Zátahy na gangy v problémových čtvrtích Berlína nepřinášejí jen odstrašující případy, ale i příběhy plné inspirace. Důkazem je osud mladého přistěhovalce, který agresi přetavil v píli a z kriminálníka byl rázem nejlepší maturant v Německu. Příběh jak vystřižený ze sociálního dramatu se už dočkal i knižní podoby.
„Zlobu v sobě nosí všichni a každý musí najít cestu, jak ji nějak dostat ven“. Sedmadvacetiletý Yiğit Muk ví, o čem mluví. Svou cestu našel ve studiu a boji proti těm nejsyrovějším předsudkům. Jako mladík bez vyhlídek a budoucnosti se bil o každodenní existenci v ulicích berlínského Neuköllnu.
V jeden moment ale syn tureckých přistěhovalců prokázal úctyhodný smysl pro sebereflexi. „Když se podívám zpátky, dokážu si vzpomenout jen na trestné činy. Stáli jsme si sami v cestě. V podstatě jsme promarnili náš čas,“ ohlíží se za svým počínáním v pouličním gangu.
Zlom přinesla smrt kamaráda z ulice, vlastní těžká nemoc, víra i dlouhé rozhovory s matkou. Opustil dráhu zločince a s podobnou vervou, jaké využíval při rvačkách a krádežích, uchopil učebnice. V roce 2012 měl nejlepší známky ze všech maturantů v Německu.
Vzdělání a rozhovory s matkou, tedy podobný recept, jak se zapojit do společnosti, pomohl nejen Yiğitovi. Už 12 let na něj sází i radnice ve čtvrti Neukölln. Žije v ní na 330 tisíc lidí, 40 procent jsou přistěhovalci pocházející ze 160 různých zemí včetně Česka. Na některých místech je možné strávit celý život bez nutnosti promluvit jediné slovo německy.
Neukölln se sice v posledních letech změnil - pouliční gangy zmizely, všechny problémy s kriminalitou a integrací ale nikoli. „Zanedbali jsme chodit cíleně do těchto lokalit a hledat politická řešení. Začali jsme s tím pozdě, ale začali. Teď to potřebuje jednoduše svůj čas,“ říká socioložka ze Svobodné univerzity v Berlíně Gülistan Gürbeyová.
Yiğit potřeboval deset let, aby se z rváče stal člověk, který zjistil, že dokáže respekt získat i jinak než bitkami. Jako inspiraci pro ostatní napsal o své cestě bestseller.
