Na Sinaji havaroval ruský letoun s 224 lidmi. Nikdo nepřežil

9 minut
Zprávy ve 12: Za pádem letadla mohly být technické problémy
Zdroj: ČT24

Airbus A-321 ruské společnosti Kogalymavia s 224 lidmi na palubě se zřítil v centrální části Sinajského poloostrova poté, co vzlétl z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch u Rudého moře a mířil do Ruska. Egyptští záchranáři našli zcela zničený stroj v horách, 35 km jižně od města al-Aríš na pobřeží Středozemního moře, a z jeho trosek vytáhli již přinejmenším polovinu mrtvých těl včetně všech 17 dětí na palubě. Egyptské úřady oznámily, že nehodu nepřežil žádný z pasažérů. Vyšetřující orgány zároveň potvrdily nález černé skříňky.

Po prvotním ohledání místa neštěstí dospěli vyšetřovatelé k závěru, že letadlo havarovalo kvůli technické poruše. Podle jejich verze se zřítilo na zem ve výrazně svislé poloze, což mělo za následek rozlomení stroje na dvě části. Ta menší, v zadní části letadla, shořela, ta větší narazila do skály. „Leží tu na zemi mnoho mrtvých. Mnoho jich ale také zůstalo v letadle, připoutáno ve svých sedačkách,“ prozradil agentuře Reuters  anonymní zdroj z egyptských bezpečnostních složek.

Islamisté se přihlásili k sestřelení ruského letadla
Zdroj: ČT24

Tuto verzi událostí nicméně odmítá místní odnož Islámského státu, která označila samu sebe za původce zničení letadla. „Bojovníci IS byli schopni sestřelit letadlo s 220 ruskými 'křižáky' na palubě. Všichni z okupantů díkybohu zahynuli,“ napsali radikálové na twitterovém účtu.

„V různých médiích se objevují rozmanité informace o tom, že ruské dopravní letadlo bylo údajně sestřeleno protiletadlovou raketou vypálenou teroristy. Tuto informaci není možné považovat za správnou,“ uvedl ruský ministr dopravy Maxim Sokolov.

Jedná se o jednu z nejhorších leteckých katastrof za posledních 15 let, která se stala vůbec nejtragičtější v historii ruské a sovětské aviatiky.

Na palubě byli pouze ruští občané a tři Ukrajinci

Podle agenturních zpráv byl postiženým strojem Airbus A-321, který provozovala ruská letecká společnost Kogalymavia. Stroj mířil do Petrohradu a pro charterový let jej měla pronajatý cestovní kancelář Brisco. 

Na palubě se nacházelo 224 lidí včetně sedmi členů posádky. Z 217 pasažérů bylo 138 žen, 62 mužů a 17 dětí. Jednalo se v drtivé většině o občany ruské národnosti. Výjimkou byli tři cestující s ukrajinským pasem. 

Příčina neštěstí není dosud známa. Podle egyptských bezpečnostních zdrojů nic nenasvědčuje sestřelení letounu.

„Letoun Airbus A-321 společnosti Kogalymavia, letící na trase Šarm aš Šajch - Petrohrad, odletěl v 06:51 moskevského času (04:51 SEČ). V 07:14 nenavázal kontakt s Larnakou (na Kypru) a zmizel z radarových monitorů,“ sdělil podle agentury TASS Sergej Izvolskij, mluvčí ruského úřadu pro kontrolu leteckého provozu Rosavia.

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil na neděli den státního smutku a nařídil, aby do Egypta byly neprodleně vyslány týmy záchranářů a vyšetřovatelů. Ruské úřady podle něj také musí poskytnout rodinám postižených maximální pomoc.

V souvislosti s pádem letadla nabídl Egyptu součinnost také Izrael. „Byl vytvořen letecký most egyptskými vojenskými letadly, která mají oběti nehody přepravovat přímo do Káhiry,“ doplnil Štěpán Macháček, zpravodaj ČRo-Radiožurnálu.

Stejné letadlo hlásilo údajně v minulém týdnu opakované poruchy s motorem

Při zkoumání možných příčin havárie se již nechali slyšet zástupci Řízení letového provozu v Šarm aš-Šajchu. „Tvrdí, že stejné letadlo, které dnes havarovalo, hlásilo už během minulého týdne opakovaně problémy s motory,“ přetlumočil Macháček podstatnou informaci.

Příbuzní ruských turistů cestujících z Šarm aš-Šajchu poté, co se na petrohradském letišti Pulkovo dozvěděli zprávu o pádu letadla
Zdroj: ČTK/AP/Dmitrij Loveckij

Agentura TASS s odvoláním na káhirské mezinárodní letiště uvedla, že posádka letounu krátce před zmizením z radarů žádala o přistání na nejbližším letišti v al-Aríši. Hlásila problémy s radiostanicí. Stroj zmizel z radarů po 23 minutách od startu. Letoun byl v té době podle egyptských dispečerů ve výšce zhruba 9000 metrů.

Interfax s odvoláním na odborný portál Flightradar24 uvedl, že letoun krátce před zmizením z radarů prudce klesl na výšku 1500 metrů.

Už v lednu 2004 se nedaleko letoviska Šarm aš-Šajch zřítilo charterové letadlo Boeing 737 egyptské soukromé letecké společnosti Flash Air. Zahynulo tehdy všech 148 lidí, z toho 134 francouzských turistů, kteří se vraceli domů z dovolené. Přesnou příčinu nehody se nepodařilo vyšetřit.

  • 200 obětí - 10. července 1985 - Havárie sovětského letadla Tupolev Tu-154 na vnitrostátním letu nedaleko uzbeckého Učkuduku si vyžádala 200 lidských životů. Příčinou byla
    chyba pilota.
  • 178 obětí - 11. října 1984 - Letadlo Tu-154 sovětské společnosti Aeroflot se zřítilo při mezipřistání v Omsku. Při neštěstí zahynulo 178 lidí, z toho čtyři na letišti.
  • 176 obětí - 13. října 1972 - Při havárii sovětského letadla Il-62 nedaleko Moskvy přišlo o život 176 lidí. Příčinu ve své době vůbec nejhoršího leteckého neštěstí se nikdy nepodařilo vyšetřit.
  • 170 obětí - 22. srpna 2006 - Na východě Ukrajiny, asi 45 kilometrů severně od Doněcku, havarovalo ruské letadlo Tu-154 společnosti Pulkovo se 170 lidmi na palubě. Neštěstí nikdo nepřežil.
  • 163 obětí - 7. července 1980 - Letoun Tu-154 se zřítil krátce po startu v tehdejší kazašské metropoli Almaty. Zahynulo 163 lidí, z toho jeden člověk na zemi.
  • 145 obětí - 3. července 2001 - Ruské letadlo Tu-154 se zřítilo u sibiřského města Irkutsku, zahynulo všech 145 osob, mezi nimi 12 Číňanů. Letadlo aerolinek Vladivostokavia dopadlo do lesnaté krajiny u vesnice Burdakovky, asi 30 km od Irkutsku.
  • 141 obětí - 29. srpna 1996 - Stroj Tu-154 ruské společnosti Vnukovo Airlines se 141 osobami na palubě havaroval nad norským souostrovím Špicberky. Neštěstí nikdo nepřežil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 8 mminutami

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání plnohodnotné ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 10 mminutami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 8 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 10 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...