Do České republiky přijíždí Si Ťin-pching, prezident země, ve které soudy během jednoho roku odsoudí k trestu smrti nejméně tolik lidí, kolik trestanců je soudně popraveno ve všech ostatních státech světa. Se všemi mimořádnými poctami přivítá český prezident Miloš Zeman prvního muže Čínské lidové republiky, hlavu státu, ve kterém je mučení při výsleších a násilné donucování k přiznání obviněných běžnou praxí.
Mučení, popravy, obchod s orgány. Špiclování, cenzura a represe. I to je současná Čína
Tisíce aktivistů, právníků a nevládních organizací v samotné Číně i v demokratických zemích téměř nepřetržitě poukazují na masové porušování lidských práv v Číně. Podle podrobných analýz, stejně jako podle desítek konkrétních případů a očitých svědectví, však současný Si Ťin-pchingův režim reaguje stále tvrdším kurzem.
„Vláda celostátně spustila tvrdé zákroky proti právníkům obhajujícím lidská práva. Další aktivisté a obránci lidských práv byli nadále systematicky vystaveni obtěžování a zastrašování,“ uvedla ve své výroční zprávě o porušování lidských práv v Číně v roce 2015 mezinárodní organizace Amnesty International. Ta aktuálně také otevřeně vyzývá prezidenta Miloše Zemana, aby jménem České republiky vyslovil svůj nesouhlas s čínským represivním režimem.
Umlčování kritiků a odpůrců režimu, investigativních novinářů, nezávislých právníků a nevládních organizací. Policejní dohled nad internetem, osobními daty a nad šířením informací. Útlak Tibeťanů, Ujgurů, členů náboženského hnutí Fa-lun-kung, ale i obyvatel vyznávajících křesťanskou víru. Trestní zákon umožňující trest smrti za tak širokou škálu trestných činů, která nemá ve světě obdoby.
Tohle a řada dalších příkladů systematického porušování lidských práv, to je vedle ekonomického rozvoje a rostoucí životní úrovně části společnosti dnešní Čína.
Čínská transplantační mafie
„Komunistická strana Číny je gang mafiánů, který převzal v zemi moc,“ uvedl v rozhovoru pro web e15.cz americký spisovatel, analytik a novinář Ethan Gutmann. Ten je autorem knihy Jatka, která formou rozsáhlé investigativní reportáže dokumentuje odebírání orgánů ve věznicích a pracovních táborech a jejich následnou transplantaci movitým pacientům z Číny i ze zahraničí ve špičkových transplantačních centrech.
Ethan Gutmann sesbíral svědectví stovek lidí, kteří prošli čínskými věznicemi, ale i policistů, lékařů, úředníků i funkcionářů a podrobně dokládá, že mezi obětmi rozsáhlého obchodu s orgány jsou často odpůrci čínského režimu, příslušníci ujgurské menšiny vyznávající islám, Tibeťané nebo příslušníci režimem potíraného duchovního hnutí Fa-lun-kung.
Respektovaný reportér Gutmann v citovaném rozhovoru tvrdí, že přes oficiální zákaz odebírání orgánů vězňům, který čínská vláda začátkem roku 2015 vydala, pokračuje tato praxe dodnes. „Objevily se důkazy o tom, že vojenské nemocnice s odebíráním orgánů nepřestaly a rozsah transplantací dokonce stoupá. Odřízli od systému některé nemocnice a v těch zbývajících zřídili nová transplantační centra,“ uvádí autor knihy, která počátkem roku vyšla v českém překladu.
„Největší čínské transplantační centrum je v První centrální nemocnici v Tchien-ťinu. Nachází se tam pět set postelí, sedmnáct operačních sálů. K těm číslům jsme se dostali přes akademické práce, interní nemocniční newslettery.“
Ethan Gutmann zjistil, že zájemci z celého světa se k orgánům mohou dostat za nějakých dvacet, třicet dní a že jedna taková nemocnice může za rok provést i pět tisíc transplantací. To by tvořilo polovinu operací, ke kterým se Čína hlásí. „Přitom víme, že licenci na transplantace má alespoň stovka zařízení po celé zemi. Kapacita se nesnižuje, i když Čína prohlásila, že od roku 2015 už orgány vězňů pro transplantace nebude používat,“ doplňuje novinář.
