Česká republika navrhla jako zmocněnce pro konzultace s Ruskem ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka. Uvedlo to ministerstvo zahraničí, podle kterého mají konzultace pokrýt celou šíři česko-ruských vztahů a nevěnovat se pouze dílčím aktuálním sporným záležitostem. Jindrák návrh potvrdil, podle něj se bude mandátem pro jeho jednání ještě zabývat vláda.
„Vedoucím česko-ruských konzultací na naší straně jsem navrhl Rudolfa Jindráka. Je to osoba, která je zkušená v diplomatických vztazích, také má zkušenost s podobným typem jednání. Mohu zmínit například jeho roli při dojednávání česko-německé deklarace,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Jde skutečně o důležité téma, proto chci právě v této otázce jednotu politických špiček České republiky,“ doplnil.
Moskva podle Petříčka zatím na nótu s návrhem Jindráka oficiálně nereagovala. „Nyní čekáme na ruskou reakci. Jsme rozhodně otevřeni jednání, to samé očekáváme od ruské strany,“ řekl. „Chtěl bych zdůraznit, že Česká republika nic nezdržuje, přistupujeme k tomu velmi vážně,“ dodal.
Volba šéfa zahraničního odboru Hradu je podle Petříčka jasný signál, že Česko nechce řešit jen dílčí problémy. „Chceme vážný politický dialog mezi dvěma suverénními zeměmi o celém spektru politických otázek v našich vzájemných vztazích. Chceme stabilizovat vztahy mezi Českem a Ruskem,“ řekl.
Časový harmonogram konzultací nechtěl Petříček předjímat. „Je potřeba zdůraznit, že současná situace, kdy je v důsledku pandemie covidu-19 cestování omezeno, to samozřejmě přináší další překážky. Ale doufáme, že to bude co nejdřív,“ uvedl.
Jindrák: Máme zájem se domluvit, ale nikoli za každou cenu
Jindrák řekl, že návrh na jeho jmenování je výsledkem debaty mezi prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO), vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) a Petříčkem.
„Měl bych jednání koordinovat a vést. Mandátem pro jednání se bude v brzké době zabývat vláda,“ řekl. Zdůraznil, že jednání povede v úzké spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí a případně s dalšími členy vlády, kdyby se obsah debaty týkal jejich resortu.
„Prioritou je mluvit o politické dimenzi česko-ruských vztahů, nejen o dílčích věcech, které Rusko vnímá jako problémové,“ řekl Jindrák. Česká strana podle něj klade důraz na to, aby jednání předcházela důkladná příprava a aby konzultace mohly skutečně přinést nějaký výsledek.
Jak bude výsledek jednání vypadat, nechtěl Jindrák předjímat. „Jisté je, že česká strana ke konzultacím přistupuje velmi seriózně na nejvyšší úrovni. Máme zájem se domluvit, ale nikoli za každou cenu. Podmínkou je, že ke konzultacím a dohodě bude otevřeno i Rusko,“ uvedl Jindrák.
Česká strana tvrdí, že rozhovory zdržoval přístup Moskvy
Česko-ruské vztahy se v posledních letech výrazně zhoršily. Ministerstvo zahraničí v květnu navrhlo Moskvě na základě vzájemné smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 konzultace k vyřešení vzájemných sporů. Rozhovory se ale dosud neuskutečnily, podle české strany Rusko nechtělo přistoupit na jednání v rovném postavení.
Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek uvedlo, že Moskva je připravena k dialogu s Českem na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale podle úřadu brání nynější pandemie nemoci covid-19. Místo toho chce Moskva co nejrychlejší konzultace zplnomocněnců.
Mluvčí ministerstva Marija Zacharovová také ještě před oficiálním oznámením z české strany uvedla, že by českým zmocněncem měl být Jindrák. Podle ní to znamená, že „se ledy hnuly“ a že to umožní předejít zdržování zahájení konzultací.
Volbu Jindráka kritizovala předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Jmenovat zmocněncem pro konzultace s Ruskem člověka, který je tak blízko našemu prezidentovi, je chyba a bude to znamenat ohýbání hřbetu, což je v důsledku voda na mlýn ruským zájmům,“ uvedla na Twitteru.
