cestovatelé obejdou bez většího kufru do zavazadlového prostoru, za což se pár stovek doplácí. Naše výprava proběhla konkrétně v polovině srpna.

Dobrá zpráva je, že Norsko sice není členem Evropské unie, v řadě případů se ale řídí jejími pravidly, jelikož zůstává kupříkladu součástí Evropského hospodářského prostoru.

Vyměnit koruny za norské koruny je sice nutné (zhruba za 2,8 koruny české dostanete jednu korunu norskou), vyrazit ale můžete jen s občanským průkazem a za data a volání zaplatíte jako v ČR.

Ani ubytování není nic tragického – za zhruba dvou až tříhvězdičkový hotel s malým pokojem se snídaní lze sehnat přímo v centru Bergenu tři noci za cenu něco přes 4000 korun na jednoho. Snídaně – sendvič a džus – se rozdává netradičně mezi šestou a sedmou ráno v igelitovém sáčku zezadu na kliku dveří.

Trasa Norska v kostce
Zdroj: ČT24/Tamara Kejlová

Ceny vypadají jako v Česku, přitom je to trojnásobek

Pokud jde ceny za jídlo, je to horší – základní potraviny jako třeba mléko stojí hodně (kolem 80 našich korun), ceny obvykle vypadají jako u nás, jenže reálně je to třikrát víc.

Velrybí burger, losos nebo další velká jídla se pohybují v přepočtu kolem 450 až 600 korun, krevetový špíz na rybím trhu vyjde na 300 korun – i proto je dobré nakoupit předem v Česku konzervy a na nich třeba den dva vydržet. Omezený je v Norsku prodej alkoholu.

V 19. století v Norsku začal bujet alkoholismus, během první světové války pak země zavedla úplnou prohibici, ta se ale zcela neosvědčila – alkohol se často pašoval. Nyní platí prohibice částečná.

Omezeny jsou reklamy na alkohol a všechny nápoje jsou zatíženy vysokou daní – jsou tedy velmi drahé. Půl litru piva vyjde v přepočtu na několik stovek.

Pivo lze koupit v supermarketu jen v omezené hodiny a všechno pití s obsahem alkoholu nad 4,75 procenta lze sehnat pouze ve specializovaných obchodech zvaných Vinmonopolet.

Částečná prohibice v Norsku
Zdroj: ČT24/Tamara Kejlová

Doprava z Bergenu do centra vyjde na něco přes stovku tramvají, případně 350 za autobus. My jsme přiletěli v pátek pozdě večer a v sobotu brzy ráno už vyrážíme na nádraží pro lístky na „Norsko v kostce“ – zhruba jedenáctihodinovou výpravu všemi možnými dopravními prostředky, která je tak oblíbená, že se musí místa rezervovat čtvrt roku předem. Cena je asi 4000 korun, ovšem stojí to za to.

Nádraží v Bergenu
Zdroj: ČT24/Tamara Kejlová

1. etapa: Scénický vlak Bergen–Voss

Na Norsku je zajímavé, jak vše klape jako hodinky. Přesně v 8:43 se vyráží do města Voss. Je víkend, vlak byl proto plný a proběhl lehký boj o dobrá místa s výhledem, ale takzvaná „scénická“ železnice nás uchvátí, jelikož je skoro jasno a již po pár minutách v tunelech se otevřou výhledy na fjordy, jezírka a typické severské barevné domky, které se v nich odráží.

Bergenská železnice byla dostavěna v roce 1909, měří 500 kilometrů a spojuje toto město s metropolí Oslo. Po asi hodině a čtvrt usilovného focení přes sklo jsme dorazili do Vossu, kde zbývá 15 minut na přesun do autobusů. Máme poněkud vtipného šoféra, který nás upozorňuje, že si musíme zapnout pásy, a to „bez legrace“, čeká nás totiž silnice Stalheimskleiva.

2. etapa: Jednou z nejprudších silnic k fjordu

Nejprve vystoupáme k hotelu ve Stallheimu a následně sjíždíme divokými serpentýnami do údolí. Řidič je profesionál, takže obavy nejsou, jde ale o jednu z nejprudších silnic v severní Evropě se sklonem asi 20 procent, takže spolu s okolními mohutnými vodopády je to přeci jen velký zážitek.

Po asi hodině cesty jsme se ocitli v nezapomenutelném údolí u vesničky Gudvangen, která představuje magnet pro turisty, protože tu začíná slavný chráněný fjord Naerøyfjord v UNESCO. Zde je hodina času se najíst a projít kolem říčky.

