Na makedonské hranici se hromadí lidé, podmínky jsou zoufalé

Zatímco se Evropa připravuje na klíčový summit s Tureckem, v Řecku se v posledních dnech nahromadilo na 30 tisíc migrantů. Na hranici s Makedonií, která pro většinu uprchlíků hranici uzavřela, se vypořádávají příchozí lidé se zoufalými podmínkami. Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki vyzval Řeky, aby tisíce migrantů od hranic odvezli do přijímacích center.

Na řecko-makedonské hranici se nahromadilo přes deset tisíc migrantů. Makedonie ale vpouští jen desítky denně - pouze Syřany a Iráčany s platnými doklady, které navíc čekají rozhovory a osobní prohlídky.

Uvízlí běženci si stěžují, že si připadají jako ve vězení. Ve čtvrtek na protest  zastavili vlaky mířící do země. V Idomeni chybějí přístřešky, toalety, voda i jídlo. V zimě přibývá nemocných především mezi dětmi. A tábor se s dalšími příchozími dál rozrůstá.

Někteří běženci se snaží obejít řecko-makedonskou hranici přes Albánii. „Nezkoušejí to poprvé, od albánské policie víme, že od loňského léta zadrželi několik set nelegálních migrantů, kteří se pokusili jít albánskou cestou. Albánský premiér ale před pár dny prohlásil, že se země nestane novým koridorem běženců, protože to nechtějí a pro něco takového prý v Albánii ani nejsou podmínky,“ uvedla zpravodajka Českého rozhlasu Tea Parkanová.

Tábor je přeplněný, většina lidí spí na polích v tenkých stanech a ve velmi úsporných podmínkách.
Tea Parkanová
zpravodajka Českého rozhlasu

Přítomnost uprchlíků z východu proměnila i aténská náměstí, tísní se v hlavním přístavu metropole. Řecko se připravuje na příchod dalších desítek tisíc lidí, kteří denně přeplouvají Egejské moře. Finanční pomoc na zvládnutí krize přislíbila i Evropská unie. Řecký premiér Alexis Tsipras ale požaduje povinné kvóty na rozdělování běženců. „Je třeba, aby EU uznala, že Řecko nemůže nést tohle břímě samo,“ prohlásil.

Řecký ministr pro migraci Janis Muzalas ve středu varoval řecké starosty měst a obcí, že v příštích dvou až třech letech už makedonská hranice zůstane prakticky nepropustná. Podle něj se Řecko z tranzitní země stává pro uprchlíky státem cílovým. Odhadl, že se Řecko bude muset vypořádat s pobytem až 150 tisíc uprchlíků, přestože v minulosti se jeho odhady pohybovaly na necelé polovině.

Nevládní organizace varují, že do léta v Řecku může v důsledku přísnější kontroly hranic v zemích na takzvané balkánské trase, kterou uprchlíci směřují do bohatších částí Evropy, být až 200 tisíc běženců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 13 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...