Mormoni: Od protestního postavení k plně akceptované církvi

Washington - Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, známá jako mormonská církev, prošla za dobu své existence poměrně dramatickým vývojem. Od protestního postavení nového náboženského hnutí, charakterizovaného vysokou mírou napětí s většinovou společností, přešla do postavení církve, která akceptuje jiná náboženství a je také většinovou společností akceptována. Symbolickým výrazem tohoto přijetí bylo pořádání zimních olympijských her v roce 2002 v takzvaném hlavním městě mormonů - Salt Lake City. Do Prahy přišel první mormonský misionář v roce 1884. Mormoni jsou v Česku registrovanou církví od roku 1990 a při sčítání lidu v roce 2001 se k nim přihlásilo přes 1300 osob.

Církev byla založena tehdy pětadvacetiletým Američanem Josephem Smithem dne 6. dubna roku 1830. Považuje se přitom za znovu zřízenou pokračovatelku první církve, jež byla založena samotným Ježíšem na začátku křesťanského letopočtu. Nyní patří k nejrychleji rostoucím náboženských hnutím ve světě. S tím souvisí i značný stavební boom mormonských chrámů s trubačem andělem Moronim na věži.

Nejvíce mormonů je v USA

Nejvíce mormonů je ve Spojených státech, kde je jejich církev čtvrtou nejrozšířenější církví. Z hlediska procentního zastoupení je nejvíce mormonů, asi šestačtyřicet procent populace, na tichomořském souostroví Tonga. Z řad mormonů pocházelo v minulosti v USA několik guvernérů, senátorů či ministrů, mezi nejznámější členy patří třeba republikánský prezidentský kandidát z roku 2008 Mitt Romney, spisovatelka a autorka úspěšné série Stmívání Stephenie Meyerová nebo bankovní lupič Butch Cassidy.

Církev byla založena deset let poté, co její zakladatel Smith měl v lese při modlitbě zjevení Boha a Ježíše Krista. Ti mu řekli, že se nemá připojovat k žádné existující církvi, protože jsou odpadlé, a že to bude on, jehož prostřednictvím obnoví Bůh pravou církev. Další zjevení ho údajně dovedlo k nálezu zlatých desek, popsaných egyptskými hieroglyfy. Obsah těchto desek pak Smith překládal pomocí kouzelných kamenů. Tímto překladem, který byl mnohokrát zpochybňován, vznikla Kniha Mormon a na jejím základě vznikla církev.

Mormoni uznávali mnohoženství a rasovou diskrimanci

V USA nastal tvrdý odpor, který zde vyvolávala jejich víra i náboženská praxe. Jedna z věcí, která se lidem příčila, bylo mnohoženství, které Smith dovolil. Další kontroverze vzbuzovalo vražedné náboženské násilí či rasismus v podobě diskriminace černochů, což bylo odvoláno až koncem osmdesátých let. Vyvrcholilo to až zabitím Smithe v roce 1844. Poté se mormoni vydali na strastiplnou pouť na západ a usadili se v okolí Velkého solného jezera v součastném státě Utah. Pod vedením Smithova nástupce Brighama Younga se jim podařilo vybudovat Salt Lake City a osídlit okolní krajinu.

Mormonské učení vychází z protestantismu. Jeho příznivci kladou velký důraz na spořádaný rodinný život, mravný a střídmý život a jsou oceňováni za nižší kriminalitu či méně rozvodů. Většina mormonů nekouří, nepije alkohol, kávu ani černý a zelený čaj a nebere žádné drogy. Členové církve se intenzivně věnují misijní činnosti. Církev nemá placené kněžstvo a financuje svoji činnost z desátků. Další zisky církve plynou z vlastnictví pozemků a nemovitostí a z dalších darů. Mormoni vedou největší genealogický archiv na světě.

  • Zastoupení mormonů ve světě zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1553/155251.jpg
  • Salt Lake City zdroj: www.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1553/155252.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 6 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...