Okolní masiv se zvedá hodně stovek metrů nad námi a z vršků proudí vodopády, takže to lehce připomíná Kostariku.

  • Dlouhý a úzký mořský záliv, který vzniká v hornatých oblastech v blízkosti moří a oceánů prohloubením říčních údolí vlivem tlaků postupujících ledovců. Fjordy jsou typické svými strmými svahy, které jsou ledovci často erodovány až pod mořskou úroveň, kde dno moře může dosahovat značných hloubek netypických pro šelfové oblasti.
  • Název pochází ze staronorského slova fjörðr, které se přepisovalo jako fjorthr a z výslovnosti se později utvořilo světové slovo fjord.

3. etapa: Lodí nejužším fjordem světa chráněným UNESCO

Po obědě přišel čas nalodit se a vyrazit na dvouhodinovou plavbu Naerøyfjordem a Aurlandsfjordem, oba měří 20 kilometrů. Trochu se zatáhlo, a tak nasazujeme všechny vrstvy oblečení, někteří vytahují i čepice a rukavice.

Pohled na fjord z Gudvangenu
Zdroj: Iveta Radjenovičová

Cestou míjíme vodopády, ovce i chatičky odříznuté vysoko na útesech. Naerøyfjord je nejužší fjord světa – místy má jen 250 metrů v šíři, okolní hory přitom sahají do výšky 1600 metrů.

Loď přistává ve Flåmu, malebné vesničce ve fjordu, kde si dáváme hodinu odpočinek a popíjíme místní jablečný džus. Pak ale rychle znovu na cestu – tentokrát na flåmskou železnici – nejstrmější nezubačku v severní Evropě, která během hodiny vyjede přes 860 výškových metrů.

4. etapa: Nejstrmější nezubačkou z Flåmu do Myrdalu

Norská turistická atrakce byla dostavěna v roce 1944 a je považována za jednu z nejhezčích železnic světa – během hodiny jízdy nabízí pohled na malebné flåmské údolí i zastávku u obřího vodopádu Kjosfossen měřícího 94 metrů, u něhož tančí místní divoženka, která dle pověsti v oblasti žila.

Místy projíždíme tunely, z nich jsou výhledy na údolí. Pozorujeme klikaté silničky a na jednom místě musíme čekat, abychom se vyhnuli protijedoucímu vlaku, protože dvoukolejka funguje pouze tady.

5. etapa: Zpět do Bergenu

Z vlaku vystupujeme v Myrdalu, kde máme pouhých deset minut na přestup do vlaku zpět do Bergenu. Naštěstí vše stihneme a v 17:13 přesně se vlak rozjíždí.

Během dvouapůlhodinové trasy míjíme místa, která mají atmosféru jako na Islandu, postupně se ale kazí počasí a my chvíli únavou usínáme. Norsko v kostce pak končí příjezdem do Bergenu v 19:56, a to na vteřinu přesně.

Výhled z vlaku cestou zpět do Bergenu
Zdroj: ČT24/Tamara Kejlová

Vzhůru do ulic nejdeštivějšího města v Evropě

Následující den je program jasný: projít toto druhé největší norské město. Už první noc byla překvapující – všude nahlas hudba a přeplněno lidmi, a to hlavně mladými. Člověk až dostával pocit, že se snad ocitl uprostřed nějakého města v jižní Itálii.

V Bergenu žije hodně cizinců. Místní univerzita každý semestr určuje počet míst pro uprchlíky a imigranty, kteří mají povolení k trvalému pobytu a splňují požadavky pro studium. Podle dostupných údajů počet imigrantů ve městě vzrostl v letech 1993 až 2008 o 119,7 procenta.

Bergen je zároveň nejdeštivější město v Evropě, proprší zde 265 dnů v roce, i v létě tu je kolem šestnácti stupňů. Dobré je sledovat radary, někdy totiž neprší stoprocentně celý den jako v našem případě. Díky předpovědi jsme věděli, že máme čas zhruba do dvou hodin odpoledne, než se definitivně rozprší.

Na proslulou vyhlídku Fløyen pěšky

Rozhodli jsme se proto vyrazit brzy ráno na několikakilometrovou „túru“ na vyhlídku Fløyen, což je něco jako náš Petřín, ovšem vyšší – kdo se nemá chuť projít, může se svézt i lanovkou, my se ale vydali pěšky.

Bergen má své kouzlo – když je hezky, vynikají jezírka uprostřed města, barevné dřevěné domky a opečovávané květiny na každém rohu.

Cestou na vyhlídku jsme potkali řadu street artových děl, některé skutečně typické jako plačící slečna s lahví od alkoholu nebo paní s deštníkem.

