Mormoni: Od protestního postavení k plně akceptované církvi

Washington - Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, známá jako mormonská církev, prošla za dobu své existence poměrně dramatickým vývojem. Od protestního postavení nového náboženského hnutí, charakterizovaného vysokou mírou napětí s většinovou společností, přešla do postavení církve, která akceptuje jiná náboženství a je také většinovou společností akceptována. Symbolickým výrazem tohoto přijetí bylo pořádání zimních olympijských her v roce 2002 v takzvaném hlavním městě mormonů - Salt Lake City. Do Prahy přišel první mormonský misionář v roce 1884. Mormoni jsou v Česku registrovanou církví od roku 1990 a při sčítání lidu v roce 2001 se k nim přihlásilo přes 1300 osob.

Církev byla založena tehdy pětadvacetiletým Američanem Josephem Smithem dne 6. dubna roku 1830. Považuje se přitom za znovu zřízenou pokračovatelku první církve, jež byla založena samotným Ježíšem na začátku křesťanského letopočtu. Nyní patří k nejrychleji rostoucím náboženských hnutím ve světě. S tím souvisí i značný stavební boom mormonských chrámů s trubačem andělem Moronim na věži.

Nejvíce mormonů je v USA

Nejvíce mormonů je ve Spojených státech, kde je jejich církev čtvrtou nejrozšířenější církví. Z hlediska procentního zastoupení je nejvíce mormonů, asi šestačtyřicet procent populace, na tichomořském souostroví Tonga. Z řad mormonů pocházelo v minulosti v USA několik guvernérů, senátorů či ministrů, mezi nejznámější členy patří třeba republikánský prezidentský kandidát z roku 2008 Mitt Romney, spisovatelka a autorka úspěšné série Stmívání Stephenie Meyerová nebo bankovní lupič Butch Cassidy.

Církev byla založena deset let poté, co její zakladatel Smith měl v lese při modlitbě zjevení Boha a Ježíše Krista. Ti mu řekli, že se nemá připojovat k žádné existující církvi, protože jsou odpadlé, a že to bude on, jehož prostřednictvím obnoví Bůh pravou církev. Další zjevení ho údajně dovedlo k nálezu zlatých desek, popsaných egyptskými hieroglyfy. Obsah těchto desek pak Smith překládal pomocí kouzelných kamenů. Tímto překladem, který byl mnohokrát zpochybňován, vznikla Kniha Mormon a na jejím základě vznikla církev.

Mormoni uznávali mnohoženství a rasovou diskrimanci

V USA nastal tvrdý odpor, který zde vyvolávala jejich víra i náboženská praxe. Jedna z věcí, která se lidem příčila, bylo mnohoženství, které Smith dovolil. Další kontroverze vzbuzovalo vražedné náboženské násilí či rasismus v podobě diskriminace černochů, což bylo odvoláno až koncem osmdesátých let. Vyvrcholilo to až zabitím Smithe v roce 1844. Poté se mormoni vydali na strastiplnou pouť na západ a usadili se v okolí Velkého solného jezera v součastném státě Utah. Pod vedením Smithova nástupce Brighama Younga se jim podařilo vybudovat Salt Lake City a osídlit okolní krajinu.

Mormonské učení vychází z protestantismu. Jeho příznivci kladou velký důraz na spořádaný rodinný život, mravný a střídmý život a jsou oceňováni za nižší kriminalitu či méně rozvodů. Většina mormonů nekouří, nepije alkohol, kávu ani černý a zelený čaj a nebere žádné drogy. Členové církve se intenzivně věnují misijní činnosti. Církev nemá placené kněžstvo a financuje svoji činnost z desátků. Další zisky církve plynou z vlastnictví pozemků a nemovitostí a z dalších darů. Mormoni vedou největší genealogický archiv na světě.

  • Zastoupení mormonů ve světě zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1553/155251.jpg
  • Salt Lake City zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1553/155252.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Pásmo Gazy

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) uvedl, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení tohoto orgánu, jemuž Trump hodlá předsedat a který má dohlížet na dodržování jeho mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle prezidenta oznámeno v blízké době.
před 22 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 2 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 8 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 9 hhodinami
Načítání...