Rok 2015: Nic se nezměnilo k lepšímu
Transplantační praxe symbolizuje současný vztah demokratického světa k Číně. Přestože jsou informace o nelegálním odebírání orgánů trestancům v čínských věznicích ve světě běžně dostupné, pro nová játra či ledviny přijíždějí do Číny stovky cizinců, kteří si to mohou dovolit. Pouze Izrael transplantační turistiku svým občanům zakázal a podle izraelských zákonů je kvalifikována jako trestný čin.
Stejně tak vystupují demokratické země včetně České republiky k Číně obecně. Vážné a masové porušování lidských práv v této velmoci většina demokratických vlád nezpochybňuje, ekonomicky extrémně silnou Činu si však všechny předcházejí a rozvíjejí vzájemný obchod.
Když v říjnu 2015 přijel čínský prezident a vůdce Komunistické strany Číny Si Ťin-pching na čtyřdenní návštěvu Velké Británie, připravil mu královský dvůr okázalé přijetí. Londýn byl vyzdoben rudými vlajkami Čínské lidové republiky spolu s britskými a královna Alžběta II. se s prvním mužem Číny projela v pozlaceném kočáře. V britském parlamentu pak Si Ťin-pching před oběma komorami prohlásil, že se Čína na ostrovech inspiruje, jak vypadá právní stát.
Podle analytiků, nevládních organizací, mezinárodních pozorovatelů i podle Organizace spojených národů tomu však nic nenasvědčuje. „Výbor OSN proti mučení lituje, že předešlá doporučení nebyla uskutečněna. Autority zintenzivnily kontrolu nad internetem, masovými médii a školstvím. Zvýšil se počet vynucených televizních doznání kritiků, kteří byli zadrženi kvůli vyšetřování,“ uvádí výroční zpráva Amnesty International za rok 2015.
„Svoboda vyznání byla nadále systematicky potlačována. Vláda pokračovala ve své kampani za ničení kostelů a strhávání křesťanských křížů v provincii Zhejiang. V převážně muslimském autonomním regionu Xinjiang Ujgur přijala regionální vláda nová nařízení ohledně přísnější kontroly náboženských záležitostí a zákazu praktikování náboženství. Vláda pokračovala v rozsáhlé kontrole tibetských buddhistických klášterů,“ konstatuje Amnesty Interantional.
Prezident Si Ťin-pching coby Hitler
Sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu Akademie věd cituje v analýze pro Lidové noviny novináře Petra Harchtera, který v článku pro The Sydney Morning Herald označil v roce 2015 Islámský stát, Rusko a Čínu za fašistické režimy definované autoritářským zřízením, centralizací moci a náboženským fanatismem či militantním nacionalismem, který potlačuje práva jedince.
„Tato tři hlediska sama o sobě pro definici sice nestačí a pojmy fašismus a nacismus nelze bezvýhradně aplikovat na dnešní kontext, ale v případě Číny není takové srovnání od věci. Pouští se do něj i část čínských intelektuálů, která navíc neváhá Si Ťin-pchinga přirovnat k Hitlerovi,“ píše v článku Ondřej Klimeš, který uvádí, že za Si Ťin-pchingovy vlády čínský režim znatelně přitvrdil v potlačování názorových odpůrců potencionálně schopných ovlivnit širší společnost.
Podle Ondřeje Klimeše neváhá Komunistická strana Číny proti takzvaným společenským neduhům použít nelegální ani vyloženě teroristické metody. Popisuje případ, kdy spisovatel a disident Jü Ťie, který v srpnu 2015 nazval stávající čínský režim „fašismem s čínskými rysy“, se stal terčem fyzického napadání už v roce 2010. Agenti tajné policie ho unesli, svlékli do naha, pálili cigaretami a zmlátili tak, že musel být dlouhodobě ošetřován v nemocnici. Státní bezpečnost mu vyhrožovala, že ho může kdykoli pohřbít zaživa a nikdo se o tom nikdy nedozví a podle sinologa Klimeše stejně zastrašovala i další disidenty.
Mučicí nástroje vývozem útlaku a násilí
V roce 2014 zveřejnila Amnesty International výsledky rozsáhlého výzkumu, který prokazuje, že Čína se významně podílí na brutálním potlačování lidských práv také za svými hranicemi. Děje se tak tolerancí ke stovkám čínských firem, které vydělávají miliardy dolarů výrobou a exportem mučicích nástrojů a zařízení.
