Na sever Krymu dorazily ruské konvoje, Ukrajina poslala k hranicím těžké zbraně

Ukrajinci posilují své vojenské pozice v Chersonské oblasti u Krymu v reakci na možnou ruskou agresi. Potvrdil to mluvčí ukrajinského generálního štábu Volodyslav Selezňov, píše portál Krym.Realii. Na severu anektovaného poloostrova byly spatřeny ruské konvoje s těžkými zbraněmi. Ty už prý poslala k hranicím s Krymem i ukrajinská armáda – spolu s protitankovými střelami.

V neděli byl bez udání důvodů uzavřen hraniční přechod Čongar mezi Krymem a Ukrajinou a na místě se tvořily dlouhé kolony.

Aktivisté z řad krymských Tatarů hovoří o nezvykle velké koncentraci ruské vojenské techniky na severu Krymu. Z různých částí poloostrova jsou prý hlášena vznikající vojenská kontrolní stanoviště.

Místní nevládní organizace Crimean Human Rights Group zveřejnila na webu fotografie a videa, kde jsou vidět ruská vojenská vozidla, která se údajně pohybovala v sobotu poblíž přístavního města Kerč.

Představitel vojenské divize zpravodajské služby ukrajinského ministerstva obrany Vadim Skibitsky si myslí, že ruské konvoje souvisejí s ruským vojenským cvičením Kavkaz 2016, které má začít v září. V rozhovoru pro web Ukrajinska Pravda se zpravodajec snažil bagatelizovat možné nebezpečí pro místní obyvatele.

Ruský konvoj na Krymu
Zdroj: Crimean Human Rights Group

Rusko obsadilo Krym v březnu 2014 v důsledku protestů, které odstartovaly v Kyjevě po odmítnutí asociační dohody s EU tehdejší proruskou vládou. Měsíc před anexí Krymu uprchl do Ruska ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.

Připojení k Ruské federaci si obyvatelé Krymu odsouhlasili v referendu, které ale neuznává ani Kyjev ani Západ. Ten uvalil v důsledku obsazení poloostrova na Rusko sankce, jež platí dosud.

V dubnu 2014 navíc začaly tvrdé boje v Donbasu. Západ obviňuje Rusy z napomáhání separatistům zbraněmi i vojáky, což Kreml odmítá. Připouští jen přítomnost „dobrovolníků“. Konflikt si už vyžádal kolem deseti tisíc obětí, i když oficiálně stále platí minské mírové dohody z února 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 2 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...