Na Ukrajině vznikne prozápadní koalice. S Tymošenkovou i Ljaškem

Kyjev - Prozápadní strany zvolené v říjnových parlamentních volbách na Ukrajině se dohodly na koalici. Zástupci pěti politických subjektů včetně dvou nejsilnějších stran - prezidentského Bloku Petra Porošenka a Lidové fronty premiéra Arsenije Jaceňuka - mají koaliční smlouvu slavnostně podepsat během prvního zasedání parlamentu ve čtvrtek 27. listopadu.

Na koaliční vládě se bude kromě dvou jmenovaných stran podílet rovněž strana Svépomoc lvovského starosty Andrije Sadového, populistická Radikální strana Oleha Ljaška a strana Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Arsenij Jaceňuk: „Rád bych vyslal velmi silný signál o jednotě mezi prezidentem a premiérem, o jednotě mezi Blokem Petro Porošenka a mnou vedenou Lidovou frontou“

Jednání o možné budoucí koalici začalo na Ukrajině koncem října, tedy ještě před tím, než byly známy konečné výsledky parlamentních voleb. Z nich pak vyplynulo, že nejvíce poslanců - 132 - bude mít v Blok Petra Porošenka. Jaceňukova Lidová fronta bude disponovat 82 zákonodárci a zbylé tři strany pak mají dohromady 74 mandátů. Budoucí vláda tak má ve 450členném ukrajinském parlamentu pohodlnou většinu.

  • Mezi hlavní body koaličního programu patří podle ukrajinských médií kurz na evropskou integraci země, orientace na členství v Severoatlantické alianci, zrušení poslanecké a soudní imunity a možnost ústavního odvolání hlavy státu, takzvaného impeachmentu.
  • Podle poslanců z Jaceňukovy Lidové fronty se budoucí vláda zaměří na posílení obranyschopnosti země, hospodářský rozvoj a soudní reformu.

Pro Tymošenkovou je zásadní věcí zrušení poslanecké imunity i neutrality země
   
Julija Tymošenková považuje za klíčové paragrafy koaliční smlouvy o zrušení poslanecké imunity, o což se prý zasadila právě ona. „Ve schváleném návrhu koaliční smlouvy je vytyčen úkol zrušení imunity všech politiků bez výjimky, dále soudců, prezidenta a poslanců,“ řekla Tymošenková novinářům.

Julija Tymošenková při nedávných volbách do ukrajinského parlamentu
Zdroj: ČTK/TASS/Konstantin Sazonchik

Za prvořadý úkol označila bývalá premiérka zrušení neutrality zakotvené dosud v ukrajinské ústavě. Podle kyjevských novinářů se koalice v programovém prohlášení otevřeně a jasně hlásí k úsilí o členství v NATO. Očekává se přitom, že tento krok vyvolá prudkou reakci Moskvy, která na zachování ukrajinské neutrality opakovaně trvá.

Biden jednal v Kyjevě, o možném rozšíření vojenské spolupráce se nezmínil

Porošenko se dnes v Kyjevě sešel s americkým viceprezidentem Joe Bidenem. Washington bude vždy podporovat demokratické změny na Ukrajině, řekl Biden, ale o žádné nové formě pomoci Kyjevu se nezmínil. Podle kyjevského tisku se přitom očekávalo oznámení posílení vojenských vazeb mezi Spojenými státy a Ukrajinou, schůzka obou státníků ale do spekulací o dodávkách amerických zbraní na Ukrajinu jasno nevnesla.

Joe Biden s manželkou po příletu do Kyjeva
Zdroj: Maxim Nikitin/ČTK/ITAR-TASS

Porošenko v této souvislosti řekl, že se s Bidenem dohodli na „závažné konzultativní a finanční pomoci Ukrajině“ ze strany Spojených států a Mezinárodního měnového fondu. Pomoc, jejímž smyslem je realizace ukrajinských reforem, má podle prezidenta přijít v nejbližší době.
 
„Udělejte, k čemu jste se zavázal, pane Putine,“ vzkázal Biden z Kyjeva do Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin musí podle něj dostát závazkům, které vyplývají z dohod o příměří na východě Ukrajině uzavřených počátkem září v Minsku.

Dopoledne doprovodil americký host Porošenka do centra Kyjeva, kde ukrajinský prezident položil květiny k památníku obětí krvavého zásahu na centrálním náměstí Nezávislosti letos v únoru. Demonstranti ale prezidenta přivítali pískotem. Z davu nespokojenců, kteří žádali důsledné potrestání viníků, se ozývaly výkřiky „Hanba“ a „Pryč s Porošenkem“. Lidé shromáždění na náměstí volali po potrestání protagonistů režimu svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nynější vládě vyčítali nedostatečně tvrdý postup proti exprezidentovi a jeho lidem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 52 mminutami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
15:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 1 hhodinou

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Cena hliníku se pohybuje blízko čtyřletého maxima

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.
před 3 hhodinami

Írán se nesnažil obnovit obohacování uranu, tvrdí šéfka tajných služeb USA

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.
16:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvolní pravidla lodní přepravy a obnoví obchod s venezuelskou ropou

Americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem, informoval Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.
16:39Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...