V Norsku je tradičně nízká kriminalita, lidé v přízemí nemají v oknech mříže, noviny dostávají přímo ke dveřím a na ulicích jsou k půjčení neuzamčená kola.

Celkem cesta na slavnou vyhlídku na fjord u Bergenu zabere zhruba hodinu, nahoře to vypadá jako skutečně v horách – jsou tu kozy, cedule „Nekrmte troly“ a chata s krbem, kde lze ochutnat tradiční norský sýr. Ten je podobný parmezánu, přitom si jej dávají Norové na vafle.

Rybí trh a Bryggen jako hlavní turistická lákadla

Po Fløyenu ja dalším nezapomenutelným bodem rybí trh u přístavu, kde prodávají vše od klasických čerstvých ryb a mořských plodů po takové věci, jako jsou obří krabi či ďasové. Chutná je místní smetanová rybí polévka s mrkví a petrželkou.

Nelze opomenout ani velrybí maso (hvalkjøtt), které vypadá a údajně i chutná jako hovězí. Norsko za lov velryb sklízí dlouhodobě kritiku od ochránců zvířat.

V Norsku je na každém rohu k sehnání velrybí maso neboli hvalkjøtt. Vláda se totiž od roku 1993 odmítá řídit mezinárodním moratoriem na lov velryb vydaným IWC v roce 1986. Norové stanovují kvótu - kupříkladu pro lovnou sezónu 2017 ji zvýšili u severoatlantického plejtváka malého na 999 kusů.

Podobně se světovým zákazem neřídí ani Chile, Japonsko či dánské Faerské ostrovy. Výjimka ze zákazu lovu byla poskytnuta jen obyvatelstvu Sibiře, Aljašky a Grónska.

Velryba
Zdroj: Michael Nolan/Rex Features/ISIFA

Další klenot v Bergenu představuje nejstarší místní čtvrť Bryggen – jeden ze symbolů města spadající pod UNESCO. Uvnitř má člověk pocit, že se ocitl zpět ve středověku, a to i proto, že se zde prodávají kožešiny, oblečení nebo i chlupaté pěněženky ze všech možných zvířat včetně tuleňů.

Kvůli intenzivnímu dešti se pak na zbytek odpoledne schováváme do místního akvária s tunelem se žraloky a místními rybami, obřím kinem a akváriem, ze kterého si turisté sahají na hvězdice či kraby.

Poslední, tedy celkem čtvrtý den pobytu už přišel čas nakoupit co nejtypičtější suvenýry a zamířit pomalu na letiště. Odlétáme z moderního nového terminálu, kde vše funguje jako self-service – od check-inu až po odbavení zavazadla. Počasí nám ještě umožní vyfotit si tuto „bránu k fjordům“ z letadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chameneí je po smrti, potvrdil Trump

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl v sobotu zabit při izraelsko-amerických úderech, řekl nejmenovaný izraelský činitel agentuře Reuters a několika izraelským médiím. Podle něj bylo nalezeno tělo. Už krátce předtím také izraelský premiér Benjamin Netanjahu bez podrobností uvedl, že stále více signálů naznačuje, že Chameneí je mrtvý. Chameneího smrt následně na síti Truth Social potvrdil prezident USA Donald Trump. Íránská státní média však tvrdí, že Chameneí „dál pevně velí na bojišti“.
21:07AktualizovánoPrávě teď

Centrum Tel Avivu zasáhla íránská raketa, na místě jsou ranění

Nejméně jeden přímý zásah hlásí v sobotu večer po další odvetné salvě Íránu Tel Aviv. Na místě je dle prvních informací nejméně jedenáct raněných, záchranné práce pokračují. Írán v reakci na útoky na své území během soboty opakovaně vypálil na Izrael balistické rakety, salvy předcházely sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávali do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 11 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) zněly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 28 mminutami

Izrael a USA letecky útočily na Írán, ten pak ostřeloval základny USA v regionu

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
07:35Aktualizovánopřed 38 mminutami

Izrael označil úder na Írán za svůj dosud největší letecký útok

Izraelská armáda oznámila, že sobotní útoky na Írán byly největším leteckým útokem v její historii. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět stovek cílů, informovala podle agentury AFP. Spojené státy a Izrael společný úder na Írán podle informací amerických médií ze zpravodajské komunity plánovaly měsíce. Washington v posledních týdnech vytrvale navyšoval vojenskou přítomnost v regionu.
20:09Aktualizovánopřed 56 mminutami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
10:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...