Rozvíjející se obchod s mučicími nástroji ze strany čínských společností podněcuje k porušování lidských práv v celé Africe a Asii, odhalil výzkum Amnesty International a Omega Research Foundation. „Stále více čínských firem těží z obchodu s nástroji pro mučení a represe, což podněcuje k porušování lidských práv na celém světě,“ řekl Patrick Wilcken, výzkumník pro bezpečný obchod a lidská práva z Amnesty International.
Výzkumná zpráva nazvaná „Čínský obchod s nástroji mučení a represe“ ukazuje, že v roce 2014 existovalo více než sto třicet čínských společností zabývajících se výrobou a obchodem s potenciálně nebezpečným vybavením pro vymáhání práva. Deset let před tím jich bylo pouze dvacet osm.
„Některé z přístrojů otevřeně nabízené těmito společnostmi, včetně obušků s elektrickým proudem, obušků s kovovými hroty a pouty na nohy se závažím, jsou skutečně kruté a nelidské a měly by být okamžitě zakázány,“ uvádí materiál Amnesty International.
„Tento obchod způsobující obrovské utrpení prosperuje, jelikož čínské úřady nepodnikly žádné kroky k omezení společností, které přispívají k vývozu těchto nástrojů nebo k opatřením, která by zamezila exportu vybavení do rukou známých porušovatelů lidských práv,“ dodává ve zprávě výzkumník Wilcken. „Čína je jedinou zemí známou výrobou ostnatých obušků, které mají kovové hroty po celé délce nebo jen na hlavici obušku. Ty jsou speciálně navrženy k provádění mučení a mohou způsobit značné utrpení,“ píše Wilcken.
„Policie použila elektrický obušek na moji tvář. To je druh mučení, kdy policista zvolá – Bengbao popcorn! – protože váš obličej se rozštěpí a vypadá jako prasknutý popcorn. Je hrozné cítit pach pálící se kůže,“ řekl pro Amnesty International čínský přeživší svědek mučení.
Mezinárodní výzvy stále marnou snahou
Amnesty International a Omega Research Foundation proto čínský režim vyzvaly, aby výrobu a obchod s nebezpečným mučicím zařízením okamžitě zakázal. Také aby pozastavil nebo odmítnul obchodní licence na dodávku zařízení pro donucovací orgány a síly tam, kde je zvýšené riziko, že zařízení bude používáno k páchání nebo napomáhání vážnému porušování lidských práv.
A rovněž, aby komunistická Čína ukončila veškeré mučení, kruté, nelidské a ponižující zacházení a trestání a používání svévolné síly. A aby vyšetřovala všechna obvinění z takových činů tak, aby se pachatelé dostali před soud.
Veškeré takové výzvy však režim a představitelé Čínské lidové republiky přehlížejí a stav lidských práv se nezlepšuje.
„Reakce čínských představitelů na argumenty v mé knize byla velmi inteligentní, prostě se to snažili ignorovat,“ uvedl v rozhovoru pro web e15.cz Ethan Gutmann, autor knihy Jatka o čínské transplantační mafii. „Kdybych byl jejich marketingovým poradcem, přesně to bych jim doporučil. Pro Čínu je tahle záležitost hodně zahanbující, takže o ní vlastně můžete informovat, jak chcete. Není to něco, čím by se chtěli zabývat. Ani se nesnaží o koherentní argumenty. Ví, že tu roli zastanou jejich západní přátelé,“ uvedl Gutmann.
A sinolog Ondřej Klimeš v Lidových novinách o současné Číně a českých vztazích k ní napsal: „Ze Si Ťin-pchingovy Číny se stává stále zřetelněji autoritářská, nacionalistická a militantní mocnost v mnohém podobná oběma diktaturám, jež česká společnost zažila ve 20. století. Za Si Ťin-pchinga se dále prohloubila propastná vzdálenost Čínské lidové republiky od hodnot svobodného světa. Pád na orbit nedemokratické velmoci výměnou za příslib pochybných kšeftů mezi několika oligarchy je z dlouhodobého hlediska pro Česko horším obchodem než jen nevýhodným,“ konstatuje Klimeš.