Narodil se 25. ledna 1964 v Praze, vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil v různých funkcích na ministerstvu zahraničí, byl generálním konzulem v Mnichově, velvyslancem v Maďarsku a Rakousku a také nejdéle sloužícím vevyslancem v Německu (2006 až 2014).
Ve věcech zahraniční politiky radil premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), od března 2017 vede zahranční odbor Kanceláře prezidenta republiky. V únoru 2020 stal poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO) pro zahraniční politiku.
Jindrákovo jméno se začátkem roku 2020 objevilo v souvislosti s dopisem čínské ambasády, který dostal během novoročního oběda s prezidentem Milošem Zemanem tehdejší šéf Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Velvyslanectví v něm varovalo před Kuberovou plánovanou cestou na Tchaj-wan. Kubera si podle médií dopis odnesl z Hradu i s Jindrákovým přípisem.
Server Euro.cz v roce 2010 informoval, že Jindrák v létě 1989 podepsal vázací akt jako spolupracovník Zpravodajské služby Generálního štábu (komunistické vojenské rozvědky). Jindrák uvedl, že o svých kontaktech už v 90. letech informoval nadřízené, že „byl třikrát prověřen na stupeň přísně tajné“ a že s žádnou rozvědnou službou „fakticky nikdy nespolupracoval“.
Zdroj: ČTK
- Údajná špionáž – Bezpečnostní informační služba (BIS) i Vojenské zpravodajství (VZ) téměř každý rok varují před ruskou zpravodajskou činností v ČR. Podle výroční zprávy BIS za rok 2019 operovaly v České republice všechny ruské tajné služby. BIS uvedla, že nejzávažnější hrozbu pro ústavnost ČR představovalo v roce 2019 šíření dezinformací proruskými aktivisty.
- Vyhoštění ruských diplomatů kvůli kauze Skripal – V březnu 2018 premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že ČR vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii. Moskva v reakci na kroky Londýna a jeho spojenců včetně ČR oznámila, že vypoví stejný počet diplomatů, kolik jich dané státy vyhostily zpět do Ruska.
- Vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA – Nikulin byl zadržen v ČR v říjnu 2016 na základě amerického zatykače, v USA je obviněn z hackerství. Jeho vydání požadovalo i Rusko kvůli internetové krádeži. Česká republika v roce 2018 vydala Nikulina do USA.
- Kauza nelegálních pronájmů bytů – V srpnu 2019 Rusko stáhlo z Prahy diplomata Alexandra Těrentěva spojovaného s kauzou nelegálního pronájmu bytů, které měla ruská ambasáda k dispozici. Na stažení ruského diplomata naléhalo české ministerstvo, které hrozilo, že ho jinak vyhostí.
- Spor o sochu maršála Ivana Koněva – Socha v nadživotní velikosti byla v pražské Bubenči odhalena v roce 1980, v dubnu 2020 ji Praha 6 nechala odstranit. Koněv je pro řadu lidí kontroverzní postavou, především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později.
- Pomník vlasovcům v pražských Řeporyjích – Pomník byl odhalen v dubnu 2020, s návrhem přišel starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS). Vojáci Ruské osvobozenecké armády, takzvaní vlasovci, byli sovětší vojáci, kteří původně po zajetí Němci bojovali po jejich boku, na konci války ale pomohli při osvobozování Prahy.
- Návrh ruského zákona o válečných veteránech – V červnu 2019 vyvolal v ČR pobouření návrh několika ruských komunistických poslanců, aby účastníci invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. Návrh byl nakonec bez projednání stažen.
- Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy – Prezident Zeman podepsal v roce 2019 novelu zákona o státních svátcích, podle které si Česká republika bude 21. srpen připomínat oficiálně jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
- Přejmenování části ulice před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova – Náměstí v pražské Bubenči bylo přejmenováno 27. února 2020. Ruské velvyslanectví několik měsíců po přejmenování náměstí změnilo svou doručovací adresu na Korunovační 36.
- Kauza kolem údajné hrozby ricinu – Koncem dubna 2020 napsal týdeník Respekt o příjezdu ruského agenta s jedem ricin, české úřady oficiálně informaci o jedu nepotvrdily. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), starosta Prahy 6 Kolář (TOP 09) a starosta Řeporyjí Novotný (ODS) ale dostali ve stejné době policejní ochranu. Podle premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) byla kauza smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruské ambasády v Praze.
- Zdroj: ČTK
